Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 12 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
tekz právě narozeného dítěte?“ Neužitečné no­ vorozeně vyrostlo způsobilo takovou změnu světa, jakou jeho otec ani nedovedl předsta­ vit. Faraday též zabýval výzkumem magne­ tizmu. Proto odtud odešel následujících šest let trávil svém statku malé skotské osadě Glenlair, kde dokončil slavnou knihu Pojedná­ ní elektřině magnetizmu. Postupně je zdokonaloval dosáhl přítažnou sílu tehdy neobvykle vysoké hodnoty asi 1,5 tuny. Na rozdíl dosavadního chápání elektric­ kých magnetických jevů přisoudil Faraday rozhodující roli prostředí, němž tyto jevy pro­ bíhají. Prozkoumal různé materiály zjistil, že některé mají větší magnetickou vodivost, než je vodivost prázdného prostoru (nazval para- magnetika), jiné mají naopak menší magne­ tickou vodivost (nazval diamagnetika). Jinými slovy vy­ tvářel jeho geometrický model, tím přiblí­ žil našemu chápání. Tato činnost jej odváděla od vědecké práce oblasti elektřiny magne­ tizmu.3 Maxwellova teorie elektromagnetického pole Faradayovy myšlenky zaujaly anglického fy­ zika Maxwella, který vytkl cíl vy­ jádřit pomocí matematiky. Zde stal ředitelem nově založeného výzkum­ ného centra nazvaného Cavendishova labora­ toř^. Poté se stal postupně profesorem univerzitě Aber- deenu Londýně. 3. Hlavní zásluhou Maxwella bylo zá­ kladě Faradayových experimentálních poznat­ ků představ matematické formulování zá­ konů, jimiž řídí elektromagnetické jevy. James Clerk Maxwell JAMES CLERK MAXWELL (1831 1879) na­ rodil skotském Edinburghu rozdíl od Faradaye dostalo výborného vzdělání: vystudoval slavnou univerzitu Cambridgi a již jako student sebe upozornil nejen vyni­ kajícím prospěchem, ale také tím, napsal několik významných vědeckých prací. Henry navázal své před­ chůdce Ampéra Araga konstruoval elektro­ magnety různých tvarů tažné síly. Zavedl tak představu elektromagnetic­ kého pole: toto pole chápal jako fyzikální reali­ tu, která vyplňuje celý prostor. Poté se Maxwell vrátil cambridžskou univerzitu. Hen­ ry též zkoumal vlastnosti cívek zavedl pojem indukčnost charakteristickou veličinu pro cívky. Obr. Podob­ 12 . Faraday vyslo­ vil názor, elektromagnetické pole vlno­ vou povahu, tak položil základy elektromag­ netické teorii světla. Dospěl důležitému po­ znatku, jevy elektromagnetickém poli šíří konečnou rychlostí. Pomocí siločar Faraday zobrazoval (mapo­ val) elektromagnetické pole. Faraday základě siločar a soustav čar nim kolmých, tzv. Historici připouštějí, že mohl objevit elektromagnetickou indukci o něco dříve než Faraday, ale neexistuje tom spolehlivý doklad. Tento Faradayův způsob se používá dodnes. Tak např. Někdy bývá diskutována otázka, zda byl Fa­ raday vskutku prvním objevitelem elektromag­ netické indukce. Významným Faradayovým objevem bylo sestrojení prvního stejnosměrného stroje, kte­ rý mohl pracovat buď jako dynamo, nebo jako motor (viz kapitola). Zákon elektromagnetické indukce byl ovšem předmětem dalšího zkoumání. Tato kniha vyšla v 1873 stala základem, němž byla vybudována moderní elektrotechnika. Maxwell při tom zprvu vycházel analogie mezi tehdy již dobře teoreticky propracovanou hydrodynamikou Faradayovou představou siločar ekvipotenciál. ekvipoten- ciál, vysvětloval různé jevy, jako např. Maxwell zemřel 1879 věku let. 9. petrohradský fyzik EMIL LENZ (1804- 1865) jej doplnil dospěl dnes dobře známé poučce směru indukovaného proudu: Indu­ kovaný proud vždy takový směr, svým magnetickým polem brání časové změně mag­ netického toku, která vyvolala jeho vznik. elektro­ magnetickou magnetoelektrickou indukci, si­ lové působení mezi vodiči apod. Přibližně stejné době totiž touto problematikou zabýval americký fyzik - SEPH HENRY (1797 —1878). Přirovnával elektřinu k nevažitelné kapalině pro matematický popis elektrických magnetických jevů převzal mate­ matický aparát, který byl již tehdy známý