Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 12 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Maxwell zemřel 1879 věku let. 3. Tato kniha vyšla v 1873 stala základem, němž byla vybudována moderní elektrotechnika. Prozkoumal různé materiály zjistil, že některé mají větší magnetickou vodivost, než je vodivost prázdného prostoru (nazval para- magnetika), jiné mají naopak menší magne­ tickou vodivost (nazval diamagnetika). Henry navázal své před­ chůdce Ampéra Araga konstruoval elektro­ magnety různých tvarů tažné síly. petrohradský fyzik EMIL LENZ (1804- 1865) jej doplnil dospěl dnes dobře známé poučce směru indukovaného proudu: Indu­ kovaný proud vždy takový směr, svým magnetickým polem brání časové změně mag­ netického toku, která vyvolala jeho vznik. Jinými slovy vy­ tvářel jeho geometrický model, tím přiblí­ žil našemu chápání. Poté se stal postupně profesorem univerzitě Aber- deenu Londýně. Pomocí siločar Faraday zobrazoval (mapo­ val) elektromagnetické pole. Hlavní zásluhou Maxwella bylo zá­ kladě Faradayových experimentálních poznat­ ků představ matematické formulování zá­ konů, jimiž řídí elektromagnetické jevy. Postupně je zdokonaloval dosáhl přítažnou sílu tehdy neobvykle vysoké hodnoty asi 1,5 tuny. Přirovnával elektřinu k nevažitelné kapalině pro matematický popis elektrických magnetických jevů převzal mate­ matický aparát, který byl již tehdy známý. Faraday vyslo­ vil názor, elektromagnetické pole vlno­ vou povahu, tak položil základy elektromag­ netické teorii světla. Proto odtud odešel následujících šest let trávil svém statku malé skotské osadě Glenlair, kde dokončil slavnou knihu Pojedná­ ní elektřině magnetizmu. Faraday základě siločar a soustav čar nim kolmých, tzv. Faraday též zabýval výzkumem magne­ tizmu. Přibližně stejné době totiž touto problematikou zabýval americký fyzik - SEPH HENRY (1797 —1878).3 Maxwellova teorie elektromagnetického pole Faradayovy myšlenky zaujaly anglického fy­ zika Maxwella, který vytkl cíl vy­ jádřit pomocí matematiky. Zde stal ředitelem nově založeného výzkum­ ného centra nazvaného Cavendishova labora­ toř^. Dospěl důležitému po­ znatku, jevy elektromagnetickém poli šíří konečnou rychlostí. Tak např.tekz právě narozeného dítěte?“ Neužitečné no­ vorozeně vyrostlo způsobilo takovou změnu světa, jakou jeho otec ani nedovedl předsta­ vit. Obr. Tento Faradayův způsob se používá dodnes. Na rozdíl dosavadního chápání elektric­ kých magnetických jevů přisoudil Faraday rozhodující roli prostředí, němž tyto jevy pro­ bíhají. Maxwell při tom zprvu vycházel analogie mezi tehdy již dobře teoreticky propracovanou hydrodynamikou Faradayovou představou siločar ekvipotenciál. Zákon elektromagnetické indukce byl ovšem předmětem dalšího zkoumání. James Clerk Maxwell JAMES CLERK MAXWELL (1831 1879) na­ rodil skotském Edinburghu rozdíl od Faradaye dostalo výborného vzdělání: vystudoval slavnou univerzitu Cambridgi a již jako student sebe upozornil nejen vyni­ kajícím prospěchem, ale také tím, napsal několik významných vědeckých prací. Někdy bývá diskutována otázka, zda byl Fa­ raday vskutku prvním objevitelem elektromag­ netické indukce. 9. Poté se Maxwell vrátil cambridžskou univerzitu. Historici připouštějí, že mohl objevit elektromagnetickou indukci o něco dříve než Faraday, ale neexistuje tom spolehlivý doklad. elektro­ magnetickou magnetoelektrickou indukci, si­ lové působení mezi vodiči apod. Podob­ 12 . Tato činnost jej odváděla od vědecké práce oblasti elektřiny magne­ tizmu. Hen­ ry též zkoumal vlastnosti cívek zavedl pojem indukčnost charakteristickou veličinu pro cívky. ekvipoten- ciál, vysvětloval různé jevy, jako např. Významným Faradayovým objevem bylo sestrojení prvního stejnosměrného stroje, kte­ rý mohl pracovat buď jako dynamo, nebo jako motor (viz kapitola). Zavedl tak představu elektromagnetic­ kého pole: toto pole chápal jako fyzikální reali­ tu, která vyplňuje celý prostor