Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
9.
Zde stal ředitelem nově založeného výzkum
ného centra nazvaného Cavendishova labora
toř^. Jinými slovy vy
tvářel jeho geometrický model, tím přiblí
žil našemu chápání. Maxwell zemřel 1879 věku let.
Faraday též zabýval výzkumem magne
tizmu. Hen
ry též zkoumal vlastnosti cívek zavedl pojem
indukčnost charakteristickou veličinu pro
cívky.
Na rozdíl dosavadního chápání elektric
kých magnetických jevů přisoudil Faraday
rozhodující roli prostředí, němž tyto jevy pro
bíhají.
Obr. ekvipoten-
ciál, vysvětloval různé jevy, jako např.
James Clerk Maxwell
JAMES CLERK MAXWELL (1831 1879) na
rodil skotském Edinburghu rozdíl od
Faradaye dostalo výborného vzdělání:
vystudoval slavnou univerzitu Cambridgi
a již jako student sebe upozornil nejen vyni
kajícím prospěchem, ale také tím, napsal
několik významných vědeckých prací. Dospěl důležitému po
znatku, jevy elektromagnetickém poli
šíří konečnou rychlostí. Podob
12
.tekz právě narozeného dítěte?“ Neužitečné no
vorozeně vyrostlo způsobilo takovou změnu
světa, jakou jeho otec ani nedovedl předsta
vit.
Zákon elektromagnetické indukce byl
ovšem předmětem dalšího zkoumání.
3. Henry navázal své před
chůdce Ampéra Araga konstruoval elektro
magnety různých tvarů tažné síly. Tato kniha vyšla
v 1873 stala základem, němž byla
vybudována moderní elektrotechnika. Faraday vyslo
vil názor, elektromagnetické pole vlno
vou povahu, tak položil základy elektromag
netické teorii světla.
Někdy bývá diskutována otázka, zda byl Fa
raday vskutku prvním objevitelem elektromag
netické indukce. Poté se
stal postupně profesorem univerzitě Aber-
deenu Londýně.3 Maxwellova teorie
elektromagnetického pole
Faradayovy myšlenky zaujaly anglického fy
zika Maxwella, který vytkl cíl vy
jádřit pomocí matematiky. Zavedl tak představu elektromagnetic
kého pole: toto pole chápal jako fyzikální reali
tu, která vyplňuje celý prostor. petrohradský fyzik EMIL LENZ (1804-
1865) jej doplnil dospěl dnes dobře známé
poučce směru indukovaného proudu: Indu
kovaný proud vždy takový směr, svým
magnetickým polem brání časové změně mag
netického toku, která vyvolala jeho vznik.
Maxwell při tom zprvu vycházel analogie
mezi tehdy již dobře teoreticky propracovanou
hydrodynamikou Faradayovou představou
siločar ekvipotenciál. Přibližně stejné době totiž
touto problematikou zabýval americký fyzik -
SEPH HENRY (1797 —1878).
Hlavní zásluhou Maxwella bylo zá
kladě Faradayových experimentálních poznat
ků představ matematické formulování zá
konů, jimiž řídí elektromagnetické jevy. Historici připouštějí,
že mohl objevit elektromagnetickou indukci
o něco dříve než Faraday, ale neexistuje tom
spolehlivý doklad. Tento Faradayův způsob
se používá dodnes. Postupně je
zdokonaloval dosáhl přítažnou sílu tehdy
neobvykle vysoké hodnoty asi 1,5 tuny. Poté se
Maxwell vrátil cambridžskou univerzitu. Proto odtud odešel následujících šest
let trávil svém statku malé skotské osadě
Glenlair, kde dokončil slavnou knihu Pojedná
ní elektřině magnetizmu.
Pomocí siločar Faraday zobrazoval (mapo
val) elektromagnetické pole. Faraday základě siločar
a soustav čar nim kolmých, tzv. Tak
např. Tato činnost jej odváděla
od vědecké práce oblasti elektřiny magne
tizmu.
Významným Faradayovým objevem bylo
sestrojení prvního stejnosměrného stroje, kte
rý mohl pracovat buď jako dynamo, nebo jako
motor (viz kapitola). Prozkoumal různé materiály zjistil, že
některé mají větší magnetickou vodivost, než
je vodivost prázdného prostoru (nazval para-
magnetika), jiné mají naopak menší magne
tickou vodivost (nazval diamagnetika). Přirovnával elektřinu
k nevažitelné kapalině pro matematický popis
elektrických magnetických jevů převzal mate
matický aparát, který byl již tehdy známý. elektro
magnetickou magnetoelektrickou indukci, si
lové působení mezi vodiči apod
