Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 12 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zavedl tak představu elektromagnetic­ kého pole: toto pole chápal jako fyzikální reali­ tu, která vyplňuje celý prostor. Poté se Maxwell vrátil cambridžskou univerzitu. Tak např. Pomocí siločar Faraday zobrazoval (mapo­ val) elektromagnetické pole. Tato činnost jej odváděla od vědecké práce oblasti elektřiny magne­ tizmu. Prozkoumal různé materiály zjistil, že některé mají větší magnetickou vodivost, než je vodivost prázdného prostoru (nazval para- magnetika), jiné mají naopak menší magne­ tickou vodivost (nazval diamagnetika). James Clerk Maxwell JAMES CLERK MAXWELL (1831 1879) na­ rodil skotském Edinburghu rozdíl od Faradaye dostalo výborného vzdělání: vystudoval slavnou univerzitu Cambridgi a již jako student sebe upozornil nejen vyni­ kajícím prospěchem, ale také tím, napsal několik významných vědeckých prací. Významným Faradayovým objevem bylo sestrojení prvního stejnosměrného stroje, kte­ rý mohl pracovat buď jako dynamo, nebo jako motor (viz kapitola). Hlavní zásluhou Maxwella bylo zá­ kladě Faradayových experimentálních poznat­ ků představ matematické formulování zá­ konů, jimiž řídí elektromagnetické jevy. ekvipoten- ciál, vysvětloval různé jevy, jako např. petrohradský fyzik EMIL LENZ (1804- 1865) jej doplnil dospěl dnes dobře známé poučce směru indukovaného proudu: Indu­ kovaný proud vždy takový směr, svým magnetickým polem brání časové změně mag­ netického toku, která vyvolala jeho vznik. Poté se stal postupně profesorem univerzitě Aber- deenu Londýně. Maxwell při tom zprvu vycházel analogie mezi tehdy již dobře teoreticky propracovanou hydrodynamikou Faradayovou představou siločar ekvipotenciál. Maxwell zemřel 1879 věku let.3 Maxwellova teorie elektromagnetického pole Faradayovy myšlenky zaujaly anglického fy­ zika Maxwella, který vytkl cíl vy­ jádřit pomocí matematiky. Přibližně stejné době totiž touto problematikou zabýval americký fyzik - SEPH HENRY (1797 —1878). elektro­ magnetickou magnetoelektrickou indukci, si­ lové působení mezi vodiči apod. Podob­ 12 . 9. Dospěl důležitému po­ znatku, jevy elektromagnetickém poli šíří konečnou rychlostí. Jinými slovy vy­ tvářel jeho geometrický model, tím přiblí­ žil našemu chápání. Proto odtud odešel následujících šest let trávil svém statku malé skotské osadě Glenlair, kde dokončil slavnou knihu Pojedná­ ní elektřině magnetizmu. Obr. 3. Henry navázal své před­ chůdce Ampéra Araga konstruoval elektro­ magnety různých tvarů tažné síly. Tato kniha vyšla v 1873 stala základem, němž byla vybudována moderní elektrotechnika. Historici připouštějí, že mohl objevit elektromagnetickou indukci o něco dříve než Faraday, ale neexistuje tom spolehlivý doklad. Na rozdíl dosavadního chápání elektric­ kých magnetických jevů přisoudil Faraday rozhodující roli prostředí, němž tyto jevy pro­ bíhají. Tento Faradayův způsob se používá dodnes. Faraday též zabýval výzkumem magne­ tizmu.tekz právě narozeného dítěte?“ Neužitečné no­ vorozeně vyrostlo způsobilo takovou změnu světa, jakou jeho otec ani nedovedl předsta­ vit. Hen­ ry též zkoumal vlastnosti cívek zavedl pojem indukčnost charakteristickou veličinu pro cívky. Zde stal ředitelem nově založeného výzkum­ ného centra nazvaného Cavendishova labora­ toř^. Přirovnával elektřinu k nevažitelné kapalině pro matematický popis elektrických magnetických jevů převzal mate­ matický aparát, který byl již tehdy známý. Zákon elektromagnetické indukce byl ovšem předmětem dalšího zkoumání. Postupně je zdokonaloval dosáhl přítažnou sílu tehdy neobvykle vysoké hodnoty asi 1,5 tuny. Faraday vyslo­ vil názor, elektromagnetické pole vlno­ vou povahu, tak položil základy elektromag­ netické teorii světla. Někdy bývá diskutována otázka, zda byl Fa­ raday vskutku prvním objevitelem elektromag­ netické indukce. Faraday základě siločar a soustav čar nim kolmých, tzv