Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Pak ale povšiml, že
v okamžiku připojení galvanického článku jed
né cívek vyvolá druhé cívce, připojené na
galvanoměr, napěťový impulz.ván (zejména Anglii) nejvýznamnější po
stavu dějinách elektrotechniky. odpojení gal
vanického článku zjistil opačný impulz. Michael Faraday
mus může vyvolat elektrický proud. znázorněn další Faradayův po
kus: Když vsunul tyčový magnet cívky, za
znamenal galvanoměr napěťový impulz; při vy
sunutí magnetu vznikl opačný impulz. Protože Faraday neměl matematické vzdě
lání, nikdy nepoužíval matematiku vyjadřoval
se jen slovně, avšak jeho závěry vyznačovaly
matematickou přesností. Tento jev
nazval Faraday magnetoelektrickou indukcí.
V souvislosti elektromagnetickou indukcí
prý kdosi položil Faradayovi pochybovačnou
otázku praktickém významu tohoto objevu. době dostal Davy Oerstedův
spis spolu Faradayem zopakoval některé
Oerstedovy pokusy.
O elektrické magnetické jevy začal zají
mat kolem 1820, souvislosti Oerstedový-
mi pokusy.
Na obr. Použil tomu prsten
z měkkého železa dvěma cívkami (obr.
MICHAEL (1791-1867) narodil
na předměstí Londýna.
lil
W S!!»! IÍSÍIp
fk
Obr.
Zákon elektromagnetické indukce vyjádřil Fara
day známým vztahem
e —
dO
d ť
kde indukované napětí dO/dŕ časová
změna (derivace) magnetického toku spřaženého
s cívkou. svém
deníku vytkl cíl: „Přeměnit magnetizmus
v elektřinu!“ Musel však vynaložit deset let tvr
dé práce, než 1831 objevil zákon elektro
magnetické indukce. rozbory vody apod. velkým zaujetím na
vštěvoval večerní přednášky fyziky chemie
slavného vědce sira (1778 —
1829), které konaly londýnském Králov
ském ústavu.), elektrochemie me
talurgie postupně překonával svého mistra. Faradayovy pokusy, jimiž objevil zákon elektro
magnetické indukce
Faraday byl zprvu zklamán, když zjistil, že
stejnosměrný proud jednom vinutí nevyvolá
proud druhém vinutí. letech stal poslíčkem jed
noho londýnského knihkupectví, kde později
vyučil knihařem.
Faraday tehdy vtipně odpověděl: „Jaký uži-
11
. Byl šťasten, když byl přijat. Tento
jev Faraday nazval elektromagnetickou indukcí. Davy tehdy
jistě netušil, tento knihařský pomocník bez
valného školního vzdělání jednou bude jeho
nástupcem.
Faraday intenzivně pracoval Královském
ústavu oblasti analytické chemie (prováděl
např. Faradayovy
vědecké poznatky umožnily vznik nové vědec
ké disciplíny, kterou dnes nazýváme teorií
elektromagnetického pole. Tyto přednášky byly londýn
ské veřejnosti velmi oblíbené Faradaye tak
nadchly, požádal Davyho přijetí pomoc
níka. 8a). Pak však Davy přestal
o elektřinu zajímat, avšak Faraday pokračoval
dál. Tímto experimentem Faraday též obje
vil princip transformátoru.
Tento Faradayem objevený způsob vytváření na
pětí změnou magnetického toku spřaženého
s cívkou ideovým základem elektrických gene
rátorů.
Faraday byl —podobně jako Oersted —pře
svědčen jednotě všech přírodních jevů jevilo
se tedy logické, musí existovat obrácený
jev Oerstedově poznatku, totiž magnetiz-
a n
-----------0 —
/ A
s U
b)
Obr. Měl devět sourozenců. Knihy, které dne vázal, po
nocích pečlivě studoval.
Jeho otec byl kovářem skromné hmotné pro
středky rodiny umožnily získat jen základ
ní vzdělání
