Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Tento Faradayem objevený způsob vytváření na
pětí změnou magnetického toku spřaženého
s cívkou ideovým základem elektrických gene
rátorů.), elektrochemie me
talurgie postupně překonával svého mistra. Tento
jev Faraday nazval elektromagnetickou indukcí. Michael Faraday
mus může vyvolat elektrický proud.
lil
W S!!»! IÍSÍIp
fk
Obr.
V souvislosti elektromagnetickou indukcí
prý kdosi položil Faradayovi pochybovačnou
otázku praktickém významu tohoto objevu.
MICHAEL (1791-1867) narodil
na předměstí Londýna.
Zákon elektromagnetické indukce vyjádřil Fara
day známým vztahem
e —
dO
d ť
kde indukované napětí dO/dŕ časová
změna (derivace) magnetického toku spřaženého
s cívkou.
Faraday intenzivně pracoval Královském
ústavu oblasti analytické chemie (prováděl
např. Faradayovy
vědecké poznatky umožnily vznik nové vědec
ké disciplíny, kterou dnes nazýváme teorií
elektromagnetického pole.
Faraday byl —podobně jako Oersted —pře
svědčen jednotě všech přírodních jevů jevilo
se tedy logické, musí existovat obrácený
jev Oerstedově poznatku, totiž magnetiz-
a n
-----------0 —
/ A
s U
b)
Obr. Tento jev
nazval Faraday magnetoelektrickou indukcí. Měl devět sourozenců. Tímto experimentem Faraday též obje
vil princip transformátoru. Pak však Davy přestal
o elektřinu zajímat, avšak Faraday pokračoval
dál. Pak ale povšiml, že
v okamžiku připojení galvanického článku jed
né cívek vyvolá druhé cívce, připojené na
galvanoměr, napěťový impulz. svém
deníku vytkl cíl: „Přeměnit magnetizmus
v elektřinu!“ Musel však vynaložit deset let tvr
dé práce, než 1831 objevil zákon elektro
magnetické indukce. Protože Faraday neměl matematické vzdě
lání, nikdy nepoužíval matematiku vyjadřoval
se jen slovně, avšak jeho závěry vyznačovaly
matematickou přesností. odpojení gal
vanického článku zjistil opačný impulz. velkým zaujetím na
vštěvoval večerní přednášky fyziky chemie
slavného vědce sira (1778 —
1829), které konaly londýnském Králov
ském ústavu.
O elektrické magnetické jevy začal zají
mat kolem 1820, souvislosti Oerstedový-
mi pokusy. Tyto přednášky byly londýn
ské veřejnosti velmi oblíbené Faradaye tak
nadchly, požádal Davyho přijetí pomoc
níka. znázorněn další Faradayův po
kus: Když vsunul tyčový magnet cívky, za
znamenal galvanoměr napěťový impulz; při vy
sunutí magnetu vznikl opačný impulz. Použil tomu prsten
z měkkého železa dvěma cívkami (obr.
Na obr. rozbory vody apod. době dostal Davy Oerstedův
spis spolu Faradayem zopakoval některé
Oerstedovy pokusy. letech stal poslíčkem jed
noho londýnského knihkupectví, kde později
vyučil knihařem. 8a).
Faraday tehdy vtipně odpověděl: „Jaký uži-
11
. Davy tehdy
jistě netušil, tento knihařský pomocník bez
valného školního vzdělání jednou bude jeho
nástupcem. Knihy, které dne vázal, po
nocích pečlivě studoval. Faradayovy pokusy, jimiž objevil zákon elektro
magnetické indukce
Faraday byl zprvu zklamán, když zjistil, že
stejnosměrný proud jednom vinutí nevyvolá
proud druhém vinutí.ván (zejména Anglii) nejvýznamnější po
stavu dějinách elektrotechniky. Byl šťasten, když byl přijat.
Jeho otec byl kovářem skromné hmotné pro
středky rodiny umožnily získat jen základ
ní vzdělání
