Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
O elektrické magnetické jevy začal zají
mat kolem 1820, souvislosti Oerstedový-
mi pokusy. době dostal Davy Oerstedův
spis spolu Faradayem zopakoval některé
Oerstedovy pokusy.
Tento Faradayem objevený způsob vytváření na
pětí změnou magnetického toku spřaženého
s cívkou ideovým základem elektrických gene
rátorů. Použil tomu prsten
z měkkého železa dvěma cívkami (obr. Tento
jev Faraday nazval elektromagnetickou indukcí. znázorněn další Faradayův po
kus: Když vsunul tyčový magnet cívky, za
znamenal galvanoměr napěťový impulz; při vy
sunutí magnetu vznikl opačný impulz. letech stal poslíčkem jed
noho londýnského knihkupectví, kde později
vyučil knihařem. Pak ale povšiml, že
v okamžiku připojení galvanického článku jed
né cívek vyvolá druhé cívce, připojené na
galvanoměr, napěťový impulz. velkým zaujetím na
vštěvoval večerní přednášky fyziky chemie
slavného vědce sira (1778 —
1829), které konaly londýnském Králov
ském ústavu. Pak však Davy přestal
o elektřinu zajímat, avšak Faraday pokračoval
dál.
Faraday tehdy vtipně odpověděl: „Jaký uži-
11
. odpojení gal
vanického článku zjistil opačný impulz. Protože Faraday neměl matematické vzdě
lání, nikdy nepoužíval matematiku vyjadřoval
se jen slovně, avšak jeho závěry vyznačovaly
matematickou přesností.
Na obr.
Faraday intenzivně pracoval Královském
ústavu oblasti analytické chemie (prováděl
např. Tento jev
nazval Faraday magnetoelektrickou indukcí.
lil
W S!!»! IÍSÍIp
fk
Obr. Tyto přednášky byly londýn
ské veřejnosti velmi oblíbené Faradaye tak
nadchly, požádal Davyho přijetí pomoc
níka. svém
deníku vytkl cíl: „Přeměnit magnetizmus
v elektřinu!“ Musel však vynaložit deset let tvr
dé práce, než 1831 objevil zákon elektro
magnetické indukce. 8a). Faradayovy
vědecké poznatky umožnily vznik nové vědec
ké disciplíny, kterou dnes nazýváme teorií
elektromagnetického pole. Byl šťasten, když byl přijat.
Zákon elektromagnetické indukce vyjádřil Fara
day známým vztahem
e —
dO
d ť
kde indukované napětí dO/dŕ časová
změna (derivace) magnetického toku spřaženého
s cívkou.
MICHAEL (1791-1867) narodil
na předměstí Londýna. Měl devět sourozenců.), elektrochemie me
talurgie postupně překonával svého mistra.
Faraday byl —podobně jako Oersted —pře
svědčen jednotě všech přírodních jevů jevilo
se tedy logické, musí existovat obrácený
jev Oerstedově poznatku, totiž magnetiz-
a n
-----------0 —
/ A
s U
b)
Obr. Davy tehdy
jistě netušil, tento knihařský pomocník bez
valného školního vzdělání jednou bude jeho
nástupcem. rozbory vody apod.
Jeho otec byl kovářem skromné hmotné pro
středky rodiny umožnily získat jen základ
ní vzdělání. Michael Faraday
mus může vyvolat elektrický proud.
V souvislosti elektromagnetickou indukcí
prý kdosi položil Faradayovi pochybovačnou
otázku praktickém významu tohoto objevu.ván (zejména Anglii) nejvýznamnější po
stavu dějinách elektrotechniky. Faradayovy pokusy, jimiž objevil zákon elektro
magnetické indukce
Faraday byl zprvu zklamán, když zjistil, že
stejnosměrný proud jednom vinutí nevyvolá
proud druhém vinutí. Knihy, které dne vázal, po
nocích pečlivě studoval. Tímto experimentem Faraday též obje
vil princip transformátoru
