Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 11 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Byl šťasten, když byl přijat. Jeho otec byl kovářem skromné hmotné pro­ středky rodiny umožnily získat jen základ­ ní vzdělání. Protože Faraday neměl matematické vzdě­ lání, nikdy nepoužíval matematiku vyjadřoval se jen slovně, avšak jeho závěry vyznačovaly matematickou přesností. letech stal poslíčkem jed­ noho londýnského knihkupectví, kde později vyučil knihařem. velkým zaujetím na­ vštěvoval večerní přednášky fyziky chemie slavného vědce sira (1778 — 1829), které konaly londýnském Králov­ ském ústavu.), elektrochemie me­ talurgie postupně překonával svého mistra. době dostal Davy Oerstedův spis spolu Faradayem zopakoval některé Oerstedovy pokusy. O elektrické magnetické jevy začal zají­ mat kolem 1820, souvislosti Oerstedový- mi pokusy. Faraday intenzivně pracoval Královském ústavu oblasti analytické chemie (prováděl např. Pak však Davy přestal o elektřinu zajímat, avšak Faraday pokračoval dál. Faraday tehdy vtipně odpověděl: „Jaký uži- 11 . Tyto přednášky byly londýn­ ské veřejnosti velmi oblíbené Faradaye tak nadchly, požádal Davyho přijetí pomoc­ níka. Faradayovy vědecké poznatky umožnily vznik nové vědec­ ké disciplíny, kterou dnes nazýváme teorií elektromagnetického pole. znázorněn další Faradayův po­ kus: Když vsunul tyčový magnet cívky, za­ znamenal galvanoměr napěťový impulz; při vy­ sunutí magnetu vznikl opačný impulz. Knihy, které dne vázal, po nocích pečlivě studoval. Faraday byl —podobně jako Oersted —pře­ svědčen jednotě všech přírodních jevů jevilo se tedy logické, musí existovat obrácený jev Oerstedově poznatku, totiž magnetiz- a n -----------0 — / A s U b) Obr. 8a). Faradayovy pokusy, jimiž objevil zákon elektro­ magnetické indukce Faraday byl zprvu zklamán, když zjistil, že stejnosměrný proud jednom vinutí nevyvolá proud druhém vinutí. V souvislosti elektromagnetickou indukcí prý kdosi položil Faradayovi pochybovačnou otázku praktickém významu tohoto objevu. Použil tomu prsten z měkkého železa dvěma cívkami (obr.ván (zejména Anglii) nejvýznamnější po­ stavu dějinách elektrotechniky. Davy tehdy jistě netušil, tento knihařský pomocník bez valného školního vzdělání jednou bude jeho nástupcem. rozbory vody apod. Tento jev Faraday nazval elektromagnetickou indukcí. Tento jev nazval Faraday magnetoelektrickou indukcí. Na obr. lil W S!!»! IÍSÍIp fk Obr. svém deníku vytkl cíl: „Přeměnit magnetizmus v elektřinu!“ Musel však vynaložit deset let tvr­ dé práce, než 1831 objevil zákon elektro­ magnetické indukce. Měl devět sourozenců. Tento Faradayem objevený způsob vytváření na­ pětí změnou magnetického toku spřaženého s cívkou ideovým základem elektrických gene­ rátorů. Zákon elektromagnetické indukce vyjádřil Fara­ day známým vztahem e — dO d ť kde indukované napětí dO/dŕ časová změna (derivace) magnetického toku spřaženého s cívkou. Michael Faraday mus může vyvolat elektrický proud. Tímto experimentem Faraday též obje­ vil princip transformátoru. odpojení gal­ vanického článku zjistil opačný impulz. MICHAEL (1791-1867) narodil na předměstí Londýna. Pak ale povšiml, že v okamžiku připojení galvanického článku jed­ né cívek vyvolá druhé cívce, připojené na galvanoměr, napěťový impulz