|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Diplomová práce se zabývá návrhem štěrbinové anténní řady na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu (SIW). V práci jsou rozebrány různé způsoby napájení antény a samotný postup návrhu antény. Anténní řada byla navrhnuta v simulačním programu Ansoft HFSS pro Wi-Fi pásmo 5 GHz. Optimalizovanými parametry antény jsou impedanční šířka pásma (minimalizace hodnoty činitele odrazu na vstupu antény v celém pracovním pásmu) a zisk (maximální hodnota). Výsledkem práce jsou 3 prototypy anténních řad na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu, anténní řada 2x1, 2x2 a anténní řada 2x2 doplněná o ochranný box pro venkovní použití. Práce obsahuje srovnání simulovaných a měřených parametrů realizovaných antén.
Srovnání vyzařovacího diagramu rovině, =5,6 GHz
4. dáno rozdílnou výpočetní metodou obou
programů.
Obr. Simulace Ansoft HFSS adaptivní mřížkou trvala
se stejnou přesností necelých min. časovém solveru zvolena adaptivní mřížka maximem kroků. 54
je srovnání průběhu činitele odrazu simulace měření realizované anténě. Model anténní řady 2x1 CST MWS
-40
-35
-30
-25
-20
-15
-10
-5
0
5
10
-180,0 -120,0 -60,0 0,0 60,0 120,0 180,0
Zisk[dBi]
θ ]
RWG rovina
RWG rovina
SIW rovina
SIW rovina
. model anténní řady 2x1 CST.
Obr.15 jsou odečtené změřené šířky pásma anténní řady 2x1 SIW.
V tabulce Tab. úspěšném ověření výsledků
z obou programů anténa vyrobena změřen její činitel odrazu s11.47
po přepočtu strukturu SIW klesl mírně zisk 8,72 dBi 8,40 dBi. Simulace
konverguje již při druhém kroku, ovšem výpočet trvá více jak hodin počítači
s čtyřjádrovým procesorem Intel i7.
Na Obr. CST
byl nastaven stejný konvergenční činitel Delta 0,008 jako HFSS. Obr.8 Srovnání výsledků simulace měření antény
Před realizací antény anténní řada SIW strukturou modelována pro ověření
výsledků Ansoft HFSS také simulačním programu CST Studio. CST nastavena
základní mřížka vzorků vlnovou délku, kdy celkový počet buněk dosahuje
1 300 000. CST využívá integrální metody, oproti tomu HFSS využívá metody
konečných diferencí