Štěrbinová anténní řada na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Diplomová práce se zabývá návrhem štěrbinové anténní řady na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu (SIW). V práci jsou rozebrány různé způsoby napájení antény a samotný postup návrhu antény. Anténní řada byla navrhnuta v simulačním programu Ansoft HFSS pro Wi-Fi pásmo 5 GHz. Optimalizovanými parametry antény jsou impedanční šířka pásma (minimalizace hodnoty činitele odrazu na vstupu antény v celém pracovním pásmu) a zisk (maximální hodnota). Výsledkem práce jsou 3 prototypy anténních řad na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu, anténní řada 2x1, 2x2 a anténní řada 2x2 doplněná o ochranný box pro venkovní použití. Práce obsahuje srovnání simulovaných a měřených parametrů realizovaných antén.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Petr Sedláček

Strana 29 z 102

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
modelu přechodu mikropásek SIW dle Obr.7) lze získat finální tvar rovnic (2. 13. Pro substráty s permitivitou poměr pohybuje mezích 0,5 εe/εr 1,0.4) (2. Rostoucí rozdíl mezi těmito šířkami zapříčiní prodlužování zužujícího se přechodu ltap. Používá přizpůsobení vstupní impedanci mikropáskového vedení se šířkou viz Obr.10) Konstanta  7,376/ 2/1 000 Z charakteristická impedance volného prostoru.8)                444,1ln667,0393,1 1201 0 h w h w hZ w taptape  , pro 1 h wtap (2. 2. (2. 12e) hledá optimální hodnota poměru aRWG/we dle vypočtené hodnoty poměru permitivit εe/εr viz Obr.3 Přechod koplanárního vlnovodu SIW Přechod založen použití proudové sondy, kdy protékající proud vytváří kolem sondy uvnitř struktury SIW magnetické pole. Pro daný substrát parametry příčnou stranou vlnovodu aRWG lze tyto parametry dosadit rovnic 2.8-10 jejich porovnáním tak získat optimální hledanou šířku wtap zužujícího přechodu mikropásek SIW. 13 (vlevo) byl odvozen vztah (2. každém případě musí být délka mikropáskového přechodu ltap vybrána jako násobek čtvrtvlnné délky pracovní frekvence pro minimalizaci hodnot činitele odrazu [11], [12].7) mezi poměrem permitivit εe/εr poměrem šířek aRWG/we [12]. e r e w a e RWG     627,0 38,4 (2.7) Díky předchozím poznatkům možné získat činitel odrazu s11 -20 přes celé kmitočtové pásmo vlnovodu viz Obr.9) tap rr r w h RWGe e aw        121 1 2 1 2 1 627,0 38,41   . 13(vpravo). Koplanární vlnovod (CPW) je .12d) dle jeho optimální šířky wtap, která byla nalezena přechozím kroku. Přepsáním rovnic (2. Dle křivky Obr.16 Cílem vyhledání optimální šířky zužujícího přechodu, která bude minimalizovat činitel odrazu s11 přes celé kmitočtové pásmo.5-6) a kombinací rovnicemi (2.            h w w h hZw tap tape 25,08ln 601 0 , pro 1 h wtap (2. milimetrových vlnách pro substrát permitivitou hodnotou mezi 2 10, jsou poměry šířek wtap malé čtvrtvlnným přechodem jsou získány dobré hodnoty činitele odrazu s11.8-10). Nyní bude rozebrána druhá část řešení zužující mikropáskové vedení