Štěrbinová anténní řada na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Diplomová práce se zabývá návrhem štěrbinové anténní řady na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu (SIW). V práci jsou rozebrány různé způsoby napájení antény a samotný postup návrhu antény. Anténní řada byla navrhnuta v simulačním programu Ansoft HFSS pro Wi-Fi pásmo 5 GHz. Optimalizovanými parametry antény jsou impedanční šířka pásma (minimalizace hodnoty činitele odrazu na vstupu antény v celém pracovním pásmu) a zisk (maximální hodnota). Výsledkem práce jsou 3 prototypy anténních řad na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu, anténní řada 2x1, 2x2 a anténní řada 2x2 doplněná o ochranný box pro venkovní použití. Práce obsahuje srovnání simulovaných a měřených parametrů realizovaných antén.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Petr Sedláček

Strana 18 z 102

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Strukturu této vlny popisuje vid vlny vlnovodu.11) definuje, které frekvence vlna začne vlnovodem šířit. Získání kritického kmitočtu docílí řešením vlnové rovnice (1. 22 2 1                  b n a m fkrit   případně 22 2                 b n a m krit    (1.     2 kritf (1.11) Konstanta svázána přímo tvarem vlnovodu pro obdélníkový průřez vlnovodu získán vztah: 22                b n a m  (1. Vyšším hodnotám násobků odpovídají různé úhly dopadu vlny pro které již vlna šíří vlnovodem. vlnovodu se může šířit současně několik různých vidů vln [4]. Kritická vlnová délka pro tento vid dána vztahem 1.12) Tedy dosazení vztahu pro kritický kmitočet (1. Dále také potřebuje pro svoje vybuzení šíření nejmenší příčné rozměry vlnovodu.9): 222 k (1.13) Vlivem různých mezních kmitočtů mají jednotlivé vidy TEmn TMmn různé fázové a skupinové rychlosti, různou délku vlny, přenášejí různý výkon jsou tlumeny různým měrným útlumem. Při úvaze, konstanta čistě imaginární veličina, lze rovnice (1.14. Vzdálenost vodivých stěn určuje nejnižší, tzv.11) získán konečný výsledný vztah, který umožní vypočítat konkrétní hodnoty kmitočtu příčných rozměrů a obdélníkového průřezu vlnovodu vybuzeného vidu dle vidových čísel m, (1.13). dominantní vid, který má nejnižší mezní kritický kmitočet.5 plocha, které intenzita elektrického pole magnetického pole konstantní fázi. kritický kmitočet vlnovodu, při kterém vlnovodem začíná šířit elektromagnetická vlna. musí mít tedy vlna stejnou fázi pro tuto dráhu platí:  nAOOBr 12 (1.9) získat vztah pro kritický kmitočet vlnovodu.9) Kde veličina konstanta šíření lze definovat vztahem:  j (1. .10) kde měrný útlum fázová konstanta. Vztah (1.8) Podmínku lze dodržet pouze pro určité úhly dopadu vlny které odpovídají hodnotám násobků vlny Pro úhel dopadu nulový, vlna tedy dopadá stěnu kolmo ještě nepostupuje. Na dráze mezi body dle Obr. Pro obdélníkový vlnovod jedná vid TE10. praktického hlediska nejzajímavější tzv. Pro dokonale vodivé stěny platí