Stanovení charakteristik cyklostacionárního detektoru signálu OFDM

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Diplomová práce spadá do oblasti kognitivních rádiových sítí. Tyto sítě jsou schopny využívat kmitočtové spektrum efektivněji než současné radiokomunikační sítě, přičemž jednoznačnou předností je možnost koexistence kognitivních i klasických sítí. Pozornost je věnována klíčové úloze kognitivního rádia – sledování spektra. V práci jsou podrobněji zkoumány vlastnosti cyklostacionárního detektoru, jehož hlavní výhodou je vysoká spolehlivost detekce při nízkých hodnotách SNR při apriorní znalosti cyklického kmitočtu vyslaného signálu. Vlastnosti detektoru jsou testovány na OFDM signálech používaných reálnými systémy, u kterých je cyklostacionarita způsobena především využitím cyklického prefixu. Kvantitativně jsou vyjádřeny vlivy decimace cyklické autokorelační funkce a vícecestného šíření OFDM signálu naspolehlivost detekce. Stanoveny jsou optimální hodnoty vah multifrekvenčního detektoru.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jiří Lehocký

Strana 18 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jednotlivé subnosné překrývají, jsou ovšem vzájemně ortogonální.2. Spektra jednotlivých subnosných jsou určena funkcí sin(x)/x, viz Obr. Díky možnosti překrytu jednotlivých nosných porovnání klasickým frekvenčním multiplexem (FDM) potřebná menší šířka pásma pro zajištění určité přenosové rychlosti.2: Ortogonalita subnosných, vzdálenost subnosných kHz Převrácená hodnota vzdálenosti mezi subnosnými udává dobu trvání OFDM symbolu. 3. (3. 3. Obr.7 Takto rozdělená namapovaná data jsou modulována subnosných vln f0, f1, fN.1) Obr. Schéma kompletního OFDM modulátoru uvedeno Obr.3: Schéma „analogového“ modulátoru OFDM (převzato [15]) . Pomocí paralelně-sériového převodníku dat všech větví vytvořen opět sériový datový tok, který vysílán rádiovým kanálem. 3.3. Kmitočet jednotlivých ortogonálních subnosných vln lze stanovit ze vztahu [13] = + ! " ! 1,2, 1 . okamžiku vzorkování tedy nabývá nenulových hodnot vždy jen jedna subnosná, ostatní subnosné právě procházejí nulovou úrovní. 3