|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Diplomová práce spadá do oblasti kognitivních rádiových sítí. Tyto sítě jsou schopny využívat kmitočtové spektrum efektivněji než současné radiokomunikační sítě, přičemž jednoznačnou předností je možnost koexistence kognitivních i klasických sítí. Pozornost je věnována klíčové úloze kognitivního rádia – sledování spektra. V práci jsou podrobněji zkoumány vlastnosti cyklostacionárního detektoru, jehož hlavní výhodou je vysoká spolehlivost detekce při nízkých hodnotách SNR při apriorní znalosti cyklického kmitočtu vyslaného signálu. Vlastnosti detektoru jsou testovány na OFDM signálech používaných reálnými systémy, u kterých je cyklostacionarita způsobena především využitím cyklického prefixu. Kvantitativně jsou vyjádřeny vlivy decimace cyklické autokorelační funkce a vícecestného šíření OFDM signálu naspolehlivost detekce. Stanoveny jsou optimální hodnoty vah multifrekvenčního detektoru.
Naopak velkou výhodou prakticky okamžité vyhodnocení výběr hypotézy. (2. Výpočet testovací
statistiky tak lze realizovat digitálním FIR filtrem, který provádí konvoluci vzorků
příchozího signálu impulzní charakteristikou. Testovací statistika dána vztahem [6]
= ∗
. Testovací statistiku lze následně stanovit
ze vztahu [6]
= (2.3)
Jedná tedy výpočet korelace signálu přijatého signálem hledaným.
2. Impulzní charakteristika takového FIR
filtru dána vztahem [12]
ℎ (2.2 Detekce přizpůsobeným filtrem
Přizpůsobený filtr bývá často označován jako optimální detektor.
2.
Této problematice věnována kapitola 4.5
A/D převodníku převeden digitální podoby.
Tato metoda několik nevýhod. testovací
statistika T(x) menší než zvolená prahová hodnota, detektor označí pravdivou
hypotézu H0, opačném případě hypotézu H1.4)
Problémem použití přizpůsobeného filtru potřeba apriorní znalosti hledaného signálu.
.2)
Hodnota testovací statistiky porovnává zvoleným prahem.4.4.3 Cyklostacionární detekce
V tomto modelu detekce využívá vlastností některých signálů, které vykazují
cyklostacionaritu charakteristik druhého řádu (střední hodnota, autokorelační funkce). Jedná lineární
systém, který aditivním bílým šumem zarušený signál známého časového průběhu a
konečného trvání reaguje odezvou, která jednom okamžiku vyznačuje maximálním
možným poměrem okamžitého výkonu užitečné složky odezvy střednímu výkonu
rušivé složky [11]. Značnou
nevýhodu představuje též skutečnost, detektorem energie již principu nelze
detekovat vysílání systémů rozprostřeným spektrem, které používají například
v mobilních systémech generace. interferencí několika signálů [10]. Korelaci lze
ovšem chápat jako konvoluci signálem reverzovaným čase [12]. Zajímá se
pouze energii konkrétním pásmu, vzroste tedy výrazně daném pásmu výkon
šumu, hodnota testovací statistiky může překročit prahovou hodnotu. Detektor nedokáže rozpoznat rozdíly mezi
modulovaným signálem, šumem, popř
