Diplomová práce spadá do oblasti kognitivních rádiových sítí. Tyto sítě jsou schopny využívat kmitočtové spektrum efektivněji než současné radiokomunikační sítě, přičemž jednoznačnou předností je možnost koexistence kognitivních i klasických sítí. Pozornost je věnována klíčové úloze kognitivního rádia – sledování spektra. V práci jsou podrobněji zkoumány vlastnosti cyklostacionárního detektoru, jehož hlavní výhodou je vysoká spolehlivost detekce při nízkých hodnotách SNR při apriorní znalosti cyklického kmitočtu vyslaného signálu. Vlastnosti detektoru jsou testovány na OFDM signálech používaných reálnými systémy, u kterých je cyklostacionarita způsobena především využitím cyklického prefixu. Kvantitativně jsou vyjádřeny vlivy decimace cyklické autokorelační funkce a vícecestného šíření OFDM signálu naspolehlivost detekce. Stanoveny jsou optimální hodnoty vah multifrekvenčního detektoru.
V místě zařízení SU2 intenzita pole signálu velmi nízká. Druhou možností kooperace při sledování spektra [8]. Nemá zařízení
dostatečnou citlivost, může vyhodnotit kmitočtové pásmo využívané jako volné a
začne něm vysílat, důsledkem čehož dojde nežádoucím interferencím signálem
PU.2: Problematika skrytých uzlů
Jednou možností, jak takovýmto situacím předejít, používat extrémně citlivé
přijímače terminálech SU.
2.
Obr. použitá modulace, kódování, využívaná šířka
pásma, vysílací výkon mnohé další, mohou adaptivně měnit [8].3
Perspektivní variantou tzv.
Vyhodnocovací centrum přijaté informace zpracuje všem okolním zašle informaci
o obsazenosti kmitočtových kanálů. ovšem technicky obtížně proveditelné také velmi
nákladné. Tato koncepce bere v
potaz adaptivní změnu komunikačních protokolů kognitivního rádia. Jednou dalších možností
detekce využití diverzity MIMO. 2. Realizace
takovýchto zařízení mnohem složitější než původních systémů sledováním
spektra.2 Problematika skrytých uzlů
Kognitivní rádiové sítě mohou působit licencovaných nelicencovaných pásmech.2 zachycuje problematiku skrytých uzlů. plně kognitivní rádio [7]. takovém
případě předpokládá zřízení vyhodnocovacích center, kterých jednotlivá zařízení
SU odesílají zjištěné informace základě prováděného sledování spektra. 2. Tento model počítá tím, se
vlastnosti kognitivního rádia, jako např.
V licencovaném pásmu potřeba primárně zajistit, aby vysílání nezpůsobovalo rušení
signálů vlastníků licencí (PU) dále také, aby jednotlivá kognitivní rádia nerušila
navzájem. terénním profilem). nelicencovaném pásmu problematika rušení odpadá.
.
Obr. Zatímco mezi vysílačem zařízením SU1 není výraznější překážka, trasa
směrem zařízení SU2 zastíněna vegetací budovami (popř. Takovýmto způsobem mohou skryté uzly získat
informaci přítomnosti vysílání jejich blízkosti. dosahu nacházejí terminály
sekundárních uživatelů, které potenciálně mohly využívat stejné kmitočtové pásmo
jako PU
