|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Diplomová práce spadá do oblasti kognitivních rádiových sítí. Tyto sítě jsou schopny využívat kmitočtové spektrum efektivněji než současné radiokomunikační sítě, přičemž jednoznačnou předností je možnost koexistence kognitivních i klasických sítí. Pozornost je věnována klíčové úloze kognitivního rádia – sledování spektra. V práci jsou podrobněji zkoumány vlastnosti cyklostacionárního detektoru, jehož hlavní výhodou je vysoká spolehlivost detekce při nízkých hodnotách SNR při apriorní znalosti cyklického kmitočtu vyslaného signálu. Vlastnosti detektoru jsou testovány na OFDM signálech používaných reálnými systémy, u kterých je cyklostacionarita způsobena především využitím cyklického prefixu. Kvantitativně jsou vyjádřeny vlivy decimace cyklické autokorelační funkce a vícecestného šíření OFDM signálu naspolehlivost detekce. Stanoveny jsou optimální hodnoty vah multifrekvenčního detektoru.
Druhou možností kooperace při sledování spektra [8]. 2. dosahu nacházejí terminály
sekundárních uživatelů, které potenciálně mohly využívat stejné kmitočtové pásmo
jako PU. terénním profilem). 2. Zatímco mezi vysílačem zařízením SU1 není výraznější překážka, trasa
směrem zařízení SU2 zastíněna vegetací budovami (popř.2 Problematika skrytých uzlů
Kognitivní rádiové sítě mohou působit licencovaných nelicencovaných pásmech.
Obr. Takovýmto způsobem mohou skryté uzly získat
informaci přítomnosti vysílání jejich blízkosti. ovšem technicky obtížně proveditelné také velmi
nákladné. Tato koncepce bere v
potaz adaptivní změnu komunikačních protokolů kognitivního rádia.3
Perspektivní variantou tzv.2: Problematika skrytých uzlů
Jednou možností, jak takovýmto situacím předejít, používat extrémně citlivé
přijímače terminálech SU. Realizace
takovýchto zařízení mnohem složitější než původních systémů sledováním
spektra.
2.2 zachycuje problematiku skrytých uzlů.
Vyhodnocovací centrum přijaté informace zpracuje všem okolním zašle informaci
o obsazenosti kmitočtových kanálů.
V místě zařízení SU2 intenzita pole signálu velmi nízká. takovém
případě předpokládá zřízení vyhodnocovacích center, kterých jednotlivá zařízení
SU odesílají zjištěné informace základě prováděného sledování spektra. použitá modulace, kódování, využívaná šířka
pásma, vysílací výkon mnohé další, mohou adaptivně měnit [8]. Tento model počítá tím, se
vlastnosti kognitivního rádia, jako např.
Obr.
.
V licencovaném pásmu potřeba primárně zajistit, aby vysílání nezpůsobovalo rušení
signálů vlastníků licencí (PU) dále také, aby jednotlivá kognitivní rádia nerušila
navzájem. plně kognitivní rádio [7]. nelicencovaném pásmu problematika rušení odpadá. Nemá zařízení
dostatečnou citlivost, může vyhodnotit kmitočtové pásmo využívané jako volné a
začne něm vysílat, důsledkem čehož dojde nežádoucím interferencím signálem
PU. Jednou dalších možností
detekce využití diverzity MIMO
