|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Diplomová práce spadá do oblasti kognitivních rádiových sítí. Tyto sítě jsou schopny využívat kmitočtové spektrum efektivněji než současné radiokomunikační sítě, přičemž jednoznačnou předností je možnost koexistence kognitivních i klasických sítí. Pozornost je věnována klíčové úloze kognitivního rádia – sledování spektra. V práci jsou podrobněji zkoumány vlastnosti cyklostacionárního detektoru, jehož hlavní výhodou je vysoká spolehlivost detekce při nízkých hodnotách SNR při apriorní znalosti cyklického kmitočtu vyslaného signálu. Vlastnosti detektoru jsou testovány na OFDM signálech používaných reálnými systémy, u kterých je cyklostacionarita způsobena především využitím cyklického prefixu. Kvantitativně jsou vyjádřeny vlivy decimace cyklické autokorelační funkce a vícecestného šíření OFDM signálu naspolehlivost detekce. Stanoveny jsou optimální hodnoty vah multifrekvenčního detektoru.
Dále jsou stanoveny základní vlastnosti
cyklostacionárního detektoru faktory ovlivňující spolehlivost detekce. Pro přenos byla použita technologie VoIP.
Diplomová práce rozčleněna kapitol. let 20. Značnou zásluhu
na rozvoji těchto sítí americká komise FCC. Práce sumarizuje podstatné
vlastnosti signálu OFDM, vliv ISI ICI způsob jejich potlačení, diskutováno
působení nežádoucích vlivů (kmitočtový ofset, fázový šum lokálního oscilátoru) na
výslednou podobu signálu přijímači. shrnutí vlastností kognitivních
rádiových sítí základních funkcí kognitivního rádia pozornost zaměřena metody
sledování spektra, především cyklostacionární detekci. Významného pokroku oblasti
kognitivního rádia dosáhli vědci Centra pro bezdrátové komunikace univerzitě ve
finském Oulu.
Část vědeckých technických publikací zaměřila možnosti aplikace kognitivního
rádia těchto pásmech, což vedlo vzniku standardu IEEE 802.
Poslední kapitola zkoumá vliv vícecestného šíření spolehlivost detekce reálných
systémech využívajících multiplexu OFDM.
V současné době pozornost zaměřena možnosti rozšíření adaptability kognitivního
rádia tak, aby bylo možné základě situace konkrétním pásmu měnit typ použité
modulace, kódování nebo komunikační protokol. Problematika nedostatku volných
kmitočtových pásem vyústila koncepci systémů využívajících kognitivního rádia. Mnohem
později bylo zjištěno, některé signály využívané komunikačních systémech (mezi
nimi signál OFDM) vykazují právě znaky cyklostacionarity, rozdíl šumu, který
tyto znaky nevykazuje.22 (WRAN). Analyzována také možnost použití
cyklostacionárního detektoru bez apriorní znalosti vlastností vysílaného OFDM signálu.
Prvotní myšlenkou bylo sestavit zařízení, která dokázala základě různých
měřených parametrů kmitočtového pásma okolí najít aktuálně neobsazené kmitočty a
adekvátně tomu měnit své vysílací parametry, především kmitočet.
. Demonstrována
je činnost multifrekvenčního detektoru.
Cyklostacionarita náhodných procesů byla zkoumána již 80. ledna 2010 zde byl uskutečněn vůbec první telefonní hovor
pomocí vytvořené kognitivní rádiové sítě [1]. Tento úbytek byl tak
dramatický, vedl úvahám komunikačních systémech, které kmitočtová pásma
využívají efektivněji než systémy současné.1
1 Úvod
S rozvojem moderních bezdrátových komunikačních technologií přelomu milénia
začalo velmi podstatně ubývat volných frekvenčních pásem. výsledků zprávy roku 2002
vyplynulo, významná část spektra přidělená vysílání DVB využívaná velmi zřídka. století. Hlavní pozornost věnována detekci
signálu OFDM kognitivních rádiových sítích. Cyklostacionarita signálu
OFDM objevuje hlavně díky využívání cyklického prefixu. Dne 11. Při hledání vhodných detektorů signálu pro systémy
kognitivních rádiových sítí byl, jako jedna možných variant, vybrán cyklostacionární
detektor
