SRVO: podzimní setkání 2010

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji

Vydal: SRVO Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

Strana 15 z 192

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Energetické ekologické aspekty veřejného osvětlení Ž P SRVO ,zakp@ srvo. Osvětlení venkovních prostorů rozdělilo čtyř základních aplikačních oblastí: > osvětlení pozemních komunikací (veřejné osvětlení); > osvětlení architektur reklamní osvětlení; > osvětlení venkovních pracovišť; > osvětlení venkovních sportovišť. Otázky energetické náročnosti ekologické aspekty jsou následná hlediska nelze při vlastním návrhu nadřazovat nad požadavky světelně technické. Člověk jako živočišný tvor průběhu svého, stovky tisíc let trvajícího, vývoje přizpůsoboval podmínkám okolního prostředí (adaptoval se), aby přežil. Před vlastním rozborem těchto témat oblasti veřejného osvětlení vhodné popsat širší souvislosti mezi prostředím, světlem a člověkem. starověkých městech se postupně začaly osvětlovat venkovní veřejné prostory komunikace. Od začátku 20. Obdobně jako vnitřních prostorech umělé osvětlení venkovním prostředí začalo větší míře rozšiřovat po zavedení elektrických světelných zdrojů. Pravidelné střídaní dne noci tedy přirozeným světelným prostředím, kterém člověk vyvíjel desítky tisíc let. Vzhledem tomu světlo měsíce hvězd vytváří pouze velmi nízké úrovně osvětlení začal člověk postupně noční prostředí světelně přetvářet použitím umělých zdrojů světla, tak aby získal pocit bezpečí a přizpůsobil jej svým potřebám. Požadované světelně technické parametry při osvětlení veřejných komunikací jsou uvedeny souboru norem ČSN 201. Pravidelnému střídání dne noci se přizpůsobil životní rytmus člověka. Jinou, relevantní otázkou je, zda má význam daný prostor osvětlovat nikoliv. Začali zkoumat jednotlivé zrakové úkoly činnosti základě reálných testů byly stanoveny potřebné světelně technické parametry. zaváděním těchto světelných zdrojů začalo docházet razantním změnám noční denní podoby přirozeného světelného prostředí, které byl člověk dlouhodobě adaptován.cz Energetická náročnost ekologické aspekty jsou velmi diskutovanými tématy dnešní doby. dne člověk aktivní noci odpočívá. čípků (denní vidění) tyčinek (noční vidění). pozdějším období umělé osvětlení začíná používat lodní železniční dopravě osvětlení různých venkovních pracovišť venkovních sportovišť. Informace změně světelných podmínek jsou snímány třetím typem receptorů v lidském oku přenášeny mimozrakových mozkových center, které řídí biologické pochody lidském těle. Dle vývoje lidských sídlišť lze usuzovat, mezi první osvětlená venkovní prostranství patřila centra sídlišť využívaná rituálním obřadům slavnostem. Součástí tohoto procesu adaptace bylo také přizpůsobení se světelným podmínkám, které jsou důležitým zdrojem informací okolním prostředí. Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Podzimní setkání Jablonec nad Nisou listopadu 2010 15 . Při návrhu osvětlení třeba uvědomit, jeho primárním cílem vytvoření vhodných světelných podmínek pro konkrétní prostor nebo zrakový úkol. Přístup osvětlování prostorů umělým světlem mění čistě intuitivního předem promyšlenému procesu. století začíná postupně rozvíjet také nový obor, světelná technika. následující části budou uvedeny základní informace směrnic, předpisů norem, které se týkají energetické náročnosti ekologických aspektů veřejného osvětlení. případě veřejného osvětlení lze jeho účel shrnout následujících bodů: > bezpečnost dopravy, osob majetku; > orientace nočním prostředí; > vytvoření atraktivního noční atmosféry. možné říci, návrh osvětlení měl být proved tak, aby požadovaných světelně technických parametrů bylo dosaženo při minimální energetické náročnosti minimálním negativním vlivu okolní prostředí. Přírodní světelné podmínky, které mají dva základní režimy, den (vysoké hladiny osvětlení) noc (nízké hladiny osvětlení), vedly vývoji dvou typů fotoreceptorů lidském oku, tj. nástupem rozvojem městských civilizací začal člověk intenzivněji využívat venkovní prostředí nočních hodinách. se následně objevily rámci národních mezinárodních doporučení, předpisů norem. Aby lidské tělo poznalo, kdy se mají biologické procesy lidském těle tlumit kdy aktivovat, využilo jako informaci přirozenou změnu světelných podmínek, tedy střídání dne noci