SRVO: podzimní setkání 2010

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji

Vydal: SRVO Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

Strana 15 z 192

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
čípků (denní vidění) tyčinek (noční vidění). případě veřejného osvětlení lze jeho účel shrnout následujících bodů: > bezpečnost dopravy, osob majetku; > orientace nočním prostředí; > vytvoření atraktivního noční atmosféry. Přírodní světelné podmínky, které mají dva základní režimy, den (vysoké hladiny osvětlení) noc (nízké hladiny osvětlení), vedly vývoji dvou typů fotoreceptorů lidském oku, tj. Začali zkoumat jednotlivé zrakové úkoly činnosti základě reálných testů byly stanoveny potřebné světelně technické parametry. zaváděním těchto světelných zdrojů začalo docházet razantním změnám noční denní podoby přirozeného světelného prostředí, které byl člověk dlouhodobě adaptován. století začíná postupně rozvíjet také nový obor, světelná technika. starověkých městech se postupně začaly osvětlovat venkovní veřejné prostory komunikace. Před vlastním rozborem těchto témat oblasti veřejného osvětlení vhodné popsat širší souvislosti mezi prostředím, světlem a člověkem. možné říci, návrh osvětlení měl být proved tak, aby požadovaných světelně technických parametrů bylo dosaženo při minimální energetické náročnosti minimálním negativním vlivu okolní prostředí. Obdobně jako vnitřních prostorech umělé osvětlení venkovním prostředí začalo větší míře rozšiřovat po zavedení elektrických světelných zdrojů. Přístup osvětlování prostorů umělým světlem mění čistě intuitivního předem promyšlenému procesu. Pravidelné střídaní dne noci tedy přirozeným světelným prostředím, kterém člověk vyvíjel desítky tisíc let. Požadované světelně technické parametry při osvětlení veřejných komunikací jsou uvedeny souboru norem ČSN 201.Energetické ekologické aspekty veřejného osvětlení Ž P SRVO ,zakp@ srvo. Otázky energetické náročnosti ekologické aspekty jsou následná hlediska nelze při vlastním návrhu nadřazovat nad požadavky světelně technické. následující části budou uvedeny základní informace směrnic, předpisů norem, které se týkají energetické náročnosti ekologických aspektů veřejného osvětlení. Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Podzimní setkání Jablonec nad Nisou listopadu 2010 15 .cz Energetická náročnost ekologické aspekty jsou velmi diskutovanými tématy dnešní doby. Osvětlení venkovních prostorů rozdělilo čtyř základních aplikačních oblastí: > osvětlení pozemních komunikací (veřejné osvětlení); > osvětlení architektur reklamní osvětlení; > osvětlení venkovních pracovišť; > osvětlení venkovních sportovišť. Jinou, relevantní otázkou je, zda má význam daný prostor osvětlovat nikoliv. Informace změně světelných podmínek jsou snímány třetím typem receptorů v lidském oku přenášeny mimozrakových mozkových center, které řídí biologické pochody lidském těle. Člověk jako živočišný tvor průběhu svého, stovky tisíc let trvajícího, vývoje přizpůsoboval podmínkám okolního prostředí (adaptoval se), aby přežil. se následně objevily rámci národních mezinárodních doporučení, předpisů norem. pozdějším období umělé osvětlení začíná používat lodní železniční dopravě osvětlení různých venkovních pracovišť venkovních sportovišť. Aby lidské tělo poznalo, kdy se mají biologické procesy lidském těle tlumit kdy aktivovat, využilo jako informaci přirozenou změnu světelných podmínek, tedy střídání dne noci. Dle vývoje lidských sídlišť lze usuzovat, mezi první osvětlená venkovní prostranství patřila centra sídlišť využívaná rituálním obřadům slavnostem. Součástí tohoto procesu adaptace bylo také přizpůsobení se světelným podmínkám, které jsou důležitým zdrojem informací okolním prostředí. Vzhledem tomu světlo měsíce hvězd vytváří pouze velmi nízké úrovně osvětlení začal člověk postupně noční prostředí světelně přetvářet použitím umělých zdrojů světla, tak aby získal pocit bezpečí a přizpůsobil jej svým potřebám. nástupem rozvojem městských civilizací začal člověk intenzivněji využívat venkovní prostředí nočních hodinách. Od začátku 20. Při návrhu osvětlení třeba uvědomit, jeho primárním cílem vytvoření vhodných světelných podmínek pro konkrétní prostor nebo zrakový úkol. Pravidelnému střídání dne noci se přizpůsobil životní rytmus člověka. dne člověk aktivní noci odpočívá