Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji
Otázky energetické náročnosti ekologické aspekty jsou následná
hlediska nelze při vlastním návrhu nadřazovat nad požadavky světelně technické. Aby lidské tělo poznalo, kdy se
mají biologické procesy lidském těle tlumit kdy aktivovat, využilo jako informaci přirozenou změnu světelných
podmínek, tedy střídání dne noci. nástupem rozvojem městských civilizací začal člověk intenzivněji využívat venkovní prostředí nočních
hodinách.cz
Energetická náročnost ekologické aspekty jsou velmi diskutovanými tématy dnešní doby.Energetické ekologické aspekty veřejného
osvětlení
Ž P
SRVO ,zakp@ srvo.
Požadované světelně technické parametry při osvětlení veřejných komunikací jsou uvedeny souboru norem
ČSN 201. století začíná postupně rozvíjet také nový obor, světelná technika. se
následně objevily rámci národních mezinárodních doporučení, předpisů norem. Člověk jako živočišný tvor průběhu svého, stovky tisíc let trvajícího, vývoje přizpůsoboval
podmínkám okolního prostředí (adaptoval se), aby přežil. zaváděním těchto světelných zdrojů začalo docházet razantním
změnám noční denní podoby přirozeného světelného prostředí, které byl člověk dlouhodobě adaptován. pozdějším období umělé osvětlení
začíná používat lodní železniční dopravě osvětlení různých venkovních pracovišť venkovních sportovišť. Vzhledem tomu světlo měsíce hvězd vytváří pouze velmi nízké úrovně osvětlení začal člověk
postupně noční prostředí světelně přetvářet použitím umělých zdrojů světla, tak aby získal pocit bezpečí a
přizpůsobil jej svým potřebám.
Obdobně jako vnitřních prostorech umělé osvětlení venkovním prostředí začalo větší míře rozšiřovat
po zavedení elektrických světelných zdrojů. Pravidelnému střídání dne noci
se přizpůsobil životní rytmus člověka.
Pravidelné střídaní dne noci tedy přirozeným světelným prostředím, kterém člověk vyvíjel desítky tisíc
let. Před vlastním
rozborem těchto témat oblasti veřejného osvětlení vhodné popsat širší souvislosti mezi prostředím, světlem a
člověkem. Od
začátku 20. dne člověk aktivní noci odpočívá. Osvětlení venkovních
prostorů rozdělilo čtyř základních aplikačních oblastí:
> osvětlení pozemních komunikací (veřejné osvětlení);
> osvětlení architektur reklamní osvětlení;
> osvětlení venkovních pracovišť;
> osvětlení venkovních sportovišť.
Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Podzimní setkání Jablonec nad Nisou listopadu 2010 15
. Přístup osvětlování prostorů
umělým světlem mění čistě intuitivního předem promyšlenému procesu. Jinou, relevantní otázkou je, zda má
význam daný prostor osvětlovat nikoliv. čípků (denní vidění) tyčinek (noční vidění).
Při návrhu osvětlení třeba uvědomit, jeho primárním cílem vytvoření vhodných světelných podmínek pro
konkrétní prostor nebo zrakový úkol. případě veřejného osvětlení lze jeho účel shrnout následujících
bodů:
> bezpečnost dopravy, osob majetku;
> orientace nočním prostředí;
> vytvoření atraktivního noční atmosféry. Dle vývoje lidských sídlišť lze usuzovat, mezi první osvětlená venkovní
prostranství patřila centra sídlišť využívaná rituálním obřadům slavnostem. Začali zkoumat jednotlivé
zrakové úkoly činnosti základě reálných testů byly stanoveny potřebné světelně technické parametry. následující části budou uvedeny základní informace směrnic, předpisů norem, které se
týkají energetické náročnosti ekologických aspektů veřejného osvětlení. starověkých městech se
postupně začaly osvětlovat venkovní veřejné prostory komunikace. Přírodní světelné podmínky,
které mají dva základní režimy, den (vysoké hladiny osvětlení) noc (nízké hladiny osvětlení), vedly vývoji dvou
typů fotoreceptorů lidském oku, tj. možné říci, návrh
osvětlení měl být proved tak, aby požadovaných světelně technických parametrů bylo dosaženo při minimální
energetické náročnosti minimálním negativním vlivu okolní prostředí. Součástí tohoto procesu adaptace bylo také přizpůsobení
se světelným podmínkám, které jsou důležitým zdrojem informací okolním prostředí. Informace změně světelných podmínek jsou snímány třetím typem receptorů
v lidském oku přenášeny mimozrakových mozkových center, které řídí biologické pochody lidském těle
