|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Práce pojednává o speciálních vlnitých reflektorech pro širokopásmové antény. Vlnité reflektory jsou rozděleny na typ H a typ E. Z těchto typů je následně vytvořena jejich kombinace. Všechny tři typy reflektorů byly simulovány a následně analyzovány. Dále se práce zabývá různými druhy širokopásmových dipólů, které jsou postupně umísťovány nad zkoumané reflektory. Takto vytvořené reflektorové antény jsou pak porovnávány. U antén s nejlepšími parametry pak simulujeme přenos mezi dvěma anténami. Všechny simulace byly provedeny v programu CST Microwave Studio. Vybrané antény byly realizovány a změny. Následnými simulacemi jsme zjišovali příčiny rozdílů mezi simulovanými a meřenými výsledky.
zpĤsobuje napájení antény. tČchto
simulací zĜejmé, nejvČtší vliv anténu správnČ umístČní antény nad
reflektorem. To
mĤže být zpĤsobeno nepĜesným odhadem reálného zisku také konstrukþními vlivy,
kdy pĜi vychýlení reflektoru dochází odražení vlny trochu jiným smČrem než hlavní
lalok vyzaĜování antény tím dojde snížení zisku hlavním vyzaĜovacím smČru
antény. PĜesto odhadu zisku vidČt, mČĜeném kmitoþtovém pásmu mČní
pouze nČkolik desetin tudíž stejnČ jako simulacích mĤžeme považovat za
konstantní celém zadaném kmitoþtovém rozsahu 7,3 GHz 8,6 GHz.
Po zmČĜení srovnání smČrových charakteristik vidČt znaþná podobnost se
simulacemi. tČchto simulacích již
výsledky mČĜení simulací mnohem více shodovaly. Odhadnutý zisk nČco menší než zisk získaný simulací. platí pro
obČ realizované antény.59
mohli zpĤsobovat odlišnosti mČĜených simulovaných výsledkĤ.
Vyrobené antény splĖují požadavek pokrytí kmitoþtového pásma. Bylo nich
dosaženo témČĜ konstantního zisku celém kmitoþtovém pásmu. Jako první byly
provedeny simulace antén konektorem, pro ovČĜení správného namodelování
konektorĤ byla provedena simulace pĜenosu mezi konektory. Nejvíce výsledky ovlivnila zmČna vzdálenosti antény nad reflektorem a
nedodržení rovnobČžnosti antény reflektorem. tomto rozmČru zahrnuta výška reflektoru mm, vzdálenost antény od
reflektoru 3,5 tloušĢka substrátu pĜibližnČ 1,5 mm. ýistá vzdálenost antény od
nejhlubšího místa reflektoru 8,5 mm.
Zisk mČĜených antén odhadnut základČ mČĜení pĜenosu korekce získané
z pomocného mČĜení. Pro reálné použití
by byla vhodnČjší druhá varianta antény.
Z výsledkĤ mČĜení taky patrné, impedanþní pĜizpĤsobení, které bylo provedeno na
základČ simulací bez konektoru, pro navrženou anténu zbyteþné.
Z mČĜení vidČt, navržená anténa pokryje celé zadané kmitoþtové pásmo i
v pĜípadČ, šíĜku pásma považoval pokles þinitele odrazu hodnotČ -15 dB. PĜívodní kabel antény pĜi mČĜení této
rovinČ ovlivĖuje získané výsledky. Jelikož právČ tyto technické parametry
mohli být nejvíce ovlivnČny ruþní výrobou antény, tak pĜedpokládat, pĜi
experimentálním mČĜení znaþné míry projevily zpĤsobily rozdíly patrné kapitole
realizace.
PĜi mČĜení smČrových charakteristik rovinČ bylo zjištČno vychýlení hlavního
laloku 30°.
Pro použití praxi bylo vhodné napájení této antény mírnČ poupravit základČ
namČĜených hodnot napájecí mikropáskové vedení mírnČ rozšíĜit.
. PĤvodní vzdálenost reflektoru, která být
λ/4, tedy pĜibližnČ 9,4 mm, použitím vlnitých reflektoru zkrátila pouze 0,9 mm. Ale pĜesto bylo provedeno
nČkolik dalších simulací, které mČli zjistit konstrukþní vlivy výsledky antén. Anténa sice umístČna vzdálenosti mm
od osy reflektoru, respektive 3,5 nad reflektorem, ale celková výška antény 11
mm. PĤvodní zámČr
vytvoĜit nízkoprofilou anténu zdánlivý. Anténa bez pĜizpĤsobení více blíži ё. Jelikož jsou charakteristiky normovány poskytují nám pouze informaci o
tvaru charakteristiky, tak nám tady konstrukþní vlivy pĜíliš neprojevují, právČ proto
jsou simulované mČĜené výsledky témČĜ shodné
