|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Práce pojednává o speciálních vlnitých reflektorech pro širokopásmové antény. Vlnité reflektory jsou rozděleny na typ H a typ E. Z těchto typů je následně vytvořena jejich kombinace. Všechny tři typy reflektorů byly simulovány a následně analyzovány. Dále se práce zabývá různými druhy širokopásmových dipólů, které jsou postupně umísťovány nad zkoumané reflektory. Takto vytvořené reflektorové antény jsou pak porovnávány. U antén s nejlepšími parametry pak simulujeme přenos mezi dvěma anténami. Všechny simulace byly provedeny v programu CST Microwave Studio. Vybrané antény byly realizovány a změny. Následnými simulacemi jsme zjišovali příčiny rozdílů mezi simulovanými a meřenými výsledky.
tomto rozmČru zahrnuta výška reflektoru mm, vzdálenost antény od
reflektoru 3,5 tloušĢka substrátu pĜibližnČ 1,5 mm. PĤvodní vzdálenost reflektoru, která být
λ/4, tedy pĜibližnČ 9,4 mm, použitím vlnitých reflektoru zkrátila pouze 0,9 mm. Odhadnutý zisk nČco menší než zisk získaný simulací. platí pro
obČ realizované antény. Bylo nich
dosaženo témČĜ konstantního zisku celém kmitoþtovém pásmu. PĤvodní zámČr
vytvoĜit nízkoprofilou anténu zdánlivý. zpĤsobuje napájení antény. Anténa bez pĜizpĤsobení více blíži ё.
Z mČĜení vidČt, navržená anténa pokryje celé zadané kmitoþtové pásmo i
v pĜípadČ, šíĜku pásma považoval pokles þinitele odrazu hodnotČ -15 dB.
Z výsledkĤ mČĜení taky patrné, impedanþní pĜizpĤsobení, které bylo provedeno na
základČ simulací bez konektoru, pro navrženou anténu zbyteþné.
Zisk mČĜených antén odhadnut základČ mČĜení pĜenosu korekce získané
z pomocného mČĜení. Ale pĜesto bylo provedeno
nČkolik dalších simulací, které mČli zjistit konstrukþní vlivy výsledky antén.
. tČchto simulacích již
výsledky mČĜení simulací mnohem více shodovaly. Jako první byly
provedeny simulace antén konektorem, pro ovČĜení správného namodelování
konektorĤ byla provedena simulace pĜenosu mezi konektory.
Vyrobené antény splĖují požadavek pokrytí kmitoþtového pásma. PĜívodní kabel antény pĜi mČĜení této
rovinČ ovlivĖuje získané výsledky. PĜesto odhadu zisku vidČt, mČĜeném kmitoþtovém pásmu mČní
pouze nČkolik desetin tudíž stejnČ jako simulacích mĤžeme považovat za
konstantní celém zadaném kmitoþtovém rozsahu 7,3 GHz 8,6 GHz. Anténa sice umístČna vzdálenosti mm
od osy reflektoru, respektive 3,5 nad reflektorem, ale celková výška antény 11
mm. ýistá vzdálenost antény od
nejhlubšího místa reflektoru 8,5 mm. To
mĤže být zpĤsobeno nepĜesným odhadem reálného zisku také konstrukþními vlivy,
kdy pĜi vychýlení reflektoru dochází odražení vlny trochu jiným smČrem než hlavní
lalok vyzaĜování antény tím dojde snížení zisku hlavním vyzaĜovacím smČru
antény. Nejvíce výsledky ovlivnila zmČna vzdálenosti antény nad reflektorem a
nedodržení rovnobČžnosti antény reflektorem. Pro reálné použití
by byla vhodnČjší druhá varianta antény. tČchto
simulací zĜejmé, nejvČtší vliv anténu správnČ umístČní antény nad
reflektorem. Jelikož právČ tyto technické parametry
mohli být nejvíce ovlivnČny ruþní výrobou antény, tak pĜedpokládat, pĜi
experimentálním mČĜení znaþné míry projevily zpĤsobily rozdíly patrné kapitole
realizace.
Po zmČĜení srovnání smČrových charakteristik vidČt znaþná podobnost se
simulacemi.
Pro použití praxi bylo vhodné napájení této antény mírnČ poupravit základČ
namČĜených hodnot napájecí mikropáskové vedení mírnČ rozšíĜit. Jelikož jsou charakteristiky normovány poskytují nám pouze informaci o
tvaru charakteristiky, tak nám tady konstrukþní vlivy pĜíliš neprojevují, právČ proto
jsou simulované mČĜené výsledky témČĜ shodné.59
mohli zpĤsobovat odlišnosti mČĜených simulovaných výsledkĤ.
PĜi mČĜení smČrových charakteristik rovinČ bylo zjištČno vychýlení hlavního
laloku 30°
