Mikrovlnné spoje jsou důležitým prostředkem pro přenos informace a jako takové se značnou měrou uplatňují v různých sítích. Vývoj v posledních letech je charakterizován dynamickým přechodem od analogových systémů k digitálním. Tento proces bývá nazýván procesem konvergence. Rozvoj komunikace všeho druhu od hlasové až po multimediální prostřednictvím lokálních ale především globálních sítí (Internetu) způsobil zásadní změny v technologiích používaných pro přenos digitálních signálů. Terestrické mikrovlnné systémy, nazývané směrové spoje ...
Při dostatečně husté satelitní konstelaci může být velmi
pravděpodobné, budou jednoho místa současně viditelné dvě nebo více družic
s dostatečně velkou úhlovou separací tak, stínění každém směru lze považovat za
nekorelované., je-li pro jednu družici při elevaci pravděpodobnost stínění
Pb1 (<1) pro jinou družici při elevaci θ2, Pb2, bude výsledná pravděpodobnost stínění dána
součinem Pb1Pb2.
Stínění okolními objekty: pozemních mobilních terminálů tohoto pohledu velmi
významné kde bude anténa umístěna zda vozidle pevně instalována. Dva rozdílné směry kosmickému segmentu pak mohou zajistit
dostatečnou diverzitu.
Efekty ovlivňující spojení Země-družice
Jedná faktory které nejsou ovlivněny mobilním (lokálním) prostředím uplatňují se
tudíž pevných družicových službách. Šumová teplota antény
družice potom dána jasovou teplotou Země, která menší nad oceánem (150 větší
nad pevninou (290 K). Jsou proto stále hledány nové
techniky kódování modulace zajištění robustní funkce radiových sdělovacích systémů
při vícecestném šíření. Pro zajištění integrity přenášených dat zásadní význam technika automatické
žádosti opakování ARQ (automatic request repeat), která dovoluje eliminovat krátkodobé
výpadky signálů.
Zpoždění signálu: Šikmá vzdálenost mobilní stanice družici družice pevné
stanici způsobuje dopravní zpoždění. Např. Systémy strategií časové doméně využívají především
prostředků konvolučního kódování prokládání symbolů. Užití ziskových antén může významně redukovat vliv vícecestného šíření
zvláště při větších elevačních úhlech, kdy jsou zdroje odrazu většinou mimo hlavní směr
vyzařování antény.).
Systémy LEO mají menší zpoždění srovnatelné pozemními sítěmi při velkých
vzdálenostech koncových stanic. Toto
zpoždění může být problematické pro přenosy obvyklými terestriálními protokoly. Pro nízko-ziskové antény poměr C/M
typicky 7-10 dB. Korelační šířka pásma úniků závisí značně mobilním prostředí asi
takto: námořní Hz, pozemní letecké 100 Hz. Pro déle trvající stínění je
třeba hledat nová řešení, která budou záviset zajišťovaných službách (rychlý/pomalý
přenos dat, telefon apod. Může vyskytnout koherentní odražená složka. Alternativní systémy ve
frekvenční doméně používají rovněž konvolučních kódů technik rozprostřeným
spektrem. Podobně lodi
dochází stínění stožáry dalšími prvky vnější struktury lodi.
Šum antény: Antény družic jsou vyjímky směrové (všesměrové jsou opodstatněné
jen nestabilizovaných družic), obvykle kuželovým svazkem vyzařování tak, aby byla
pokryta signálem část povrchu Země, odpovídající její výšce. letadel
dochází stínění antény částmi trupu nebo křídel, zvláště při manévrech. Krátkodobé zastínění lze
eliminovat podobnými způsoby jako efekty vícecestného šíření. Výsledné rozložení
pravděpodobnosti může být znázorněno Riceovou distribucí. většině případů však nejúčinnější strategie využívající více
družic současně (satellite diversity).
Ztráty šířením jejich změny: případě satelitů dráze LEO výškou 1000 se
mohou měnit ztráty šířením mezi subsatelitním bodem (elevace 90o
) bodem
.
Vyhodnocuje poměr výkonů přímé nosné vlny signálů odražených (C/M), spolu s
šířkou pásma úniku (korelační šířka pásma). případě GEO celkové zpoždění ~270 ms.96
z přímému směru družice Rayleighovou distribucí odražených signálů různou
amplitudou fází. Tento model široce
aplikovatelný pro vyšetřování úniku pro námořní, letecké pozemní mobilní stanice
