Mikrovlnné spoje jsou důležitým prostředkem pro přenos informace a jako takové se značnou měrou uplatňují v různých sítích. Vývoj v posledních letech je charakterizován dynamickým přechodem od analogových systémů k digitálním. Tento proces bývá nazýván procesem konvergence. Rozvoj komunikace všeho druhu od hlasové až po multimediální prostřednictvím lokálních ale především globálních sítí (Internetu) způsobil zásadní změny v technologiích používaných pro přenos digitálních signálů. Terestrické mikrovlnné systémy, nazývané směrové spoje ...
Za této situace družicové spoje musí hledat své nové místo komunikačních
systémech. Jednoduchá instalace uživatelského terminálu
s malou aperturou antény (hovoří již systémech UltraSAT) předurčují tyto systémy pro
použití všude tam, kde není pevná přípojka. Brzy ukázalo, přenosové kapacity
satelitních systémů nemohou stačit stále stoupajícím požadavkům.5
1 Úvod
Mikrovlnné spoje jsou důležitým prostředkem pro přenos informace jako takové se
značnou měrou uplatňují různých sítích.
Globální propojení světa dnes zajišťováno převážně podmořskými
a transkontinentálními podzemními kabely skleněných vláken, dosahujících vynikajících
parametrů jak hlediska útlumu tím počtu opakovacích zesilovačů, tak především
z hlediska přenosové kapacity (až 100 Gbit/s) chybovosti (BER) 10-11
.
.
Terestrické mikrovlnné systémy, nazývané směrové spoje, nalezly kromě tradičního
použití, kde slouží pro dálkový přenos telefonních, rozhlasových televizních signálů,
značného uplatnění také datových sítích. Vývoj posledních letech charakterizován
dynamickým přechodem analogových systémů digitálním.
Stále větší uplatnění nacházejí družicové navigační systémy GPS (Global Positioning
System), meteorologické snímkovací družice. Tento proces bývá nazýván
procesem konvergence.
Rozvoj komunikace všeho druhu hlasové multimediální prostřednictvím
lokálních ale především globálních sítí (Internetu) způsobil zásadní změny technologiích
používaných pro přenos digitálních signálů. Dopravní zpoždění
signálu přitom relativně malé největší vzdálenosti, což datovou komunikaci velmi
usnadňuje.
Zatímco počátcích datové komunikace velké vzdálenosti sehrály družicové systémy
nezastupitelnou roli, dnes situace poněkud jiná. korporace Loral
CyberStar) lze implementovat sítí (při podstatně lepším využití stávajících
družicových transpondérů).
Otázkou využití satelitních systémů družicemi nízkých středních drahách
v pohyblivých komunikačních službách.
Velké šance mají všude tam, kde jedná asymetrický tok dat, např. současné době, kdy je
za standard považováno uživatelské připojení ISDN, B-ISDN nebo xDSL, nezbytné
v nižších vrstvách sítě používat protokoly ATM (Asynchronous Transfer Mode) přepínáním
paketů umožňujících dynamické užití pásma přenosových cest statistický multiplex).
Mikrovlnnými spoji jsou také propojovány např. mobilních komunikací, zvláště těch které si
kladou cíl, aby uživatelský terminál byl velmi malý mohl být držen ruce, situace
velmi složitá. Intenzivní rozvoj pozemních buňkových systémů podstatně zvýšil nároky na
podobné systémy satelitní, které jím mohly konkurovat. Rovněž zdokonalování systémů podobných současným
systémům VSAT velmi pravděpodobné. Jejich nespornou výhodou relativní flexibilita prakticky neomezená
dosažitelnost při odpovídající družicové konstelaci. základnové stanice buňkových systémů
mobilních sítí. Tyto platformy (např. multimediálních
systémech DVB (Digital Video Broadcasting). Jsou používány především koncových částech
sítí, kde jejich přenosová kapacita dostatečná vysoká flexibilita zvýhodňuje. Kromě propojování uzlů vzdálených
úseků globálních sítí, budou družicové systémy stále více blížit konečným uživatelům
