Mikrovlnné spoje jsou důležitým prostředkem pro přenos informace a jako takové se značnou měrou uplatňují v různých sítích. Vývoj v posledních letech je charakterizován dynamickým přechodem od analogových systémů k digitálním. Tento proces bývá nazýván procesem konvergence. Rozvoj komunikace všeho druhu od hlasové až po multimediální prostřednictvím lokálních ale především globálních sítí (Internetu) způsobil zásadní změny v technologiích používaných pro přenos digitálních signálů. Terestrické mikrovlnné systémy, nazývané směrové spoje ...
s-1
; (7.
Třetí Keplerův zákon vyjadřuje relaci mezi dobou oběhu tělesa periodou velikostí
hlavní poloosy a
2
3
2
=
π
µ
P
a [km; (7.
Pravá anomálie střední anomálií totožná pouze případě, dráha přesně
kruhová 0). Zákon říká, plocha
opsaná průvodičem obíhajícího tělesa časovou jednotku stejná. Její hodnotu získáme řešením Keplerovy rovnice
EeME sin⋅+= [rad; rad] (7.8)
Okamžitá rychost družice dána rovnicí (7. druhém kroku vypočteme při pravé
straně, atd.1) Úhel který svírá vektor rychlosti
s průvodičem tělesa rovině dráhy, obr.3)
Pohybuje-li těleso uzavřené dráze, pak jednotku času opíše jeho průvodič
průměrně úhel
P
n
π2
= [rad.
Ze známe pravé anomálie určíme okamžitou vzdálenost tělesa těžiště soustavy, tj. Výpočet ukončíme, je-li |En En-1| přičemž stanovíme podle požadované
přesnosti výpočtu.4)
Veličinu nazýváme středním pohybem tělesa. prvním kroku dosadíme pravé
straně rovnice vypočteme odhad E1. perigeu 0
a apogeu π.54
Uvedených pět veličin spolu časovým údajem vztaženému konkrétní
pozici satelitu dráze (např. Řešení Keplerovy rovnice konverguje rychle. Rychlost tělesa perigeu
je proto výstředné dráhy několika násobkem rychlosti apogeu. Při nerovnoměrném pohybu eliptické dráze dána rovnicí
−
+
=
2
tan
1
1
arctan2
E
e
e
f [rad; rad] (7.s-1
, (7.
Z druhého Keplerova zákona vyplývá, pohyb tělesa eliptické oběžné dráze je
značně nerovnoměrný tím více, čím větší výstřednost dráhy. excentrická anomálie. čas průchodu perigeem), nazýváme elementy čili prvky dráhy
(Keplerian elements). 7. Násobíme-li střední pohyb dobou která
uplynula průchodu tělesa perigeem dostaneme střední anomálii M
tnM [rad; rad.3, lze vypočítat
.7)
Jde transcendentní rovnici, kterou řešíme iterací. nich jednoznačně určit poloha obíhajícího tělesa kosmickém
prostoru pro libovolný časový okamžik.6)
kde tzv.
délku průvodiče
( )
fe
ea
r
cos1
1 2
⋅+
−
= [km; km, rad] (7.5)
Střední anomálie tedy vyjadřuje časový údaj ale úhlové míře