Mikrovlnné spoje jsou důležitým prostředkem pro přenos informace a jako takové se značnou měrou uplatňují v různých sítích. Vývoj v posledních letech je charakterizován dynamickým přechodem od analogových systémů k digitálním. Tento proces bývá nazýván procesem konvergence. Rozvoj komunikace všeho druhu od hlasové až po multimediální prostřednictvím lokálních ale především globálních sítí (Internetu) způsobil zásadní změny v technologiích používaných pro přenos digitálních signálů. Terestrické mikrovlnné systémy, nazývané směrové spoje ...
Pro konstrukci nízkošumových zesilovačů používaji tranzistory vysokou
pohyblivostí elektronů HEMT (High Electron Mobility Transistor) bázi GaAs. Dokonalejším řešením Cassegrainova anténa. Jedno nebo dvoustupňovou konverzí získá mezifrekvenční signál pro detekci. Obecně
lze říci, antény používané pro jsou větší (až 30m), zvláště důvodu kritičtější
energetické bilance.
Jednoduché levné antény pro používají přímé ozařování, větší systémy,
zejména pro jsou konstruovány jako Cassegrain.
Blokové uspořádání přijímací strany spoje obr. Tím
lze dosáhnout ekvivalentní šumové teploty přijímače kolem 100 starších zařízení se
pro méně náročné aplikace používalo vstupu přijímače přímo nízkošumového
směšovače. 5.13 Parabolické antény přímým ozařovačem, límcem Cassegrainovým ozařovačem
. Dosažitelná ekvivalentní šumová teplota přijímače byla tomto případě asi
o řád horší (1000 K). Protože cela soustava rotačně
symetrická napaječ primárního zářiče nezasahuje vlastní antény výsledkem opět
rovinná vlna ale daleko příznivějšími vyzařovacími charakteristikami.
Obr. 5. tohoto důvodu třeba vstupní zesilovač umístit nejblíže
k anténě. Rotační paraboloid tomto
případě ozařován subreflektorem tvaru rotačního hyperboloidu.
Umístěním ozařovače ohniska paraboly jeho apertuře vytvoří teoreticky rovinná
vlna. límec, obr.14.13, který značně zmírní vyzařování nežádoucích
směrech.32
Antény pro spoje jsou téměř výlučně rotační parabolické reflektory přímým nebo
Cassegrainovým napájením.
U spojů nepřesahuje průměr antén dáno především požadavky na
přesnost povrchu zrcadla, jehož tvar nemá lišit ideálního více než ±λ/16, požadavky
na tuhost anténního systému při nepříznivých povětrnostních podmínkách cenu. 5. Signál zachycený
anténou přivede sestupným vlnovodem vstup nízkošumového zesilovače. Pro
dosažení dobrého poměru G/Ts třeba, aby ztráty vlnovodu (případně koaxiálním
kabelu) byly minimální.
Po demodulaci signál spektrálně upraví vede výstupních svorek základním
pásmu. Primární zářič tak
může být umístěn středu parabolického zrcadla.
Částečnou pomocí tzv. Protože však primární zářič musí být napájen vedením (vlnovodem), které protíná
výstupní vlnu, dochází deformaci pole dalšími nežádoucími efekty (boční vyzařování). Přímé napájení znamená, rotační paraboloid vytvořený
s vysoce odrazného materiálu svého ohniska ozařován trychtýřovým zářičem