Mikrovlnné spoje jsou důležitým prostředkem pro přenos informace a jako takové se značnou měrou uplatňují v různých sítích. Vývoj v posledních letech je charakterizován dynamickým přechodem od analogových systémů k digitálním. Tento proces bývá nazýván procesem konvergence. Rozvoj komunikace všeho druhu od hlasové až po multimediální prostřednictvím lokálních ale především globálních sítí (Internetu) způsobil zásadní změny v technologiích používaných pro přenos digitálních signálů. Terestrické mikrovlnné systémy, nazývané směrové spoje ...
předpokladu, že
nedochází interferenci ani jinému rušení spoje, šumové pozadí signálu charakter
aditivního bílého šumu normálním rozložením AWGN (Additive White Gaussian
Noise).7)
.6)
a
][log10
)])(([6,228)]([][)]([][ 11
0
HzB
HzKWdBKdB
T
G
dBLWdBEIRPdB
N
C
n
R
−
++−= −−
. [W, (4.4)
V souladu zavedenou symbolikou bude celková úroveň šumu přenosovém kanálu
nn BTkBNN ⋅⋅=⋅= [W; W. (4. Pro poměr výkonu
nosné vlny spektrální hustotě šumu můžeme psát
Tk
GLGP
N
C RTT
⋅
⋅⋅⋅
= 0
0
/1
. Pro poměr C/N potom platí
][log10)]([][
0
HzBHzdB
N
C
dB
N
C
n−= (4.K-1
, Hz] (4.)
Zavedeme-li dále pojem ekvivalentní vyzářený výkon EIRP (Equivalent Isotropic
Radiated Power), charakterizující celou vysílací soustavu
TT GPEIRP [W] (4.19
4 Komunikační rovnice
Energetickou bilanci mikrovlnného spoje při vzdálenosti mezi anténami zisky GT
a vztažené isotropnímu zářiči, charakterizuje rovnice pro výkon nosné vlny vůči
spektrální hustotě výkonu šumu rovině konektoru přijímací antény. tohoto zápisu zřejmé jak celkové energetické bilanci spoje podílí vysílací
část, ztráty šířením přijímací část spoje. Obvykle pro výpočet používáme
v logaritmickém tvaru
)])(([6,228)]([][)]([)]([ 11
0
0
−−
++−= HzKWdBKdB
T
G
dBLWdBEIRPHzdB
N
C R
.T, kde Boltzmannova konstanta
1,38.2)
můžeme rovnici (4.1) napsat tvaru
kT
G
L
EIRP
N
C 11
00
⋅⋅⋅= [W, (4.1.5)
kde šumová šířka pásma.Hz-1
, Hz; J.10-23
J/K ekvivalentní šumová teplota systému (viz kap). Bez ohledu původ takového šumu zásadě rozlišujeme vnější šumy, které
jsou zachyceny anténou vnitřní šumy jež vznikají přijímacím zařízení) můžeme jeho
spektrální hustotu vyjádřit součinem k. (4.3)
kde poměr GR/T zcela charakterizuje citlivost přijímací soustavy nazývá jakostní
číslo
