Směrové a družicové spoje (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Mikrovlnné spoje jsou důležitým prostředkem pro přenos informace a jako takové se značnou měrou uplatňují v různých sítích. Vývoj v posledních letech je charakterizován dynamickým přechodem od analogových systémů k digitálním. Tento proces bývá nazýván procesem konvergence. Rozvoj komunikace všeho druhu od hlasové až po multimediální prostřednictvím lokálních ale především globálních sítí (Internetu) způsobil zásadní změny v technologiích používaných pro přenos digitálních signálů. Terestrické mikrovlnné systémy, nazývané směrové spoje ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Miroslav Kasal

Strana 19 z 111

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zde ovšem optická aproximace končí musíme vzít úvahu reálný prostor, který potřebuje elektromagnetická vlna šíření mezi vysílačem přijímačem RR spoje. stvolové zálohování, kdy současně provozními stvoly buduje obvykle jeden stvol záložní (ve stejném frekvenčním rastru) tento pak v případě rušení, přebírá funkci stvolu provozního. 3.λ/2, kde vlnová délka. tom případě lze někdy použít pasivní reflektor, odraznou . Tento prostor vymezen tzv.12) Vyvýšeniny terénu, jiné překážky měly být vzdáleny Fresnelovy zóny alespoň r1F/2, čímž zaručen minimální vliv terénu přenos signálu. 3. Prakticky při hodnocení radioelektrické viditelnosti používají experimentálně ověřená pravidla: • pro 4/3 být Fresnelova zóna volná, bez překážek, • pro 2/3 nemá eventuální překážka protínat spojnici mezi mezi anténami. Výběrový příjem neboli diversita založen dlouhodobě sledované skutečnosti, pravděpodobnost současného výskytu hlubokého úniku na dostatečně vzdálených frekvencích nebo dostatečně vzdálených místech minimální. Frekvenční diversita využívá tzv.3 Výběrový příjem diversita Interferenčnímu absorbčnímu úniku lze čelit prostorovým nebo frekvenčním výběrovým příjmem. Prostorová diversita odděluje provozní stvol záložního prostorově, přičemž vzdálenost antén (vertikální nebo také horizontální) bývá několik metrů.4 Pasivní retranslace Může nastat případ, kdy mezi vysílací přijímací anténou není přímá viditelnost při kratké vzdálenosti mezi nimi. první Fresnelovou zónou. Nedodržení této podmínky ještě spojení neruší, vnáší však spoje nežádoucí útlum nebezpečí dalšího zhoršení případě nepříznivých atmosférických podmínek. Kritériem pro přepnutí zálohu tomto případě pilotní signál, respektive jeho odchylka požadované úrovně. Pro jde Fresnelovu zónu. rotační elipsoid, jehož hlavní osa leží spojnici obou antén, které jsou jeho ohniscích. Protneme-li elipsoid rovinou kolmou jeho hlavní osu daném místě, poloměr kružnice tomto řezu (poloměr Fresnelovy zóny) ( )21 21 1 3,17 ddf dd r F +⋅ ⋅ ⋅= [m; GHz, km] (3. Indikací pro přepnutí zálohu je úroveň pilotního signálu úroveň šumu jeho bezprostředním okolí.17 zemského povrchu. Rozměr obou os (hlavní vedlejší) určen požadavkem, aby součet drah vysilače přijímači odražených Fresnelovou zónou byl rovný vzdálenosti vysílače přijímače zvětšený o n. Důležité je, umět stanovit poloměr Fresnelovy zóny libovolném místě přenosového úseku.11) kde jsou vzdálenosti levého pravého konce úseku trasy platí samozřejmá podmínka, středu r1F největší hodnotu velikosti f d r 65,81 [m; GHz, km] (3