Vuplynulých desetiletích jsme si zvykli na to, že energie v podobě tepla a elektřiny je všeobecně dostupná a poměrně levná. Vedlo nás to (ave značné míře stále ještě vede) k přezíravému postoji k šetření energií. Nyní začínáme sklízet první hořké plody naší lehkovážnosti - vyčerpávání energetických zdrojů, zesilování skleníkového efektu a hrozící klimatické změny, znečištěné ovzduší, rostoucí hromady radioaktivního odpadu, kyselý déšť a mrtvé lesy. Varující výčet by mohl ještě pokračovat.I když nám vysokou spotřebu energie nevyúčtuje přímo ...
Nabízí otázka, kolik takový sluneční úsporný dům vlastně
ušetří energie. zimní zahrady, celkově
zvětšená prosklená plocha jižní straně domu, tepelné akumulátory
apod.Prvky sluneční architektury rozdělují dva základní typy:
pasivní aktivní. konvektivní výměnou).
Protože energie pro vy
tápění, klimatizaci osvětlení
budov pro různé domácí spo
třebiče Evropě podílí ze
40 celkové spotřebě pri
mární energie, není přínos ú-
spomých domů vůbec zaned
batelný. Prostě zařízení, jejichž pomocí ohřívají vnitřní prostory domu
buď přímo, anebo prostřednictvím vyzařování přirozené cirkulace vzdu
chu (tzv. Pasivními prvky jsou např.
8
. některých kolektorech nebo
slunečních panelech ohřívá užitková voda přímo pasivní využití
sluneční energie). aktivních slunečních systémech (zná
mých pod názvem sluneční kolektory ohřev teplé užitkové vody) se
teplo, zachycené slunečního záření, kapalinovou směsí převádí do
bojleru, kde ohřívá užitková voda. Zvýšila
by rovněž nezávislost každé
země zahraničních energe
tických zdrojích. Zlepšení, které mohou
přinést, netýkalo jen ži
votního prostředí, ale též stavu
a vývoje hospodářství. Uvedený podíl se
však mohl zvýšit celou po
lovinu. Podle studie Solar Architecture Europe [3] jsou „oby
čejná“ lidská obydlí zemích
Evropského společenství za
hřívána slunečními paprsky
v porovnání celkovou ener
gií nutnou vytápění asi ze
13%