|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předložená diplomová práce se zabývá numerickým modelováním, realizací a měřením dielektrických dipólů buzených koaxiální sondou. Pozornost byla věnována tvarové optimalizaci dipólů z pohledu splnění parametrů širokopásmového (ultra-wideband) přenosu v 6. skupině kmitočtů (“Bandgroup 6“). Dvě antény s nejlepšími parametry byly vyrobeny. Výsledky měření byly porovnány s výsledky numerického modelování. Simulace a měření prokázaly dobrou shodu. Pro simulace byl vybrán program CST Microwave Studio.
Nesnadné použití nižších kmitočtech.3
Při použití pravoúhlého vazba spojení mezi mikropáskovým vedením re-
zonátorem nejvíce ovlivněna permitivitou DR.3 Napájení štěrbinou
Další tipů napájení antény vychází vytvořeného otvoru zemnící desce pod DR.
.3 Zhodnocení dielektrických rezonátorových antén
DRA pyšní vysokou vyzařovací účinností větší než 95%).
Mohou pracovat několika módech, dle požadavků budí příčné nebo kruhově
polarizované vlny.
Mají menší rozměry hmotnost oproti klasickým anténním strukturám.2.
Zvětšující permitivita výrazně zmenšuje šířku pásma. Jenže zvyšování permi-
tivity následek zmenšování šířky pásma.
1.
Tento otvor nebo-li štěrbina většinou obdélníkový tvar nebo tvar kříže.
Použitím různých tvarů dielektrického rezonátoru mění své parametry vyzařo-
vací charakteristiku. antény. výsledku musí volit kompromis
mezi šířkou pásma účinností vazby, resp. Dále je
možná štěrbina tvaru písmene Tímto tvarem křížem vyvolat válcového
rezonátoru, kruhově polarizovaná vlna. Nejčastější způsob napájení štěrbinou využívá
mikropáskového vedení, ale také využít koaxiální vedení [2]. Zvětšují rozměry DRA, prodražuje se
výroba.
1. Aby nedocházelo snížení účinnosti
celé DRA, bylo potřeba používat permitivitu větší než 20
