|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předložená diplomová práce se zabývá numerickým modelováním, realizací a měřením dielektrických dipólů buzených koaxiální sondou. Pozornost byla věnována tvarové optimalizaci dipólů z pohledu splnění parametrů širokopásmového (ultra-wideband) přenosu v 6. skupině kmitočtů (“Bandgroup 6“). Dvě antény s nejlepšími parametry byly vyrobeny. Výsledky měření byly porovnány s výsledky numerického modelování. Simulace a měření prokázaly dobrou shodu. Pro simulace byl vybrán program CST Microwave Studio.
3 Napájení štěrbinou
Další tipů napájení antény vychází vytvořeného otvoru zemnící desce pod DR. Aby nedocházelo snížení účinnosti
celé DRA, bylo potřeba používat permitivitu větší než 20. Dále je
možná štěrbina tvaru písmene Tímto tvarem křížem vyvolat válcového
rezonátoru, kruhově polarizovaná vlna.
Tento otvor nebo-li štěrbina většinou obdélníkový tvar nebo tvar kříže. Jenže zvyšování permi-
tivity následek zmenšování šířky pásma.2.
Mají menší rozměry hmotnost oproti klasickým anténním strukturám.
1.
Mohou pracovat několika módech, dle požadavků budí příčné nebo kruhově
polarizované vlny.
1. Zvětšují rozměry DRA, prodražuje se
výroba. antény.
Nesnadné použití nižších kmitočtech.
Zvětšující permitivita výrazně zmenšuje šířku pásma.
.3
Při použití pravoúhlého vazba spojení mezi mikropáskovým vedením re-
zonátorem nejvíce ovlivněna permitivitou DR.3 Zhodnocení dielektrických rezonátorových antén
DRA pyšní vysokou vyzařovací účinností větší než 95%). výsledku musí volit kompromis
mezi šířkou pásma účinností vazby, resp. Nejčastější způsob napájení štěrbinou využívá
mikropáskového vedení, ale také využít koaxiální vedení [2].
Použitím různých tvarů dielektrického rezonátoru mění své parametry vyzařo-
vací charakteristiku
