|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předložená diplomová práce se zabývá numerickým modelováním, realizací a měřením dielektrických dipólů buzených koaxiální sondou. Pozornost byla věnována tvarové optimalizaci dipólů z pohledu splnění parametrů širokopásmového (ultra-wideband) přenosu v 6. skupině kmitočtů (“Bandgroup 6“). Dvě antény s nejlepšími parametry byly vyrobeny. Výsledky měření byly porovnány s výsledky numerického modelování. Simulace a měření prokázaly dobrou shodu. Pro simulace byl vybrán program CST Microwave Studio.
následném kroku jsou antény počítačově simulovány posléze porov-
nány jejich vlastnosti literaturou, které byly převzaty. Možným řešením tohoto problému přechod vyšší rádiové
kmitočty. Počet subjektů využívajících bezdrátovou technologii neustále roste.1
ÚVOD
Trendem dnešní doby stále častější užití bezdrátové komunikace.
Cílem první části diplomové práce seznámení principem fungování dielek-
trických antén.
Pro simulaci byl použit softwarový nástroj CST Microwave Studio. Srovnávají zde také naměřené simulované výsled-
ky.
Hlavním problémem stává postupné zaplňování kmitočtového spektra novými frek-
vencemi.
Úkolem druhé části navržení dalších tvarů rezonátorů tak, aby mohly být použity
pro širokopásmové dipóly. Také jsou zde nastíněny možné chyby, které ovlivnili výsledné měření.
. Jsou zde prezentovány výsledky expe-
rimentálního měření obou antén. nás vede hledání nových přístupů při navrhování antén, neboť vlivem
vyšších kmitočtů jsou jejich parametry kladeny stále vyšší nároky. Nakonec byla provedena analýza přenosu me-
zi jednotlivými anténami, což doplňuje celistvost počítačové simulace antén, konkrétně
UWB charakteristik.
V poslední části popsána realizace antén. samozřejmé je
považováno užívání mobilní komunikace, internetové bezdrátové služby, terestriální
vysílání televize. zde proveden soubor simulací antén, každé nich jsou
analyzovány její nejdůležitější vlastnosti. Tento moderní
návrhový program umožňuje pohodlné navržení optimální přístup většině druhů
anténních struktur. Dnes mohou kmitočtové kanály přiřadit nerostnému bohatství, jako jsou
ropa, plyn, voda, atp
