Kongresový sál SIDIA Olomouc listopad 2002 Sjednocení pohledů ČSN a mezinárodních předpisů na ochranu před nadproudy Konečné řešení problematiky zóny vlivu hlavního pospojování Ing. František Štěpán, Moeller Elektrotechnika s.r.o Informace o návrhu změny ČSN 33 1610 - Kontroly a revize spotřebičů během jejich používání - poznatky z praxe Ing. Jiří Sajner …
Poznámky redaktora
2. zavlečení dotykového napětí však dojde naprosto
stejným způsobem, protože ochranný vodič veden mimo chránič.9 odkazuje zónu vlivu hlavního pospojování, která
však není nikde definovaná proto splnění tohoto ustanovení stěží
řešitelné. Předměty třídy nakonec podle článku 413.
• Další bodů, zvýhodňující sítě TN, vedení ochranného vodiče, který
je uložen společném obložení riziko jeho poškození menší, než.
• Při poruše mezi fází neživou částí (ochranným vodičem) síti TN
vznikne neživé části napětí nejvýše síti však toto
dotykové napětí dosahuje hodnot blížících fázovému napětí, běžně od
150 200 Při dotykovém napětí okolo protéká tělem člověka
mnohem menší tělový proud, než odpovídalo poměru napětí proti
cca 200 Jestliže proudový chránič právě nefunguje, protože se
pravidelné kontroly funkce několik let vůbec neprováděly, riziko
smrtelného úrazu síti skutečně vysoké !!!
• síti nelze vytvořit jakési ostrůvky sítě TT, protože dochází
k významnému ovlivňování napětí zemničů, což pro správnou funkci
sítě nepřípustné. Tím vznikl zvláštní
stav, kdy například pro venkovní zásuvky jmenovitého proudu A
(ČSN 2000-4-47:1997) předepsáno použití citlivého proudového
chrániče účelem zlepšení úrovně bezpečnosti, ale současně se
nařizuje přechod síť TT, která porovnání sítí prokazatelně
méně bezpečná! Paradoxem je, pro větší proudy (např.N7. Celkem bez problémů lze vymezit prostor omezený vodivým
okolím (kovové konstrukce, doplňující pospojeníí), ale horší u
zděných budov dřevostaveb, kde máme dispozici pouze ochranné
kolíky zásuvek, neživé části spotřebičů, případně ústřední topení, atd. nad již
není nutný přechod podmínky sítě TT, protože nemusí být použit
proudový chránič.3.1
uvedeném ČSN 2000-4-41 (totéž bylo ČSN 1010) ani
neměly být zhotoveny jinak, než tak, části určené uchopení rukou
musí být zhotoveny izolantu !
• Článek 413.1.
Uvedeným ustanovením bylo zřejmě sledováno omezení rizika úrazu
pro přenosné ruční nářadí, avšak většina těchto předmětů dnes, na
výjimky, třídě nejedná proto ochranu samočinným
odpojením.45
Přestože toto ustanovení bude blízké budoucnosti rušit, vhodné upozornit
na některé souvislosti, protože dobu jeho platnosti jej buď musíme plnit, nebo
při jeho neplnění použít vědomě srovnatelné, lepší řešení:
• Článek vázán výlučně proudové chrániče
