Kongresový sál SIDIA Olomouc listopad 2002 Sjednocení pohledů ČSN a mezinárodních předpisů na ochranu před nadproudy Konečné řešení problematiky zóny vlivu hlavního pospojování Ing. František Štěpán, Moeller Elektrotechnika s.r.o Informace o návrhu změny ČSN 33 1610 - Kontroly a revize spotřebičů během jejich používání - poznatky z praxe Ing. Jiří Sajner …
Autor: SOLID Team autorizované vzdělávací centrum
Strana 45 z 89
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
staveništní rozváděč)
Na právě zmíněnou vlastnost sítě poukazováno jako největší nevýhodu
oproti sítím TT, kde zavlečení napětí ochranném vodiči nedochází (to platí
jen pro samostatně uzemňované spotřebiče, tedy většinou jen teoreticky). naprosté většině případů však porucha vypínána časech
podstatně kratších, obvykle během několik desítek milisekund (jističe, pojistky,
proudové chrániče vstupu instalace).1.
Obr.2: Zavlečení dotykového napětí neživou část vlivem cizí poruchy
– eliminace dotykového napětí při vzniku poruchového proudu vlivem
přizemnění (např.4.44
trvat sekund. Nejméně příznivý stav nastává při poruše
v energetických sítích, kde může odpojení poruchy trvat poměrně dlouhou dobu
(až sekund) tuto dobu neživých částech vyskytuje zavlečené napětí.1. Při
zavedení naší normy ČSN 2000-4-41 roce 1996 při jejím postupném
uplatňování praxe došlo jistému překvapení, protože článku 413. Takto chráněný obvod považuje síť a
platí pro něj 413.3. požadavky pro síť TT).
Otázkou je, jak velké toto napětí skutečně je-li skutečně tak velké riziko
úrazu jeho zavlečení ochranném vodiči.
.9 bylo
(a doposud stále je) uvedeno něco, nezapadalo našich zvyklostí:
„ Jestliže použije proudového chrániče pro samočinné odpojení obvodu mimo
zónu vlivu hlavního pospojování, nesmí být neživé části připojeny síti TN, ale
ochranné vodiče musí být spojeny zemničem, jehož odpor přiměřený
vybavovacímu proudu chrániče.“ (tj
