Sborník přednášek LPE č. 55

| Kategorie: Sborník  |

Nové normy vydané od září 2011 – Připravované normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2012 Ing. Vincent Csirik, ÚNMZ Praha Nová ČSN 33 2000-7-710 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-710: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech –Zdravotnické prostory Nová ČSN 33 2000-7-715 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí –Část 7-715: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech –Světelná instalace napájená malým napětím Uplatňování nových norem pro elektrická vedení, uzemňování a ochranné vodiče v praxi elektrotechnika Koordinace projektové dokumentace silnoproudé a slaboproudé části elektrických rozvodů Výroba v elektrotechnice ve vztahu ke kontrolním činnostem výrobců a státu Základní dokumenty pro provádění revizí a jejich význam pro zpracování revizní zprávy Školení podle vyhlášky 50/78 Sb. se zaměřením na silovou elektroinstalaci, požárně bezpečnostní zařízení a výrobu rozvaděčů nn Ochrana před úrazem elektrickým proudem Spolehlivost v elektrotechnice ...

Vydal: L.P.Elektro s.r.o. Autor: L.P. Elektro vzdělávací agentura

Strana 151 z 392

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
období zahořování, období standardního užívání období stárnutí materiálu. Střední doba mezi poruchami jednoduchý složený parametr, který určuje délku cyklu „funkce-porucha-oprava”. Toto chování charakterizuje tzv. Dostupnost. Teorie spolehlivosti nabízí řadu nástrojů, které umožňují právě zavedené veličiny interpretovat spojovat pro případ složených systémů. Poté následuje období stárnutí materiálu, kdy začínají projevovat únavové defekty, intenzita poruch tedy roste.145 MTBF. U naprosté většiny technických zařízení lze pohledu spolehlivosti rozlišit tři fáze činnosti – tzv. vanová křivka, znázorněná následujícím Obr. Standardní chování reálných systémů exponenciální rozdělení spolehlivosti Při využívání popsaných charakteristik parametrů ukazuje, naprosté většině praktických případů není nutné uvažovat zcela obecný časový průběh funkcí λ(t) μ(t). Je tedy možné určit spolehlivost složeného systému při znalosti vlastností dílčích komponent výpočetně, bez nutnosti statistického měření uvedených veličin systému jako celku. Pro absolutní většinu prvků po naprostou většinu jejich ”funkčního života” prvky pohybují střední části vanové křivky, kde intenzita poruch konstantní. V období zahořování objektu projevují různé skryté chyby výroby, které jsou však časem odstraněny, intenzita poruch tedy klesá. A(t) obecnosti funkce času vyjadřuje, jakou pravděpodobností se systém vyskytuje okamžiku funkčním stavu. následném období standardního užívání je intenzita poruch konstantní. . možné prokázat, funkce A(t) se několika cyklech funkce-porucha-oprava ustálí konstantní hodnotě: MTTF MTTF A MTTF MTTR MTBF    Všechny zavedené veličiny statisticky popisují chování systému jako celku, bez nutnosti znalosti vnitřní struktury tohoto systému. Zřejmý vztah mezi parametry MTBF=MTTR+MTTF