Nové normy vydané od září 2011 – Připravované normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2012 Ing. Vincent Csirik, ÚNMZ Praha Nová ČSN 33 2000-7-710 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-710: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech –Zdravotnické prostory Nová ČSN 33 2000-7-715 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí –Část 7-715: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech –Světelná instalace napájená malým napětím Uplatňování nových norem pro elektrická vedení, uzemňování a ochranné vodiče v praxi elektrotechnika Koordinace projektové dokumentace silnoproudé a slaboproudé části elektrických rozvodů Výroba v elektrotechnice ve vztahu ke kontrolním činnostem výrobců a státu Základní dokumenty pro provádění revizí a jejich význam pro zpracování revizní zprávy Školení podle vyhlášky 50/78 Sb. se zaměřením na silovou elektroinstalaci, požárně bezpečnostní zařízení a výrobu rozvaděčů nn Ochrana před úrazem elektrickým proudem Spolehlivost v elektrotechnice ...
průměrný plat, stejně jako průměrného
platu neurčíme rozložení tříd příjmů, ani této veličiny obecnosti neurčíme, jak velké
procento nasazených systémů skutečně dožije času MTTF. vteřině poruchy dojde opravě systému S,
za předpokladu, oprava toho okamžiku nedařila. rozdíl funkce R(t), která ptá, zda systém přežije
časové období <0,t>, intenzita poruch λ(t) vychází předpokladu, systém času t
dožil určuje jakou pravděpodobností porouchá příštím okamžiku <t,t+dt>. O(t) funkcí času vyjadřuje jakou pravděpodobností byl porouchaný
systém opraven čase menším než zadané O(5 h)=0,99 tedy znamená,
že pravděpodobnost, systém bude opraven poruchy, Jinými slovy –
z 1000 porouchaných systémů jich bude opraveno průměrně 990. Podobně jako intenzita poruch vyjadřuje μ(3600s)
pravděpodobnost, příští 3601. Tento parametr sobě nese méně informace než funkce
R(t), ale nabízí tuto informaci kompaktní podobě jednoho čísla.
. MTTR konstanta, která určuje, jak dlouho průměrně
porouchaný systém podaří opravit, tento parametr sobě opět nese méně informace než
funkce O(t), nabízí však tuto informaci kompaktní podobě.
Střední doba opravy. λ(t) obecném případě funkcí času matematickou úpravou
odvozena funkce R(t).
Střední doba poruchy. Funkce μ(t) opět
charakteristiku lokální časové výpovědi chování systému příštím okamžiku, zatímco
O(t) nabízí integrální pohled okamžiku t=0, tj.
Funkce oprav.
Statistickým určením těchto dvou funkcí nám podařilo vybudovat matematický model
sledovaného systému všechny výše naznačené otázky bychom tuto chvíli dokázali
odpovědět již jen zkoumáním funkcí Pro praktické zkoumání ukazuje velice
výhodné vyjádřit chování systému pomocí další dvojice funkcí intenzita poruch
a intenzita oprav dvojice konstant střední doba poruchy střední doba opravy:
Intenzita poruch. okamžiku, kdy došlo poruše. μ(t) obecném případě funkcí času matematickou úpravou
odvozena funkce O(t). λ(3600s) vyjadřuje pravděpodobnost, příští 3601.144
se kterými můžeme při spolehlivostních výpočtech setkat, jsou pouze jiným pohledem
na informaci obsaženou R(t). Mezi
funkcemi R(t) λ(t) obecný vztah:
t
R e
.
Intenzita oprav. vteřině
(ne však dříve) bezchybného provozu dojde poruše systému, předpokladu, že
k poruše doposud nedošlo. Mezi
funkcemi O(t) μ(t) obecný vztah:
t
R
.
Obdobná charakteristika, jakou spolehlivostní funkce použita pro popis opačného
přechodu, tedy pro kontrolu přechodu stavů porucha--> funkce. První
z nich procento doby, kterou systém funkčním stavu, neboli dostupnost,
a druhou nejčastěji používaný spolehlivostní parametr MTBF neboli střední doba mezi
poruchami.
Při zkoumání systému nás mohou oprávněně zajímat ještě dvě vlastnosti systému. MTTF konstanta, která určuje, jak dlouho průměrně
sledovaný systém porouchá. Tato
charakteristika plně popisuje schopnost systému „se opravit“ zde vidíme, systém
chápeme skutečně komplexně, poněvadž zahrnuje rychlost kvalitu servisní čety. praxi MTTF své
vypovídací hodnotě stejná omezení jako např
