Nové a připravované elektrotechnické normy v oblasti pravidel pro elektrotechnikuv roce 2012 - Informace o rozborovém úkolu v dané oblasti Elektroinstalace a ochrana před iniciaci požáru - porovnání požadavků na návrha provedení elektroinstalace vyplývající z ČSN 33 2000-4-482a nové ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, dopad do bytové výstavby. Nouzové osvětlení. Navrhování podle technických předpisů a technických norem.Kontrolní činnost v oblasti elektrických zařízení za rok 2011. Technické a právní předpisy vztahující se k elektrickým instalacím nízkéhoa vysokého napětí a důsledky jejich porušování. Elektrické instalace se střídavým napětím nad 1000V Základní změny v ČSN EN 62305 - 1 ed. 2 "Ochrana před bleskem - Obecné principy" a ČSN EN 62305-4 ed. 2 "Ochrana před bleskem -Elektrické a elektronické systémy ve stavbách" a ČSN EN 62305 - 3 ed. 2„Ochrana před bleskem - Hmotné škody na stavbách a ohrožení života“ Měření impedance poruchové smyčky.
Zřejmý vztah mezi parametry MTBF=MTTR+MTTF.
Střední doba opravy.
Intenzita oprav. praxi MTTF své
vypovídací hodnotě stejná omezení jako např. Mezi
funkcemi R(t) Á(t) obecný vztah: R(t) Mt]). Tento parametr sobě nese méně informace než funkce
R(t), ale nabízí tuto informaci kompaktní podobě jednoho čísla.
MTBF. průměrný plat, stejně jako průměrného
platu neurčíme rozložení tříd příjmů, ani této veličiny obecnosti neurčíme, jak velké
procento nasazených systémů skutečně dožije času MTTF. okamžiku, kdy došlo poruše. Funkce j(t) opět
charakteristiku lokální časové výpovědi chování systému příštím okamžiku, zatímco
O(t) nabízí integrální pohled okamžiku t=0, tj. MTTR konstanta, která určuje, jak dlouho průměrně
porouchaný systém podaří opravit, tento parametr sobě opět nese méně informace než
funkce O(t), nabízí však tuto informaci kompaktní podobě. MTTF konstanta, která určuje, jak dlouho průměrně
sledovaný systém porouchá.
Při zkoumání systému nás mohou oprávněně zajímat ještě dvě vlastnosti systému. O(t) funkcí času vyjadřuje jakou pravděpodobností byl porouchaný
systém opraven čase menším než zadané O(5 h)=0,99 tedy znamená,
že pravděpodobnost, systém bude opraven poruchy, Jinými slovy -
z 1000 porouchaných systémů jich bude opraveno průměrně 990. rozdíl funkce R(t), která ptá, zda systém přežije
časové období <0,t>, intenzita poruch Á(t) vychází předpokladu, systém času t
dožil určuje jakou pravděpodobností porouchá příštím okamžiku <t,t+dt>. Mezi
funkcemi O(t) j(t) obecný vztah:
R(t) eMt)t.
Statistickým určením těchto dvou funkcí nám podařilo vybudovat matematický model
sledovaného systému všechny výše naznačené otázky bychom tuto chvíli dokázali
odpovědět již jen zkoumáním funkcí Pro praktické zkoumání ukazuje velice
výhodné vyjádřit chování systému pomocí další dvojice funkcí intenzita poruch
a intenzita oprav dvojice konstant střední doba poruchy střední doba opravy:
Intenzita poruch. Střední doba mezi poruchami jednoduchý složený parametr, který určuje délku
cyklu „funkce-porucha-oprava”. Tato
charakteristika plně popisuje schopnost systému „se opravit" zde vidíme, systém
chápeme skutečně komplexně, poněvadž zahrnuje rychlost kvalitu servisní čety. První
z nich procento doby, kterou systém funkčním stavu, neboli dostupnost,
a druhou nejčastěji používaný spolehlivostní parametr MTBF neboli střední doba mezi
poruchami.
128
.
Funkce oprav. vteřině
(ne však dříve) bezchybného provozu dojde poruše systému, předpokladu, že
k poruše doposud nedošlo.Obdobná charakteristika, jakou spolehlivostní funkce použita pro popis opačného
přechodu, tedy pro kontrolu přechodu stavů porucha--> funkce. Podobně jako intenzita poruch vyjadřuje j(3600s)
pravděpodobnost, příští 3601.
Střední doba poruchy. vteřině poruchy dojde opravě systému S,
za předpokladu, oprava toho okamžiku nedařila. Á(3600s) vyjadřuje pravděpodobnost, příští 3601. obecném případě funkcí času matematickou úpravou
odvozena funkce O(t). Á(t) obecném případě funkcí času matematickou úpravou
odvozena funkce R(t)
