Nové a připravované elektrotechnické normy v oblasti pravidel pro elektrotechnikuv roce 2012 - Informace o rozborovém úkolu v dané oblasti Elektroinstalace a ochrana před iniciaci požáru - porovnání požadavků na návrha provedení elektroinstalace vyplývající z ČSN 33 2000-4-482a nové ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, dopad do bytové výstavby. Nouzové osvětlení. Navrhování podle technických předpisů a technických norem.Kontrolní činnost v oblasti elektrických zařízení za rok 2011. Technické a právní předpisy vztahující se k elektrickým instalacím nízkéhoa vysokého napětí a důsledky jejich porušování. Elektrické instalace se střídavým napětím nad 1000V Základní změny v ČSN EN 62305 - 1 ed. 2 "Ochrana před bleskem - Obecné principy" a ČSN EN 62305-4 ed. 2 "Ochrana před bleskem -Elektrické a elektronické systémy ve stavbách" a ČSN EN 62305 - 3 ed. 2„Ochrana před bleskem - Hmotné škody na stavbách a ohrožení života“ Měření impedance poruchové smyčky.
?
- Kolik poruch, jak dlouhých, systém průměrně podstoupí rok?
- Jak změní spolehlivost, když bude jeden systém redundantně zálohován druhým?
apod.Spolehlivost elektrotechnice
Ing.o. Celý text uzavírá exkurs ekonomicko-spolehlivostní analýzy, kdy je
na případu zálohované dodávky služeb představen přístup ekonomického zhodnocení
spolehlivostních závěrů.
Základní pojmy teorie spolehlivosti
Teorie spolehlivosti aplikovanou podobou obecnější matematické disciplíny teorie
pravděpodobnosti, proto při vyhodnocování spolehlivostních charakteristik standardně
používají matematické abstrakce, jako náhodná veličina, distribuce nebo hustota.r. Tato charakteristika plně popisuje poruchové chování systému, ostatní
parametry, kterými můžeme při spolehlivostních výpočtech setkat, jsou pouze jiným
pohledem informaci obsaženou R(t). Tyto
matematické nástroje jsou využity pro pravděpodobnostní modelování poruchovosti
sledovaného systému.
Po představení základních tezí konkrétních příkladech představen způsob výpočtu
spolehlivosti komplexních systémů základě znalosti dílčích spolehlivostních
charakteristiky. To, jakým způsobem přechází systém mezi oběma stavy,
je dáno vnitřní strukturou systému, která pro nás neznámá. následujícím textu shrneme základní pojmy, které jsou nutné pro
správné pochopení využívání závěrů spolehlivostních výpočtů. Ondřej Komenda
inSophy s.
Díky teorii spolehlivosti možné odpovědět otázky typu:
- Jaká pravděpodobnost, systém poběží bez poruch období 13. Možné stavy
systému jsou funkce porucha.
Hlavním cílem předkládaného textu seznámit čtenáře základními koncepty
a metodami teorie spolehlivosti specificky pro potřeby elektrotechnické praxe.
127
. Naopak přechod porucha -->
funkce popíšeme pomocí matematické veličiny funkce oprav. R(5 let)=0,49 tedy znamená,
že pravděpodobnost, systém poběží bez poruchy následujících let, Jinými
slovy nasadíme-li provozu 1000 systémů pak let porouchá průměrně
510 nich. Systém proto popíšeme na
základě vnějšího statistického pozorování. R(t) funkcí času vyjadřuje jakou pravděpodobností došlo
v systému čase menším než zadané poruše. Charakteristiky chování systému při přechodu
funkce --> porucha popíšeme veličinou spolehlivostní funkce. Obě tyto charakteristiky jsou
určeny statistickou cestou mají následující význam:
Spolehlivostní funkce.
Zabývejme nyní chováním obecného systému, který může mít velice složitou vnitřní
strukturu, našeho pohledu však zabýváme pouze jeho vnějšími projevy
