Veliký rozvoj elektrisace při budování socialismu v naší vlasti si nutně vyžádal stavby velkého poctu rozvoden, které jsou nej důležitějšími body celého elektrického rozvodu. Rozvodnám se dříve u nás věnovala jen nepatrná pozornost a kromě směrnic ESC 306-1950 „Stavba venkovních transformoven a rozvoden 100 kV“, a směrné normy ČSN 305-1952 ,,Stavbě transformoven a rozvoden vn (do 35 kV)“, které obsahují jen typová uspořádání rozvoden, nemáme u nás žádnou publikaci, pojednávající o rozvodnách souborně.
Na základě zkoumání provozních stavebních zkušeností vždy třeba snažit se
zvolit nejlepší řešení, které zabezpečuje nutný stupeň spolehlivosti přihlíží zároveň
k složitosti hodnotě zařízení rozvodny.
Nejlepších výsledků dosáhlo, kdyby každý přístroj odbočky-dal oddělené,
zcela uzavřené kobky.
Takové rozvodny zaručují mnohem lepší přehled elektrického zařízení dovolují
přesvědčit každodenní prohlídkou, pořádku. Úkolem tohoto díla také vybrat nejvhod
nější řešení pro různé typy rozvoden naznačit cesty, kterými ubírat další zdo
konalení konstrukcí uspořádání rozvoden.
. základě provozních zkušeností dala praxe výstavby rozvoden
v Sovětském svazu jinou cestou.koncovky, chybnou manipulací odpojovači nebo chybným zapnutím cdbočky na
zemicí spojku, zapomenutou opravě, poškodil zařízení nejméně, aby saze od
hořící isolace nebo kovové páry vodivých částí nepronikly sousedních nepoško
zených odboček.
V těchto zařízeních poruchy lokalisují:
a) umístěním přístrojů jedné odbočky různých prostorech, oddělených plnými
stropy, nebo sousedních kobkách, oddělených plnou stěnou, při čemž přístroje
spojují holými vodiči průchodkami;
b) umístěním odpojovačů dostatečně hlubokých kobek, kterých není pravdě
podobné, vzniklý oblouk přeskočí vodivé části sousedních kobkách;
c) oddělením jednotlivých fází každé odbočky ohnivzdornými mezistěnami;
d) oddělením jednotlivých odboček ohnivzdornými mezistěnami;
e) rozdělením podélných chodeb rozvodny úseky pomocí mezistěn dveřmi,
které zabraňují, aby saze nepronikaly jednoho úseku druhého. kapitole porovnávají stránce technické
a hospodářské jak kryté, tak venkovní rozvodny napětí 110 kV, neboť při
tomto napětí používá obou druhů rozvoden.
Je přirozené, tomto díle neuvádějí všechna možná uspořádání rozvoden*
nýbrž jen uspořádání nejcharakterističtější Sovětském svazu nejrozšířenější. Přípojnice, přípojnicové odpojovače, vypinače ma
lým obsahem oleje, vývodové odpojovače kabelové koncovky montují otevře
ných kobkách síťovým ochranným opatřením uzavřených kobek dávají jen
olejové vypinače velkým obsahem oleje vývodové reaktory (viz str.
Zařízení takové rozvodny bylo dosti složité, drahé spotřebovalo příliš mnoho
práce materiálu. 13). kapitole se
mluví skříňových rozvodnách, skříňových transformovnách rozvodu proudu ho
lými vodiči ochranných rourách. Avšak pak rozvodnách úplně chyběla možnost přehledu
elektrického zařízení, aby zaručil spolehlivý provoz, musely všechny pří
stroje zhotovit zesílenou isolací, vyšším jmenovitým proudem, vyšším vypínacím
výkonem atd.
Otázka, zdali třeba používat zařizované rozvodně všech těchto nebo jen ně
kterých způsobů lokalisace poruch, závisí typu rozvodny, jejím významu, stupni
odpovědnosti řadě jiných činitelů. Nedostatkem takových rozvo
den obtížná lokalisace poruch.
Pro přehlednost rozvodny rozdělují podle umístění svého elektrického zařízení
na dvě skupiny: kryté venkovní, probírané kapitole Laž IY
