Veliký rozvoj elektrisace při budování socialismu v naší vlasti si nutně vyžádal stavby velkého poctu rozvoden, které jsou nej důležitějšími body celého elektrického rozvodu. Rozvodnám se dříve u nás věnovala jen nepatrná pozornost a kromě směrnic ESC 306-1950 „Stavba venkovních transformoven a rozvoden 100 kV“, a směrné normy ČSN 305-1952 ,,Stavbě transformoven a rozvoden vn (do 35 kV)“, které obsahují jen typová uspořádání rozvoden, nemáme u nás žádnou publikaci, pojednávající o rozvodnách souborně.
Předtím však musel spinač přípojnic přepojit reservní systém. Teploelektroprojekt, 1940.
Roku 1940 vypracoval Teploelektroprojekt typová uspořádání, kterých při
hlíželo provozním^ zkušenostem nichž byly splněny požadavky, zabezpečující
spolehlivý provoz pohodlnou obsluhu. 34.
Jiní autoři navrhovali, aby zachovalo obvyklé pořadí umístění přístrojů vývo
dech reaktory, avšak aby reaktory byly jednofázové aby každá fáze byla umístěna
ve zvláštní kobce, takže nemohl vznikat přeskok mezi fázemi bylo možno namon-
Obr. těchto typových rozvodnách může veškeré
44
. Při uspořádání
rozvoden podle těchto návrhů byla stavební část značně složitá drahá také provozní,
podmínky zhoršily. Rozvodna dvěma systémy přípojnic reaktory vývodech, tří-
prostorová.Někteří autoři [93’] došli názoru, musí změnit obvyklé pořadí umístění pří
strojů vývodech. Místo aby vypínače daly před reaktory, navrhovali umisťovat
reaktory mezi vypínači přípojnicemi.
tovat vývodech málo výkonné vypinače malým obsahem oleje. Přitom doporučovalo dávat každou fázi re
aktoru oddělené kobky, aby předešla možnost přeskoku mezi fázemi.
Jak bylo již řečeno, získaly letech 1932— kladné zkušenosti nově konstruova
nými reaktory isolovaným vinutím nepoužilo tedy návrhů umístění jedno-
fázových reaktorů. Kdyby re
aktoru nastal jednofázový zkrat zem, mohl vývod vypnout spínačem přípojnic
