Veliký rozvoj elektrisace při budování socialismu v naší vlasti si nutně vyžádal stavby velkého poctu rozvoden, které jsou nej důležitějšími body celého elektrického rozvodu. Rozvodnám se dříve u nás věnovala jen nepatrná pozornost a kromě směrnic ESC 306-1950 „Stavba venkovních transformoven a rozvoden 100 kV“, a směrné normy ČSN 305-1952 ,,Stavbě transformoven a rozvoden vn (do 35 kV)“, které obsahují jen typová uspořádání rozvoden, nemáme u nás žádnou publikaci, pojednávající o rozvodnách souborně.
Při takovém uspořádání bylo možno využít „vlastní regulace“ chlazení reaktoru —
34
. Ventilace reaktorů prováděla přívodem chladného
a odvodem ohřátého vzduchu společnou chodbou pro obsluhu.
Protože kobka vypínače strany hlavní manipulační chodby stěnu, lokali-
suje porucha jedné polovině daného úseku rozvodny.zároveň zachovává možnost kontrolovat skrze toto sklo zadní kontakty vypinačů.
Ačkoli při takovém uspořádání značně zmenšuje rozlehlost budovy, nemůže se
toto uspořádání uznat účelné, neboť snížení nákladů stavební část zavinuje zmen
šení spolehlivosti rozvodny.
Pro tyto nedostatky letech 1935— projektovaly nové typy rozvoden, ve
kterých reaktory umisťovaly kobkách úplně oddělených zvláštním přívodem
chladného odvodem ohřátého vzduchu pro každou kobku (obr.
Nedostatkem, konstrukce obr.
Uspořádání, znázorněné obr. 25, 26, 28). okolnost, reaktor lze kontrolovat jen zvenčí,
což při provozu není pohodlné. 31, nemůže uznat vhodné pro rozvodny vel
kých elektráren transformoven.
Se strany boční chodby pro obsluhu umisťují síťová ochranná zařízení. Vznikl-li při tomto
umístění reaktorů otevřených kobkách přeskok, zničilo celé zařízení, umístěné kobce
a mnohdy obloukem, který přeskočil chodbou, zničilo zařízení jiných kobek. Vskutku, má-li rozvodna jen jednu chodbu pro ob
sluhu řízení vypinačů yznikne-li kobce vypinače oblouk hoří-li tam olej, dostanou,
se produkty hoření této manipulační chodby celý úsek rozvodny může být dlouhou
dobu vyřazen provozu.
V prvních sovětských rozvodnách reaktory umisťovaly společném prostoru
a kobky reaktorů oddělovaly jen přepážkami (obr. Aby poruchy lépe lokali-
sovaly, dělí boční chodby obvykle přepážkami dveřmi úseků, nichž každý
má vypinačů. Yznikne-li tedy zkrat před reaktorem (na př. Tato soustava ventilace
nemohla zabezpečit odvod tepla ode všech reaktorů, včetně silně zatížených, což vedlo
v některých elektrárnách dodatečnému namontování ventilátorů, které ochlazovaly
tyto silně zatížené reaktory.
Kromě toho vzniklo tomto prvním údobí vinou nedostatečné isolace mezi závity
reaktorů mnoho poruch reaktorech, nastal-li zkrat vedení. 44).
Jak vidět těchto obrázků, nejsou kabelové koncovky měřicí transformátory
proudu odděleny reaktorů.
při zapnutí olejového vypinače zapomenutou spojku nakrátko, umístěnou před
reaktorem), není vyloučena možnost poruchy těchto málo výkonných vypinačů všemi
odtud vyplývajícími následky nebezpečím začouzení celého úseku rozvodny.
Vzhledem tomu, bylo řečeno, třeba považovat postavení plné stěny kobce
vypinačů, která odděluje manipulační chodbu vysokého napětí, povinné, stejně
jako zřízení zmíněných úseků bočních chodbách prostoru vypinačů.
Umístění reaktorů
Podle toho, jak získávaly provozní zkušenosti reaktory jak zdokonalovala,
jejich konstrukce, měnil způsob jejich umístění rozvodnách.
Takové poruchy vedly závěru, třeba umisťovat reaktory uzavřených kobkách
(obr. 27) musí zlepšit isolace mezi závity reaktoru; proto musí reaktory, zhoto
vené holými vodiči, dobře vysušit nechat prosáknout isolačním lakem (což bylo za
vedeno pozdějším provozu) nové reaktory musí vyrábět vinutím, které do
statečnou papírovou isolaci (což také průmysl zavedl).
Je rovněž nevhodné umístit reaktorových kobkách jiné elektrické zařízení, poněvadž
to vždy poškozovalo při poruše reaktoru. •
Konstrukce kobek pro vypinače malým obsahem oleje výstavba úseků chod
bách rozvoden jsou zvláště důležité, poněvadž podle směrnic pro výpočet zkratových
proudů volbu přístrojů MBS umisťují vývodech reaktory vypinače, které volí
podle zkratových proudů reaktorem
