Veliký rozvoj elektrisace při budování socialismu v naší vlasti si nutně vyžádal stavby velkého poctu rozvoden, které jsou nej důležitějšími body celého elektrického rozvodu. Rozvodnám se dříve u nás věnovala jen nepatrná pozornost a kromě směrnic ESC 306-1950 „Stavba venkovních transformoven a rozvoden 100 kV“, a směrné normy ČSN 305-1952 ,,Stavbě transformoven a rozvoden vn (do 35 kV)“, které obsahují jen typová uspořádání rozvoden, nemáme u nás žádnou publikaci, pojednávající o rozvodnách souborně.
Nedostatkem, konstrukce obr.
Umístění reaktorů
Podle toho, jak získávaly provozní zkušenosti reaktory jak zdokonalovala,
jejich konstrukce, měnil způsob jejich umístění rozvodnách.
Uspořádání, znázorněné obr.zároveň zachovává možnost kontrolovat skrze toto sklo zadní kontakty vypinačů.
Protože kobka vypínače strany hlavní manipulační chodby stěnu, lokali-
suje porucha jedné polovině daného úseku rozvodny.
Se strany boční chodby pro obsluhu umisťují síťová ochranná zařízení. okolnost, reaktor lze kontrolovat jen zvenčí,
což při provozu není pohodlné. Yznikne-li tedy zkrat před reaktorem (na př. Vznikl-li při tomto
umístění reaktorů otevřených kobkách přeskok, zničilo celé zařízení, umístěné kobce
a mnohdy obloukem, který přeskočil chodbou, zničilo zařízení jiných kobek. Tato soustava ventilace
nemohla zabezpečit odvod tepla ode všech reaktorů, včetně silně zatížených, což vedlo
v některých elektrárnách dodatečnému namontování ventilátorů, které ochlazovaly
tyto silně zatížené reaktory.
Je rovněž nevhodné umístit reaktorových kobkách jiné elektrické zařízení, poněvadž
to vždy poškozovalo při poruše reaktoru.
V prvních sovětských rozvodnách reaktory umisťovaly společném prostoru
a kobky reaktorů oddělovaly jen přepážkami (obr. 44).
Jak vidět těchto obrázků, nejsou kabelové koncovky měřicí transformátory
proudu odděleny reaktorů.
Vzhledem tomu, bylo řečeno, třeba považovat postavení plné stěny kobce
vypinačů, která odděluje manipulační chodbu vysokého napětí, povinné, stejně
jako zřízení zmíněných úseků bočních chodbách prostoru vypinačů.
při zapnutí olejového vypinače zapomenutou spojku nakrátko, umístěnou před
reaktorem), není vyloučena možnost poruchy těchto málo výkonných vypinačů všemi
odtud vyplývajícími následky nebezpečím začouzení celého úseku rozvodny.
Ačkoli při takovém uspořádání značně zmenšuje rozlehlost budovy, nemůže se
toto uspořádání uznat účelné, neboť snížení nákladů stavební část zavinuje zmen
šení spolehlivosti rozvodny. Ventilace reaktorů prováděla přívodem chladného
a odvodem ohřátého vzduchu společnou chodbou pro obsluhu. 27) musí zlepšit isolace mezi závity reaktoru; proto musí reaktory, zhoto
vené holými vodiči, dobře vysušit nechat prosáknout isolačním lakem (což bylo za
vedeno pozdějším provozu) nové reaktory musí vyrábět vinutím, které do
statečnou papírovou isolaci (což také průmysl zavedl). Aby poruchy lépe lokali-
sovaly, dělí boční chodby obvykle přepážkami dveřmi úseků, nichž každý
má vypinačů.
Takové poruchy vedly závěru, třeba umisťovat reaktory uzavřených kobkách
(obr. •
Konstrukce kobek pro vypinače malým obsahem oleje výstavba úseků chod
bách rozvoden jsou zvláště důležité, poněvadž podle směrnic pro výpočet zkratových
proudů volbu přístrojů MBS umisťují vývodech reaktory vypinače, které volí
podle zkratových proudů reaktorem. 31, nemůže uznat vhodné pro rozvodny vel
kých elektráren transformoven.
Při takovém uspořádání bylo možno využít „vlastní regulace“ chlazení reaktoru —
34
. 25, 26, 28). Vskutku, má-li rozvodna jen jednu chodbu pro ob
sluhu řízení vypinačů yznikne-li kobce vypinače oblouk hoří-li tam olej, dostanou,
se produkty hoření této manipulační chodby celý úsek rozvodny může být dlouhou
dobu vyřazen provozu.
Kromě toho vzniklo tomto prvním údobí vinou nedostatečné isolace mezi závity
reaktorů mnoho poruch reaktorech, nastal-li zkrat vedení.
Pro tyto nedostatky letech 1935— projektovaly nové typy rozvoden, ve
kterých reaktory umisťovaly kobkách úplně oddělených zvláštním přívodem
chladného odvodem ohřátého vzduchu pro každou kobku (obr
