Rozvodny vysokého a velmi vysokého napětí

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Veliký rozvoj elektrisace při budování socialismu v naší vlasti si nutně vyžádal stavby velkého poctu rozvoden, které jsou nej důležitějšími body celého elektrického rozvodu. Rozvodnám se dříve u nás věnovala jen nepatrná pozornost a kromě směrnic ESC 306-1950 „Stavba venkovních transformoven a rozvoden 100 kV“, a směrné normy ČSN 305-1952 ,,Stavbě transformoven a rozvoden vn (do 35 kV)“, které obsahují jen typová uspořádání rozvoden, nemáme u nás žádnou publikaci, pojednávající o rozvodnách souborně.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: L.I. Dvoskin

Strana 31 z 173

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Takové uspořádání přípojnic velmi zvyšovalo spolehlivost rozvoden. Tyto pohony umisťovaly přímo prostoru přípojnicových odpojo­ vačů (obr. Zároveň při takovém provedení zabezpečena značně větší spolehlivost, neboť oba systémy přípojnic jejich přípojnicové odpojovače jsou sebe úplně odděleny. Poněvadž mezi těmito dvěma manipulacemi značný časový interval po­ něvadž manipulant musí projít značnou vzdálenost (50 m), vzrůstá možnost chybných manipulací. Rozbor poruch přípojnicích velkých rozvoden ukázal, při použití nutného blo­ kování poruchy přípojnicích vyskytují velmi zřídka. 32, 33, 34). 44, 45). 42, 46). Přepojujeme-li vývod jednoho systému přípojnic! druhý, musíme zapnout spinač přípojnic přípojnicový odpojovač druhého systému přípojnic pak obejít dvě chodby přípojnicového prostoru odepnout přípojnicový odpojovač prvního systému přípojnic. Spojka dolejších částí přípojnicových odpojovačů zřizuje prostoru přípojnic přímo pod přípojnicovými odpojovači (obr. Je třeba předpokládat, nynější menší vady při manipulaci ručními pohony nejsou charakteristické, nedostatky elektromotorických poTionů prvovýroby odstraní a bude možno používat jich pro nejdůležitější největší rozvodny, aniž bude po­ chybovat jejich spolehlivosti. 33, 34). Avšak při takovém umístění pohonů především snižuje bezpečnost manipulace, neboť při chybném ovládání odpojovačů velmi pravděpodobné, personál popálí vzniklým obloukem pak zvětšuje možnost chybných manipulací těmito odpojo­ vači. Manipulant může totiž odpojit nesprávný odpojovač. Zároveň však komplikovala zdražovala stavební část rozvodny provozní personál měl více práce- při obsluze, neboť prostoru přípojnic bylo pět chodeb prostoru přípojnicových odpojovačů čtyři chodby.schodí (obr. Poněvadž konstrukce takového pohonu nebyla dostatečně promyšlena, musel ob­ sluhující personál, zapjal-li dozorny přípoj nicový odpojovač, chodit rozvodny, aby se přesvědčil, zdali odpojovač úplně zapnut. Ve všech typových rozvodnách této skupiny mezi přípojnicemi přípojnicovými odpojovači umisťují strůpky průchodkami, což třeba považovat účelné, máme-li na zřeteli velké požadavky, kladené bezpečnost provozu těchto rozvoden. V letech 1932— 1934 mnoha elektrárnách použilo elektromotorických pohonů k odpojovačům. Tyto komplikace uspořádání přípojnic tedy sotva mohly být ospravedlněny' a skutečně také nebylo dalších typových uspořádáních, vypracovaných Teploelektro- projektem provedených velkém počtu elektráren Sovětského svazu, takového slo­ žitého drahého řešení použito. Přípojnicové odpojovače mají nyní ruční pákové pohony, které obvykle ovládají z hlavní manipulační chodby (obr. Neúplné zapnutí nebo vypnutí nožů odpojovačů možné při ručních pohonech, poruší-li klín nebo šroub pohonného ústrojí hřídeli pohonu. Praxe elektromotorickým pohonem odpojovačů provozní nespolehlivost ručního pohonu při ovládání odpojovačů jiného poschodí vedly názoru, přípojnicové odpojovače mají mít ruční pohony, umístěné přímo odpojovačů. 27, 32, 35) nebo největších rozvodnách) kobce vypínačů (obr. Zároveň zřizovaly přepážky, rozdělující fáze celé délce při­ pojme. Při poruše (vznikne-li oblouk) některého přípojnicových odpojovačů může být provoz rychle obnoven; jen za­ potřebí odstraait část spojovacího vedení mezi přípoj nicovými odpojovači průchod­ kami, ústícími kobky vypínače, což nelze učinit, je-li spojka dolní části odpojovačů umístěna prostoru přípojnicových odpojovačů. Při tomto uspořádání používá velkého počtu průchodek. 31 . Proto rozhodně vhodnější umístit ruční pohony obou přípojnicových odpojovačů v hlavní manipirlační chodbě, kde jsou takové omyly nejméně pravděpodobné