(klavírní part
jeho pak Schumannovy symfonické etudy hrál mladistvou
vehemencí Málek) Haydnův kvartet op.
Proto jeho provedení klasické třetí >Leonory« Beethovenovy není
mi dosti grandiosní obrysech celku, ale úchvatné jednotli
vostech právě tím, něm kolektivně moderního (tedy
nikoli dirigentsky osobního); však provedení fragmentu
z Wagnerova »Siegfrieda«, »Šumotu lesa*, tří zlomků Berlio-
zova Prokletí Fausta* E-moll (páté) symfonie Čajkovského,,
vesměs nejpůsobivějších čísel Nikischova skvělého programu*
dostupuje výše možné dokonalosti elementární úchvatnosti.
večeru středním číslem byl kus velkého varhanického umění Ba-
chova poněkud imitovaného Schumannova; onoho hrál Tregler
Fantasii G-dur tohoto poslední bachovskou fugu mohutně
koncipovanou. Ale orkestr jako takový nástroj vyžaduje též vůdce
inteligentního, který jemu rozumí jeho individualitě taktně při-
hlédá.
Jednou nejvýznačnějších událostí koncertní síně byl večer
berlínských filharmonikň řízených Arthurem Nikischem. 52. Nikisch dirigent řekl
bych modernistický, něm bije krev nervosně vzrušené soudobosti
a proto nemá své reprodukci obrovitých linií, jež vedly
příkře vzhůru velikosti; však mistrem tam, kde třeba vy
pracovat! detail, dynamický agogický, kontrapunktický. Nikisch takovým vůdcem svému sboru poměr jejich
vzájemný velmi poučný zvláště nás.
Dvořákovým »Holoubkem* němž udály velké ovace
přítomnému skladateli vedle neúnavného potlesku celého domu
i musikální projev úcty orkestru vzorném stlumočení za
stoupeno bylo české umění velmi rázovitě.
• hoffer. rádi jsme
tivítali, zvláště znamenité reprodukci českého kvarteta.
tickou práci přílišně silnodechou, důkladně propracovanou,
s mocným účinem zvukovým, níž plynou značné požadavky
a nesnáze pro interpretaci, zvláště když forma mnohdy málo
průzračná, tak jen nesnadno napjetím pozornosti lze se
v orientovati.
.HUDBA. Dvořákovo F-moll trio op. Znamenitý
a vídeňském orkestru nejlepší světový sbor symfonický;
u každého nástroje sedí hotoví umělci proto ideální zladěnost
zvuková, jednolitá souhra, která činí orkestru nástroj rukou
dirigenta.
První samostatný koncert mladého nadaného pianisty Frimla
v příznivém světle ukázal jeho technické vyškolení, bravurní způsob
hry měkkého úhozu improvisační nadání; podání chce si
raziti nové dráhy, ale lze jen tehdy, když sloh skladby autoru
individuelní jest věrně zachován, neboť osobitý výraz reprodukční
má něm své konečné meze
