ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 86 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jako >Vzpoura< paní Kunětické zvláštní náhodou i velký, dvojsvazkový román máčka >Světla minulosti* svfij hrot namířený proti individualismu. Ale nechci rekriminovať, ne­ líbila eskamotáž našeho největšího žurnálu, který celou tuto periodu biografii Brožíkově prostě přehlédl. DUBNA 1901. HANUŠ JEUNBK. Proto přece však nepřestává být pravdoi že směsici dojmů, jež román Šimáčkův vás zí nechá, dojem živoucnosti postav naprosto tak nestojí po­ předí, jak autor zamýšlel, naopak dominuje dojen . Václav Brožík nechal českému umění kus poctivé, zdatné umělecké práce jeho jméno dějinách našeho malířství bude těch, která značí etapu. V PRAZE, DNE 18. mně také ani nenapadá tvrditi, zde nějal problém rozřešen. NoVé romány, n. Ani prý nenapadá řešit jím nějaký pr blém. Těmito obrazy velkého histo­ rického stylu padl právě šťastné periody historické malby, do doby, kdy Munkáczy, Matějko Siemiradzki kompono­ vali své historické epopeje. Měl krásnou periodu, kdy stvořil svoje >Poselství české dvoře francouz- ském«,svou >De fenes traci«, svého >Kolumba«, >Husa< a tyto komposice veliké svědomitosti historického studia, třeba trochu konvencionelního pojetí, měly úžasnou techniku a kresbu mistrovského štětce. Či bylo více než náhodou? Zrodily snad oba romány z příbuzných disposic býti jimi reagováno pod vlivem dojmů, obou autorů podobných, hesla ideje, uvedená k nám mladší generací? Ale pstl tom nesmíme mluvit, neboť Šimáček výslovně předmluvě zapovídá přiklá- dati jiné úmysly než ten, aby osoby jeho románu by lidmi živoucími.KREJČÍ: smrt nejslavnějšího nejslavenějšího malíře českého, který po dlouhá léta byl skoro jediným uznaným representantem českého umění před cizinou. doba ovšem zašla, vý­ značné, Brožík nevychoval ani jediného žáka, ne- chceme-li zmiňovati Skramlíkovi, který celou řadou spíš kostymních než historických genrů šel jeho stopách. po­ sledním desetiletí, snad následkem stále rostoucí nemoci a snad jiných, mimo něho stojících, příčin poklesl své výše celý směr, jakého byl zaveden oficielními po­ ctami, svým šlechtictvím dvorními objednávkami neslušel starému husitskému malíři