Studující polytechnice Rize usnesli zvláštní
schůzi přidati všeobecnému hnutí studentskému. nás Rusku jest něčím
tak všedním, toho společnost obyčejně ani nevšímá. Ale tuže hodinu byl starosta Ta-
.
Tak zápas vlády studenty zcela přirozeně stále pri
ostroval, vláda vydala pověstná >dočasná opatření* ze
dne července 1899 zařazování nespokojenců vojska. Neboť sami
o sobě nedovedou studenti vládě nahnati strachu.
Že jde letos tak tuhého, nejen ruská společnost
jest zimničně rozechvěna, ale všechen vzdělaný svět na-
pjetím pozoruje, Rusku děje, ruští studenti
nemohou. Ucel obsah těchto nepokojů jest vždy jeden
a týž: opříti knutě.000 studujících ruských vysokých školách
není jich ani set opravdu odhodlaných schopných boje. Ale není ani tak rostoucí obou
stran tření, poslednímu hnutí takové důležitosti dodalo,
jako spíše proniknutí hnutí širších vrstev občanstva a
jmenovitě proletariátu. konec těchto bouří bývá stejný:
knuta zůstává vítězem, nespokojenci jsou zmrzačení ubiti,
>svůdci buřiči* pozavíráni, profesoři studentům naklonění
propuštěni, štáb tajných veřejných špehounův univer
sitních policajtů rozmnožen studentstvo zuby skřípajíc vrací
se poslucháren laboratoří. Jsou
to budoucí činovníci, jichž nejvyšším ideálem jest kariéra
a již pro všechno snesou. Zvláště
proto, 16. uni
versity knutu rádi dostali, ale docela doraziti nechtějí.STUDENTSKÉ NEPOKOJE RUSKU.
A tom jest příčina všech porážek studentstva. Aby neřeklo, sejdou se
lěkdy protestní »schodku*, hlasují také pro stávku, přišlou
lo mody jara 1899, spojenou obstrukci, ale dru-
ého dne rozmyslí dané slovo zruší. Abych hned uvedl
jřiklad.
A přirozená odpověď studentů tuto neslýchanou odvetu
byla rána Karpovičova.
Veliká přesila studentů nikdy hnutí nesúčastní. Jest ovšem každé vítězství knuty novým, zvýšeným
tlakem vysoké školy zvýšený tlak budí zvýšený odpor. Na
schůzi byli členové lotyšského spolku Talavia hlasovali
pro studentskou stávku.
Ruští studenti neradi postupují společně jinými opo-
sičními lidovými vrstvami, domýšlivé povýšenosti anebo
z falešné taktiky bázně, aby nezdáli revoluční. let čtyřicátých zvláště 1884, zavedení
nového řádu universitního, jenž vysokým školám vzal aka
demické svobody obemknul kovovým poutem špehounův
a inspektorů, universitních policistů, neminulo roku, aby
nebyly vypukly, studentské nepokoje buď anebo na
oné universitě. zcela přirozeně
ozývá tento nesouzvuk nejdříve nejzřctelněji univer
sitách. 73
s moderní civilisací evropskou kulturou