ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 624 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při pohledu tuto féerii vyměňovali jsme několik slov obdivu, konec řekl: >Hleďte, smrť zrcadlí ži­ votě jako dokonávající slunce rodící luně. Kdo během četby srovnával názory Paula Adama těmi, je? nás umění šířily a dosud šíří, neubrání otázce: ten umělec Francie, té Francie, níž jsme sesílili našem lart pour lartismu, naší morální lhostejnosti, našich esthetických Credechř* Ano.* Jsme konce své studie. Již již umírající slunce roztínalo chvíli západní ne­ besa svou krví, která zdála ještě červenější zrcadle druhé hvězdy. OTAKAR THEER. Právě tak jako hledíval rád soumraku, kdy rů­ žových střech stěsnaných kolem kostela cihel vynořila se monstrosní lůna. NotářoVo VypraVoVárxí. Smrt neznačí konec, ale nanejvýš změnu stavu. Naše filosofické názory vyhovovaly; tak pan Smithers cele věnoval. to být materialism. Líbil nám návrat lodí, podobajících svými hnědými plachtami motýlům, položeným šedivém, tetelícím se, hedbávném nekonečném moři. Ale patří snad více Francii zítřejší než dnešní. Vrátili jsme spolu k městským světlům, jež probleskovaly lesem stěžňů pří­ stavišti. Můj nový přítel, celní úředník pobřežním městě, byl člověk velký, zavalitý, pořádný. Není oddechu pro věčné úsilí Ducha, jehož jsme my pouhými momenty. Uprostřed ní­ zkosti literárního života šlo Paulu Adamovi vybudování široké myšlenkové synthesy, čistoťu charakteru, morální noblesu.616 THBER: PAUL ADAM. Netrpí-li člověk své tělesné formě, nepřestává trpět své fluidní formě nespočetných bytostech, jež zrodily rozkladu jeho těla. Cituji zde jedno místo jeho »Nového katechismu*. >To zcela jisto, člověk, který zabijí, ne­ ničí. Sedávali jsme melancholicky vedle sebe dřevěné lavici, duně. vše bude teprve touhou zítřejšího umělce. Podnikatelé uložili, abych spolu s úřady upravil statuty týkající zužitkování elektrických .* Pak slou­ čily moře nebesa jedinou modř, níž smekaly parníky fantastickým chvostem dýmu. Rostla potom proti cibulovité věži měst­ ského úřadu, stoupala mezi pohyblivými rameny velkého vě­ trníku, jenž ležel uprostřed hrází smáčených vlnícím mo­ řem