ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 624 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Není oddechu pro věčné úsilí Ducha, jehož jsme my pouhými momenty. Naše filosofické názory vyhovovaly; tak pan Smithers cele věnoval. Můj nový přítel, celní úředník pobřežním městě, byl člověk velký, zavalitý, pořádný.* Jsme konce své studie.* Pak slou­ čily moře nebesa jedinou modř, níž smekaly parníky fantastickým chvostem dýmu. OTAKAR THEER. Již již umírající slunce roztínalo chvíli západní ne­ besa svou krví, která zdála ještě červenější zrcadle druhé hvězdy. Při pohledu tuto féerii vyměňovali jsme několik slov obdivu, konec řekl: >Hleďte, smrť zrcadlí ži­ votě jako dokonávající slunce rodící luně. Kdo během četby srovnával názory Paula Adama těmi, je? nás umění šířily a dosud šíří, neubrání otázce: ten umělec Francie, té Francie, níž jsme sesílili našem lart pour lartismu, naší morální lhostejnosti, našich esthetických Credechř* Ano. Uprostřed ní­ zkosti literárního života šlo Paulu Adamovi vybudování široké myšlenkové synthesy, čistoťu charakteru, morální noblesu. vše bude teprve touhou zítřejšího umělce. Právě tak jako hledíval rád soumraku, kdy rů­ žových střech stěsnaných kolem kostela cihel vynořila se monstrosní lůna. Smrt neznačí konec, ale nanejvýš změnu stavu. Ale patří snad více Francii zítřejší než dnešní. NotářoVo VypraVoVárxí. Sedávali jsme melancholicky vedle sebe dřevěné lavici, duně. to být materialism. Podnikatelé uložili, abych spolu s úřady upravil statuty týkající zužitkování elektrických . >To zcela jisto, člověk, který zabijí, ne­ ničí. Rostla potom proti cibulovité věži měst­ ského úřadu, stoupala mezi pohyblivými rameny velkého vě­ trníku, jenž ležel uprostřed hrází smáčených vlnícím mo­ řem. Netrpí-li člověk své tělesné formě, nepřestává trpět své fluidní formě nespočetných bytostech, jež zrodily rozkladu jeho těla. Líbil nám návrat lodí, podobajících svými hnědými plachtami motýlům, položeným šedivém, tetelícím se, hedbávném nekonečném moři.616 THBER: PAUL ADAM. Vrátili jsme spolu k městským světlům, jež probleskovaly lesem stěžňů pří­ stavišti. Cituji zde jedno místo jeho »Nového katechismu*