Tento zá
chvat podobá vlas politickému paroxysmu. bez odporu Wolf) hodí nanejvýš nějakého tri
buna, ale státnického nadání nemá ani mák. Všeněmci nemají ponětí významu kulturního po
vznesení umravněnosti pro politiku.
5. Strana děkuje svůj původ záchvatu německého lidu,
který byl vyvolán známou jazykovou politikou. Paroxysm
jest stav abnormální nemůže trvati déle než pokud poli
tický život zase nevrátí obyčejných kolejí. Jakmile ten strach pomine bude, když
vnitřní prázdnota strany zřejmě vynikne povrch, vy
moženosti pominou všeněmci stanou předmětem jed
něch posměchu, jiných útrpnosti, třetích pohrdání. Ubohým národům inferiorním jest jen
zůstaveno, aby tyli sádla vědy německé, však předstih
nout kultura německá nedá. Cílů kulturních strana
nemůže míti pro své národní velikášství.602 ♦♦*: VŠENĚMCI.
(t. vše-
němcích platí planých radikálech: totiž, čím jich
více, tím méně jsou nebezpečni.
4. Bo
hužel však jest kapitál politický málo cenný, neboť zku
. Planý
radikalismus jest vždy sterilní, neplodný. Vždyť dle ně
mecký národ pravzorem inteligentnosti, non plus ultra
dokonalosti kulturní, dosáhl nejvyššího možného stupně, nad
nějž nic více není. Všeněmci hledají svou
sílu německého >bratra< říše, němuž chodí žebrat
a žalovat jako školáci učitelovi. Všeněmci nejsou stranou sebevědomou. Jakmile
Němci vystřízliví bude, když poznají, dítko toho je
jich paroxysmu, všeněmci, ničeho cenného nedomohou,
pak všeněmci zmizí., svým
vlastním germánským letopočtem, který počíná doby,
kdy Germáni světovém jevišti dostali první výprask atc
Nelze popříti, pro tento svůj atavism strana set
cosi romantického ten romantism velice přitažlivě chy
tlavě působí mládež, zvláště mládež středoškolskou
Skutečně také strana své nejvěrnější přívržence mezi ne
zralými gymnasisty, realisty ovšem mezi buršáky. Proto také každý příslušník
německého národa spadá již učený nebe. Všeněmci jsou stranou planého radikalismu. Čeho dobývá, jsou
jen přechodné maličkosti těch dobývá jen proto, něho
jde strach.
3.
2. Kdo jest
sebevědomý, spoléhá vlastní síly. Strana tudíž ne
vidouc žádného cíle budoucnosti, hledí tím bedlivěji
minulosti pěstuje naivní komický atavismus kultem
starogermánských bohů heroů, přepjatým purismem slo-
víčkářským, středověkými zvyky, jako souboji pod. Při tom nevidí, takovými
skutky sami přiznávají slabosti zapírají to, chvá-
stavými slovy hlásají hubou, totiž svou statečnost
