Jahrhundert. Liebig poprvé odvážil se
na chemii, prve pro velké vrstvy lidu zahalenu dosud jakousi
rouškou alchymistických mystérií. Rozšířený
>Spenersche Zeitung* prosince 1827 napsal: »Klidná
průzračnost, kterou Humboldt jím jinými objevené pravdy
všech oborů přírodních věd ovládá, rozlévala jeho před
nášce tak jasné světlo nezměrném poli přírodního studia,
že jeho methoda touto přednáškou datuje novou dobu svých
dějin.590 VONDRÁČEK:
uplynulé době, kdy kněžští učitelé katheder hlásali: >Blaho
slavení, kteří věří.* Tehdy intimní přítel Humboldtův,
znamenitý fysik Arago >Annuaire bureau des longi-
tudes* publikoval články, nichž jasně přesvědčivě jednal
o thematech nejtěžších. Jeho >Chemische Briefe*
vyšly šesti vydáních.
Vznikla populární literatura: Humboldt sám napsal pěti-
svazkový >Kosmos«, jenž byl jedenácti jazyků přeložen.
. 1827 universitě berlínské veřejné collegium fysikálním
zeměpisu Něco podobného Berlín dosud neslyšel. řadě popularisatorů čteme dále
jména: Maxwell (jehož spis teple skutečně mistrovským
♦) Dle spisu Gunther: Geschichte der anorg. Přednášky
musily býti opakovány býval jim přítomen Bedřich
Vilém in.
Svět byl přesvědčen, možno těžké často abstraktní
otázky zodpovídati tak, pojednání nich mohou řa-
diti nejlepším slovesným pracem; vznikaly tak znamenité
vědecké causerie. Však
na věci nic nezměnilo: nový proud byl rozléval své
blahodárné působení celé Evropě. Úmorná suchost starších badatelů naopak
mysteriesní prázdnota přírodních filosofů školy Hegelovy
mizela.
Obtížnou práci vymoženosti astronomie širšímu světu učiniti
přístupné provedli zdarem Francouz Biot, Vlach
Piazzi Angličan John Herschel, jakož učená lady Mary
Somerwille; Německu dosud knižním trhu jsou spisy
J. Maedlera Litrowa.**) těchto slovech nebylo lichocení, neboť skutečně
Humboldtovo vystoupení způsobilo mocný obrat veřejném
mínění tom, chce přírodní věda. Humboldt tímto příkladem povzbu
zen použil svého práva jakožto pruský akademik uspořádal
r. Takový byl počátek populárního vykládání přírodních
věd, jehož dalších dějinách uvádějí jména světová. Naturwissenschaften
im XIX.
Není místa povšimnouti též, bylo proti tomuto
novému proudu namítáno: Náboženští fanatikové stěžovali si
na svobodomyslnost, reakcionářům nebyl vhod liberální ton
řečí, vtipkaři vtipkovali více méně zdařile nevhodném sni
žování vzletu myšlenek vzdělání nízkých vrstev lidu
