.) Ale nyní
doplnila jsem již svou garderóbu. Mám kunu tybetskou, celou partii liščích
koží skvostnou kožešinu perského berana. Zdá se, předmět ten byl jedinou
sázkou jejich závodění běhu .. Příliš krásné, než aby něho byl zhotoven úbor ke
stolu! Hodí okrasu plesový šat. Nejhůře bylo, když
musila jsem dáti veškeré své šaty, prádlo zhotovo
vání pískových pytlů.
— Nuže ano, plenila!. Tato stará lakota všecko vzala
s sebou..... (Smějíc se.
Sen!. den osvobození nezbývalo nic
jiného, než jsem měla sobě. Mám jich tolik, nevím kam nimi..)
Nepotřeboval byste kožešin?
— Kožešin? .. Řekla jsem sice svému
manželu, aby opatřil, alespoň tolik, abych mohla ji
míti rukávník límec.
Ostatní dopisy neliší valně předešlých.
Měl byste viděti nádherné vyšívání, jež jsem opatřila včera. zábavě zahradní příklad Šla
všecka společnost shromážděná plen. Někdy pá
chány loupeže >žertem<.
Šlapu nich. Oh! bych
za dala, kdyby naše čety zmocnily!.
— Totě hanebné!
— Také tak soudím.
Důstojník jistě měl rtech výkřik: >Co byste to
dala, kdyby naše čety zmocnily jejich kožeŠinl< Ale pře
konal se, maje paměti, někdy životě znamená mlčeti
zlato. stály podívanou všecky
předměty, které nesly náručí: hedvábné zbytky, vzácná
vyšívání, umělecké bibeloty, staré mince, což vím, vše
ještě! Každá měla svůj díl, ale ta, která byla vítězkou při
dostihu, měla jakýs porcelán, nad jehož ztrátou byla její kon
kurentka bezútěšna..
— Plenila ?.
— Ano, kožešin. Což tom tak divného? ...
— Jak, probůh, jste učinila?
— jste naivní.. Mám toho plná
zavazadla! Jen sobolina chybí... Jindy vrátil ně
. Málo toho trápí, země její jest ruinována,
jen když, její majetek osobní neutrpí škody!. (Po chvíli.588 JAROSLAV pšenička:
za čtvrt hodiny zase vyšly. Vítězný úsměv, který jim hrál
kolem rtů, stál podívanou. Pak jsem uvykla. Plenila jsem sklady. Ale pravil mi, málo, které
jí bylo Pekingu, odnesla císařovna vdova.«
Jiný anglický důstojník pobavil tím, zachytil do
fonografu tuto rozmluvu, která rozpředla salonu an
glického vyslanectva mezi kterýms evropským důstojníkem
a manželkou vyslance velkého evropského císařství:
— Byla jste, madame, mnoho postrašena obléháním?
— Ano, prvá.
