Sen!. Málo toho trápí, země její jest ruinována,
jen když, její majetek osobní neutrpí škody!. Zdá se, předmět ten byl jedinou
sázkou jejich závodění běhu .. Mám toho plná
zavazadla! Jen sobolina chybí. (Smějíc se.. (Po chvíli.
Měl byste viděti nádherné vyšívání, jež jsem opatřila včera. Pak jsem uvykla.. Oh! bych
za dala, kdyby naše čety zmocnily!. Vítězný úsměv, který jim hrál
kolem rtů, stál podívanou.
— Jak, probůh, jste učinila?
— jste naivní.)
Nepotřeboval byste kožešin?
— Kožešin? . Což tom tak divného? .
— Nuže ano, plenila!. Mám kunu tybetskou, celou partii liščích
koží skvostnou kožešinu perského berana.. Jindy vrátil ně
... Někdy pá
chány loupeže >žertem<.«
Jiný anglický důstojník pobavil tím, zachytil do
fonografu tuto rozmluvu, která rozpředla salonu an
glického vyslanectva mezi kterýms evropským důstojníkem
a manželkou vyslance velkého evropského císařství:
— Byla jste, madame, mnoho postrašena obléháním?
— Ano, prvá... zábavě zahradní příklad Šla
všecka společnost shromážděná plen.
— Totě hanebné!
— Také tak soudím..
— Plenila ?.
Důstojník jistě měl rtech výkřik: >Co byste to
dala, kdyby naše čety zmocnily jejich kožeŠinl< Ale pře
konal se, maje paměti, někdy životě znamená mlčeti
zlato.
— Ano, kožešin. stály podívanou všecky
předměty, které nesly náručí: hedvábné zbytky, vzácná
vyšívání, umělecké bibeloty, staré mince, což vím, vše
ještě! Každá měla svůj díl, ale ta, která byla vítězkou při
dostihu, měla jakýs porcelán, nad jehož ztrátou byla její kon
kurentka bezútěšna.
Šlapu nich. Příliš krásné, než aby něho byl zhotoven úbor ke
stolu! Hodí okrasu plesový šat... Tato stará lakota všecko vzala
s sebou. Plenila jsem sklady. Mám jich tolik, nevím kam nimi. Řekla jsem sice svému
manželu, aby opatřil, alespoň tolik, abych mohla ji
míti rukávník límec.. den osvobození nezbývalo nic
jiného, než jsem měla sobě.588 JAROSLAV pšenička:
za čtvrt hodiny zase vyšly.
Ostatní dopisy neliší valně předešlých.. Ale pravil mi, málo, které
jí bylo Pekingu, odnesla císařovna vdova...) Ale nyní
doplnila jsem již svou garderóbu. Nejhůře bylo, když
musila jsem dáti veškeré své šaty, prádlo zhotovo
vání pískových pytlů
