Málo toho trápí, země její jest ruinována,
jen když, její majetek osobní neutrpí škody!.
Šlapu nich.
Důstojník jistě měl rtech výkřik: >Co byste to
dala, kdyby naše čety zmocnily jejich kožeŠinl< Ale pře
konal se, maje paměti, někdy životě znamená mlčeti
zlato..
— Plenila ?. Zdá se, předmět ten byl jedinou
sázkou jejich závodění běhu .. Nejhůře bylo, když
musila jsem dáti veškeré své šaty, prádlo zhotovo
vání pískových pytlů. Tato stará lakota všecko vzala
s sebou. stály podívanou všecky
předměty, které nesly náručí: hedvábné zbytky, vzácná
vyšívání, umělecké bibeloty, staré mince, což vím, vše
ještě! Každá měla svůj díl, ale ta, která byla vítězkou při
dostihu, měla jakýs porcelán, nad jehož ztrátou byla její kon
kurentka bezútěšna. Příliš krásné, než aby něho byl zhotoven úbor ke
stolu! Hodí okrasu plesový šat... Což tom tak divného? .)
Nepotřeboval byste kožešin?
— Kožešin? ..588 JAROSLAV pšenička:
za čtvrt hodiny zase vyšly. zábavě zahradní příklad Šla
všecka společnost shromážděná plen.. Mám toho plná
zavazadla! Jen sobolina chybí.. Ale pravil mi, málo, které
jí bylo Pekingu, odnesla císařovna vdova. Plenila jsem sklady.
Sen!. Řekla jsem sice svému
manželu, aby opatřil, alespoň tolik, abych mohla ji
míti rukávník límec..
— Totě hanebné!
— Také tak soudím..
Ostatní dopisy neliší valně předešlých. Vítězný úsměv, který jim hrál
kolem rtů, stál podívanou.
Měl byste viděti nádherné vyšívání, jež jsem opatřila včera... Jindy vrátil ně
.«
Jiný anglický důstojník pobavil tím, zachytil do
fonografu tuto rozmluvu, která rozpředla salonu an
glického vyslanectva mezi kterýms evropským důstojníkem
a manželkou vyslance velkého evropského císařství:
— Byla jste, madame, mnoho postrašena obléháním?
— Ano, prvá. Pak jsem uvykla. Mám kunu tybetskou, celou partii liščích
koží skvostnou kožešinu perského berana.
— Ano, kožešin. (Smějíc se... Oh! bych
za dala, kdyby naše čety zmocnily!.. den osvobození nezbývalo nic
jiného, než jsem měla sobě.
— Nuže ano, plenila!. Někdy pá
chány loupeže >žertem<.) Ale nyní
doplnila jsem již svou garderóbu. Mám jich tolik, nevím kam nimi.
— Jak, probůh, jste učinila?
— jste naivní. (Po chvíli.
