ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 596 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mám toho plná zavazadla! Jen sobolina chybí. Tato stará lakota všecko vzala s sebou.) Nepotřeboval byste kožešin? — Kožešin? . — Jak, probůh, jste učinila? — jste naivní.. Pak jsem uvykla.) Ale nyní doplnila jsem již svou garderóbu. (Smějíc se. Jindy vrátil ně­ . Někdy pá­ chány loupeže >žertem<. Důstojník jistě měl rtech výkřik: >Co byste to dala, kdyby naše čety zmocnily jejich kožeŠinl< Ale pře­ konal se, maje paměti, někdy životě znamená mlčeti zlato. Málo toho trápí, země její jest ruinována, jen když, její majetek osobní neutrpí škody!... — Ano, kožešin. Mám jich tolik, nevím kam nimi.. den osvobození nezbývalo nic jiného, než jsem měla sobě. Ale pravil mi, málo, které jí bylo Pekingu, odnesla císařovna vdova..588 JAROSLAV pšenička: za čtvrt hodiny zase vyšly. — Nuže ano, plenila!. Plenila jsem sklady... Šlapu nich. Sen!. — Totě hanebné! — Také tak soudím. (Po chvíli. Nejhůře bylo, když musila jsem dáti veškeré své šaty, prádlo zhotovo­ vání pískových pytlů.. Vítězný úsměv, který jim hrál kolem rtů, stál podívanou. zábavě zahradní příklad Šla všecka společnost shromážděná plen. Oh! bych za dala, kdyby naše čety zmocnily!. Ostatní dopisy neliší valně předešlých. Mám kunu tybetskou, celou partii liščích koží skvostnou kožešinu perského berana.. stály podívanou všecky předměty, které nesly náručí: hedvábné zbytky, vzácná vyšívání, umělecké bibeloty, staré mince, což vím, vše ještě! Každá měla svůj díl, ale ta, která byla vítězkou při dostihu, měla jakýs porcelán, nad jehož ztrátou byla její kon­ kurentka bezútěšna.. Řekla jsem sice svému manželu, aby opatřil, alespoň tolik, abych mohla ji míti rukávník límec...« Jiný anglický důstojník pobavil tím, zachytil do fonografu tuto rozmluvu, která rozpředla salonu an­ glického vyslanectva mezi kterýms evropským důstojníkem a manželkou vyslance velkého evropského císařství: — Byla jste, madame, mnoho postrašena obléháním? — Ano, prvá. Měl byste viděti nádherné vyšívání, jež jsem opatřila včera. — Plenila ?... Příliš krásné, než aby něho byl zhotoven úbor ke stolu! Hodí okrasu plesový šat. Zdá se, předmět ten byl jedinou sázkou jejich závodění běhu .. Což tom tak divného?