ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 596 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
.. Oh! bych za dala, kdyby naše čety zmocnily!. Někdy pá­ chány loupeže >žertem<. Tato stará lakota všecko vzala s sebou. Plenila jsem sklady. — Ano, kožešin.588 JAROSLAV pšenička: za čtvrt hodiny zase vyšly. — Nuže ano, plenila!. Málo toho trápí, země její jest ruinována, jen když, její majetek osobní neutrpí škody!..« Jiný anglický důstojník pobavil tím, zachytil do fonografu tuto rozmluvu, která rozpředla salonu an­ glického vyslanectva mezi kterýms evropským důstojníkem a manželkou vyslance velkého evropského císařství: — Byla jste, madame, mnoho postrašena obléháním? — Ano, prvá. zábavě zahradní příklad Šla všecka společnost shromážděná plen. Ale pravil mi, málo, které jí bylo Pekingu, odnesla císařovna vdova.. Pak jsem uvykla.. Příliš krásné, než aby něho byl zhotoven úbor ke stolu! Hodí okrasu plesový šat..) Ale nyní doplnila jsem již svou garderóbu..... Šlapu nich. Zdá se, předmět ten byl jedinou sázkou jejich závodění běhu .. — Totě hanebné! — Také tak soudím. Mám kunu tybetskou, celou partii liščích koží skvostnou kožešinu perského berana. Důstojník jistě měl rtech výkřik: >Co byste to dala, kdyby naše čety zmocnily jejich kožeŠinl< Ale pře­ konal se, maje paměti, někdy životě znamená mlčeti zlato. — Plenila ?. Mám jich tolik, nevím kam nimi. Řekla jsem sice svému manželu, aby opatřil, alespoň tolik, abych mohla ji míti rukávník límec.. Sen!. Vítězný úsměv, který jim hrál kolem rtů, stál podívanou. (Po chvíli. Což tom tak divného? . Nejhůře bylo, když musila jsem dáti veškeré své šaty, prádlo zhotovo­ vání pískových pytlů. (Smějíc se. Mám toho plná zavazadla! Jen sobolina chybí. Ostatní dopisy neliší valně předešlých. Měl byste viděti nádherné vyšívání, jež jsem opatřila včera. — Jak, probůh, jste učinila? — jste naivní.) Nepotřeboval byste kožešin? — Kožešin? . Jindy vrátil ně­ .. den osvobození nezbývalo nic jiného, než jsem měla sobě... stály podívanou všecky předměty, které nesly náručí: hedvábné zbytky, vzácná vyšívání, umělecké bibeloty, staré mince, což vím, vše ještě! Každá měla svůj díl, ale ta, která byla vítězkou při dostihu, měla jakýs porcelán, nad jehož ztrátou byla její kon­ kurentka bezútěšna