ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 596 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. (Po chvíli.588 JAROSLAV pšenička: za čtvrt hodiny zase vyšly. — Totě hanebné! — Také tak soudím. — Ano, kožešin. Vítězný úsměv, který jim hrál kolem rtů, stál podívanou.. — Jak, probůh, jste učinila? — jste naivní.) Ale nyní doplnila jsem již svou garderóbu. Jindy vrátil ně­ . Což tom tak divného? ... Ostatní dopisy neliší valně předešlých.« Jiný anglický důstojník pobavil tím, zachytil do fonografu tuto rozmluvu, která rozpředla salonu an­ glického vyslanectva mezi kterýms evropským důstojníkem a manželkou vyslance velkého evropského císařství: — Byla jste, madame, mnoho postrašena obléháním? — Ano, prvá. Tato stará lakota všecko vzala s sebou.. Zdá se, předmět ten byl jedinou sázkou jejich závodění běhu ... Někdy pá­ chány loupeže >žertem<. — Nuže ano, plenila!. — Plenila ?. Příliš krásné, než aby něho byl zhotoven úbor ke stolu! Hodí okrasu plesový šat.. (Smějíc se. Sen!. Plenila jsem sklady.. Oh! bych za dala, kdyby naše čety zmocnily!. Mám kunu tybetskou, celou partii liščích koží skvostnou kožešinu perského berana. Pak jsem uvykla... Měl byste viděti nádherné vyšívání, jež jsem opatřila včera.. Ale pravil mi, málo, které jí bylo Pekingu, odnesla císařovna vdova. Šlapu nich.) Nepotřeboval byste kožešin? — Kožešin? .. Nejhůře bylo, když musila jsem dáti veškeré své šaty, prádlo zhotovo­ vání pískových pytlů.. zábavě zahradní příklad Šla všecka společnost shromážděná plen. Mám toho plná zavazadla! Jen sobolina chybí. Důstojník jistě měl rtech výkřik: >Co byste to dala, kdyby naše čety zmocnily jejich kožeŠinl< Ale pře­ konal se, maje paměti, někdy životě znamená mlčeti zlato. stály podívanou všecky předměty, které nesly náručí: hedvábné zbytky, vzácná vyšívání, umělecké bibeloty, staré mince, což vím, vše ještě! Každá měla svůj díl, ale ta, která byla vítězkou při dostihu, měla jakýs porcelán, nad jehož ztrátou byla její kon­ kurentka bezútěšna. den osvobození nezbývalo nic jiného, než jsem měla sobě. Málo toho trápí, země její jest ruinována, jen když, její majetek osobní neutrpí škody!.. Mám jich tolik, nevím kam nimi. Řekla jsem sice svému manželu, aby opatřil, alespoň tolik, abych mohla ji míti rukávník límec