ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 596 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
... Řekla jsem sice svému manželu, aby opatřil, alespoň tolik, abych mohla ji míti rukávník límec..« Jiný anglický důstojník pobavil tím, zachytil do fonografu tuto rozmluvu, která rozpředla salonu an­ glického vyslanectva mezi kterýms evropským důstojníkem a manželkou vyslance velkého evropského císařství: — Byla jste, madame, mnoho postrašena obléháním? — Ano, prvá. Šlapu nich. Sen!.588 JAROSLAV pšenička: za čtvrt hodiny zase vyšly. Vítězný úsměv, který jim hrál kolem rtů, stál podívanou.. Oh! bych za dala, kdyby naše čety zmocnily!. Tato stará lakota všecko vzala s sebou.. den osvobození nezbývalo nic jiného, než jsem měla sobě. Příliš krásné, než aby něho byl zhotoven úbor ke stolu! Hodí okrasu plesový šat. Mám toho plná zavazadla! Jen sobolina chybí.... — Nuže ano, plenila!. Pak jsem uvykla... — Plenila ?. Nejhůře bylo, když musila jsem dáti veškeré své šaty, prádlo zhotovo­ vání pískových pytlů. Ale pravil mi, málo, které jí bylo Pekingu, odnesla císařovna vdova. Mám jich tolik, nevím kam nimi. — Totě hanebné! — Také tak soudím. stály podívanou všecky předměty, které nesly náručí: hedvábné zbytky, vzácná vyšívání, umělecké bibeloty, staré mince, což vím, vše ještě! Každá měla svůj díl, ale ta, která byla vítězkou při dostihu, měla jakýs porcelán, nad jehož ztrátou byla její kon­ kurentka bezútěšna. (Smějíc se. Málo toho trápí, země její jest ruinována, jen když, její majetek osobní neutrpí škody!. Ostatní dopisy neliší valně předešlých.. Měl byste viděti nádherné vyšívání, jež jsem opatřila včera.) Nepotřeboval byste kožešin? — Kožešin? ... (Po chvíli. Jindy vrátil ně­ . — Ano, kožešin. Důstojník jistě měl rtech výkřik: >Co byste to dala, kdyby naše čety zmocnily jejich kožeŠinl< Ale pře­ konal se, maje paměti, někdy životě znamená mlčeti zlato. Což tom tak divného? . — Jak, probůh, jste učinila? — jste naivní. Mám kunu tybetskou, celou partii liščích koží skvostnou kožešinu perského berana.) Ale nyní doplnila jsem již svou garderóbu.. Někdy pá­ chány loupeže >žertem<. Plenila jsem sklady. zábavě zahradní příklad Šla všecka společnost shromážděná plen. Zdá se, předmět ten byl jedinou sázkou jejich závodění běhu