... Řekla jsem sice svému
manželu, aby opatřil, alespoň tolik, abych mohla ji
míti rukávník límec..«
Jiný anglický důstojník pobavil tím, zachytil do
fonografu tuto rozmluvu, která rozpředla salonu an
glického vyslanectva mezi kterýms evropským důstojníkem
a manželkou vyslance velkého evropského císařství:
— Byla jste, madame, mnoho postrašena obléháním?
— Ano, prvá.
Šlapu nich.
Sen!.588 JAROSLAV pšenička:
za čtvrt hodiny zase vyšly. Vítězný úsměv, který jim hrál
kolem rtů, stál podívanou.. Oh! bych
za dala, kdyby naše čety zmocnily!. Tato stará lakota všecko vzala
s sebou.. den osvobození nezbývalo nic
jiného, než jsem měla sobě. Příliš krásné, než aby něho byl zhotoven úbor ke
stolu! Hodí okrasu plesový šat. Mám toho plná
zavazadla! Jen sobolina chybí....
— Nuže ano, plenila!. Pak jsem uvykla...
— Plenila ?. Nejhůře bylo, když
musila jsem dáti veškeré své šaty, prádlo zhotovo
vání pískových pytlů. Ale pravil mi, málo, které
jí bylo Pekingu, odnesla císařovna vdova. Mám jich tolik, nevím kam nimi.
— Totě hanebné!
— Také tak soudím. stály podívanou všecky
předměty, které nesly náručí: hedvábné zbytky, vzácná
vyšívání, umělecké bibeloty, staré mince, což vím, vše
ještě! Každá měla svůj díl, ale ta, která byla vítězkou při
dostihu, měla jakýs porcelán, nad jehož ztrátou byla její kon
kurentka bezútěšna. (Smějíc se. Málo toho trápí, země její jest ruinována,
jen když, její majetek osobní neutrpí škody!.
Ostatní dopisy neliší valně předešlých..
Měl byste viděti nádherné vyšívání, jež jsem opatřila včera.)
Nepotřeboval byste kožešin?
— Kožešin? ... (Po chvíli. Jindy vrátil ně
.
— Ano, kožešin.
Důstojník jistě měl rtech výkřik: >Co byste to
dala, kdyby naše čety zmocnily jejich kožeŠinl< Ale pře
konal se, maje paměti, někdy životě znamená mlčeti
zlato. Což tom tak divného? .
— Jak, probůh, jste učinila?
— jste naivní. Mám kunu tybetskou, celou partii liščích
koží skvostnou kožešinu perského berana.) Ale nyní
doplnila jsem již svou garderóbu.. Někdy pá
chány loupeže >žertem<. Plenila jsem sklady. zábavě zahradní příklad Šla
všecka společnost shromážděná plen. Zdá se, předmět ten byl jedinou
sázkou jejich závodění běhu