. (Po chvíli.588 JAROSLAV pšenička:
za čtvrt hodiny zase vyšly.
— Totě hanebné!
— Také tak soudím.
— Ano, kožešin. Vítězný úsměv, který jim hrál
kolem rtů, stál podívanou..
— Jak, probůh, jste učinila?
— jste naivní.) Ale nyní
doplnila jsem již svou garderóbu. Jindy vrátil ně
. Což tom tak divného? ...
Ostatní dopisy neliší valně předešlých.«
Jiný anglický důstojník pobavil tím, zachytil do
fonografu tuto rozmluvu, která rozpředla salonu an
glického vyslanectva mezi kterýms evropským důstojníkem
a manželkou vyslance velkého evropského císařství:
— Byla jste, madame, mnoho postrašena obléháním?
— Ano, prvá. Tato stará lakota všecko vzala
s sebou.. Zdá se, předmět ten byl jedinou
sázkou jejich závodění běhu ... Někdy pá
chány loupeže >žertem<.
— Nuže ano, plenila!.
— Plenila ?. Příliš krásné, než aby něho byl zhotoven úbor ke
stolu! Hodí okrasu plesový šat.. (Smějíc se.
Sen!. Plenila jsem sklady.. Oh! bych
za dala, kdyby naše čety zmocnily!. Mám kunu tybetskou, celou partii liščích
koží skvostnou kožešinu perského berana. Pak jsem uvykla...
Měl byste viděti nádherné vyšívání, jež jsem opatřila včera.. Ale pravil mi, málo, které
jí bylo Pekingu, odnesla císařovna vdova.
Šlapu nich.)
Nepotřeboval byste kožešin?
— Kožešin? .. Nejhůře bylo, když
musila jsem dáti veškeré své šaty, prádlo zhotovo
vání pískových pytlů.. zábavě zahradní příklad Šla
všecka společnost shromážděná plen. Mám toho plná
zavazadla! Jen sobolina chybí.
Důstojník jistě měl rtech výkřik: >Co byste to
dala, kdyby naše čety zmocnily jejich kožeŠinl< Ale pře
konal se, maje paměti, někdy životě znamená mlčeti
zlato. stály podívanou všecky
předměty, které nesly náručí: hedvábné zbytky, vzácná
vyšívání, umělecké bibeloty, staré mince, což vím, vše
ještě! Každá měla svůj díl, ale ta, která byla vítězkou při
dostihu, měla jakýs porcelán, nad jehož ztrátou byla její kon
kurentka bezútěšna. den osvobození nezbývalo nic
jiného, než jsem měla sobě. Málo toho trápí, země její jest ruinována,
jen když, její majetek osobní neutrpí škody!.. Mám jich tolik, nevím kam nimi. Řekla jsem sice svému
manželu, aby opatřil, alespoň tolik, abych mohla ji
míti rukávník límec