ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 594 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Odpoledne každý ubírá své vyslanectví, aby byl přítomen dražbě předmětů ukořistěných, a večer bývají pořádány drobné >výlety*, při nichž dran­ cuje okolí. Počalo vojíny, zachvátilo některé důstojníky, dnes zabírá vysoké hodnostáře vyslanecké, ba missionáře samy. Věc stala se již jakýmsi šílenstvím, posedlostí, utkvělou myšlenkou.586 JAROSLAV PŠENIČKA: rukou elegantní těžkou paží upřímně vyličující příhody čínské, bez přetvářky vypočítavosti. »Od doby, jsem zde, dvé slov zaznívá mi bez ustání uší; jsou slova >drancování« >kořist«. Ovšem, přišel bych snad již pozdě trochu, neboť nyní již ničeho nezbývá!.. Celý kraj mezi Pekingem pobřežím byl spojenci zpustošen. — >Jak jen věc zaříditi,* vzdychá pisatel třetí, >abych mohl sebou vzít veškeré své hedvábné látky? Sedm ce­ stovních košů nestačilo!* — »Tedy ujednáno,* čtvrtý, »Luisa bude mít své vyšívání, Gretchen své prýmky Ethel skvostnou sbírku starožitných předmětů.* Ducha, který ovládl Evropany nejdálnějším Východě, nejlépe charakterisuje list, který napsal francouzský důstojník p.. Toť hotové loupežení, nic než loupežení, od rána večera večera rána. Jedenáct jich nazvati lze přímo dopisy dlouhoprsťáckými.* Tato pochmurná závěrečná slova čisti lze jiném dopise, psaném vyšším důstojníkem americkým, který opustil své dů­ ležité postavení Washingtonu, abyvěnoval své síly civilisaci Číny: >Ničeho již nezbývá,* tak líčí hrdinné činy spoje­ neckých vojsk, >za přítomné doby provincii Či-li. Jděte dýchánek, do zahradní zábavy, hostinu, neuslyšíte mluviti jiném, než o kořisti. Lidé právě tak počestní jako já, kteří ještě před měsícem zavrhovali energicky takovéto počínání, dnes zápalem nej­ větším věnují. Lauzannovi. konec táži někdy sama sebe, zda jednoho rána také nebudu počínati tak jako druzí, a nevrhnu-li některého vetešníka, abych vyloupil.< — >Porcelán odeslán včera,« zvěstuje dopis druhý, >netřeba ani zaň děkovati, mám tolik, nevím, si s ním počít«. Jak opatřiti kořist, kde opatřiti kořist, zač prodati svou kořist, jak svou kořist odeslati. — >Má ubohá Maggy,* naříká neznámý pisatel, >Tvůj malý Tommy nemohl dosud opatřiti kožešiny, kterou jsi žádala; ale buď jen trochu ještě trpělivá, snad již bu­ doucího téhodne bude pořádána výprava . Závrať jímá nejpevnější, vír strhuje s sebou nejcnostnější. Veškeré . Drancování jest jediný předmět rozprav, stolu, ulici, v domech, obchodech