ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 593 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Díla literárně historická, této intence tohoto programu, nebude čisti jen učený odborník zvědavý adept, ale každý, kdo vyšel dlouhou pouť poznáním lidské duše.MISTR CHARAKTERISTIKY. Několik našich slov ukázalo snad, >Charakteristiky * Ericha Schmidta patří knihám této nové, lidštější hlubší historie literární * * Všeobecné poznámky poutají ovšem oběma dílům >Cha- rakteristik*, specielní doklady odnášejí druhému jich dílu. Jak EVropa trestala Ginu. Řečený spisovatel sebral asi dvacet do­ pisů, psaných Evropy Číny prostými vojíny důstoj­ níky všech možných řečech, utvořil nich sbírečku, roztomilý dokument evropské civilisace prahu dvacátého věku. Nám, příslušníkům zemí Rakouských, může býti alespoň útěchou, vojíni naši vedle ruských francouz­ ských chovali Číně ještě všech ostatních příslušníků evropských nejlépe. Stéphane Lauzanne, spisovatel francouzský, věnoval věci po­ zornost neopominul svých pěkných výzkumech zpraviti ostatní Evropu. Pokud byla literární historie dějinami popsaného po­ tištěného papíru, dobrých assonancí Špatných rýmů, vý­ tahem matrik knihkupeckých bulletinů někdy esthe- tických dýchavičných deklamací, byla úplně cizí vzdálená životu vadla usýchala rukou filologů školometů; dnes vidí poslání své jinde: proměniti knihy lidské osudy. >Hunské listy * uveřejňovati bylo Německu příslušnými úřady nejpřísněji zakázáno, pisateli uveřejněných za­ váděly vojenské soudy vyšetřování. Poslyšme, vyprávějí dopisy páně Lauzannovy, psané . Ale pramen veškerých zpráv tom, >naši * Evropané Číně páchali čím bavili, tak přece nebyl zacpán docela. 585 družiti francouzskému mistru filologie Gastonu Parisovi. Četl jsem kdesi, hrabě Waldersee nesplnil rozkaz císaře Viléma, aby ztrestána byla Čína míry, 1000 let měla nač pamatovat Ztrestána ovšem tato přeohromná Kše nebyla, ale pamatovat bude barbarství našich polupříslušníků bílé pleti, krvelačnost, jakou vraždili bezbranné ženy děti, chtivost, jakou loupili kde co bylo cenného dalo odnésti. Přinášelyť tyto pověstné listy Číny říše bázně boží dobrých mravů tak vybrané zprávy rozličných hanebnostech, páchaných klidných a mírumilovných občanech, jejich ženách dětech, hodně otrlé osrdí pruské nedovedlo při nich nezachvívati se. ARNE NOVÁK