Poslyšme, vyprávějí dopisy páně Lauzannovy, psané
. Díla
literárně historická, této intence tohoto programu, nebude
čisti jen učený odborník zvědavý adept, ale každý, kdo
vyšel dlouhou pouť poznáním lidské duše. Několik
našich slov ukázalo snad, >Charakteristiky
* Ericha Schmidta
patří knihám této nové, lidštější hlubší historie literární
*
* Všeobecné poznámky poutají ovšem oběma dílům >Cha-
rakteristik*, specielní doklady odnášejí druhému jich dílu.MISTR CHARAKTERISTIKY.
ARNE NOVÁK. Ale
pramen veškerých zpráv tom, >naši
* Evropané Číně
páchali čím bavili, tak přece nebyl zacpán docela. Nám, příslušníkům zemí Rakouských, může
býti alespoň útěchou, vojíni naši vedle ruských francouz
ských chovali Číně ještě všech ostatních příslušníků
evropských nejlépe.
Pokud byla literární historie dějinami popsaného po
tištěného papíru, dobrých assonancí Špatných rýmů, vý
tahem matrik knihkupeckých bulletinů někdy esthe-
tických dýchavičných deklamací, byla úplně cizí vzdálená
životu vadla usýchala rukou filologů školometů; dnes
vidí poslání své jinde: proměniti knihy lidské osudy. Přinášelyť tyto pověstné
listy Číny říše bázně boží dobrých mravů tak vybrané
zprávy rozličných hanebnostech, páchaných klidných
a mírumilovných občanech, jejich ženách dětech, hodně
otrlé osrdí pruské nedovedlo při nich nezachvívati se.
Jak EVropa trestala Ginu.
>Hunské listy
* uveřejňovati bylo Německu příslušnými
úřady nejpřísněji zakázáno, pisateli uveřejněných za
váděly vojenské soudy vyšetřování.
Stéphane Lauzanne, spisovatel francouzský, věnoval věci po
zornost neopominul svých pěkných výzkumech zpraviti
ostatní Evropu. Řečený spisovatel sebral asi dvacet do
pisů, psaných Evropy Číny prostými vojíny důstoj
níky všech možných řečech, utvořil nich sbírečku,
roztomilý dokument evropské civilisace prahu dvacátého
věku. Četl jsem kdesi, hrabě Waldersee nesplnil rozkaz
císaře Viléma, aby ztrestána byla Čína míry, 1000
let měla nač pamatovat Ztrestána ovšem tato přeohromná
Kše nebyla, ale pamatovat bude barbarství našich
polupříslušníků bílé pleti, krvelačnost, jakou vraždili
bezbranné ženy děti, chtivost, jakou loupili kde co
bylo cenného dalo odnésti. 585
družiti francouzskému mistru filologie Gastonu Parisovi
