ZÁŘI 1901 ČÍSLO 24.
Justice, která jest přístupna vlivům hóry, jest justicí
kabinetní. Soudce ústavní,
aby mohl konati tento úkol, musí býti neodvislý. zřízení
despotickém nesmí býti soudců neodvislých, úkol soudcovský
dovede tam nejlépe obstarati policie. Soudce ústavní nesmí dbáti ani příkazů hůry, aniž smí
46
.
Neodvislost soudcovská jest dvojí, neodvislost nahoru
a neodvislost dolů. zřízení anarchickém,
kde panuje luza, není místa pro soudce neodvislé. Soudce ústavní však
nesmí propůjčiti nástroj ani panovačnosti vlády chout
kami absolutistickými, ani panovačnosti davu dokonce šílené
luzy.
Justice, která podrobuje diktátům dola,jest justicí pouliční,
justicí pro dav. Bud servilism zbabělost nebo šplhávost sna-
žilství jsou motivy soudce, který podléhá justici kabinetní.
Úkolem justice zřízení ústavním jest chrániti zákony
jak úkladů hůry, tak útoků dola, aby zřízení státní
nevybočilo ani despotism ani anarchii. Soudcem
jest tam lynch. Bud zbabělost nebo nemístná touha popu
laritě jsou motivy rozhodující soudce, který pěstuje justici
pouliční. obojím případě jsou soudcové nástroji politiky,
bud politiky hůry, nebo politiky dola. Jen kdo dbá obojí, kdo dovede ohro
žený zákon obhájiti nejen frontě nahoru, nýbrž dolů,
jest vědom ústavního svého úkolu.
Za vlády despotické místo zákonů nahrazuje libovůle despoty;
za bezvládí nebo zvrhlé demokracie nahrazuje zákon libo
vůle každého jednotlivce nebo rozmar davů.
Justice ústaVní. obojím případě daří svobodě občanů
stejně špatně. PRAZE, ONE 14.KOZHLEbT
TÝbENNÍK PRO POLITIKU VĚDU *
LITERATURU UMĚNÍ
ROČNÍK XI.
To, čím zřízení ústavní liší jednak despotismu
a tyranie, jednak luzovlády anarchie, jest stálost zákonů
