KOZHLEbT
TÝbENNÍK PRO POLITIKU VĚDU *
LITERATURU UMĚNÍ
ROČNÍK XI.
Justice ústaVní. obojím případě daří svobodě občanů
stejně špatně.
To, čím zřízení ústavní liší jednak despotismu
a tyranie, jednak luzovlády anarchie, jest stálost zákonů. Soudce ústavní nesmí dbáti ani příkazů hůry, aniž smí
46
. zřízení anarchickém,
kde panuje luza, není místa pro soudce neodvislé. PRAZE, ONE 14. ZÁŘI 1901 ČÍSLO 24. Bud zbabělost nebo nemístná touha popu
laritě jsou motivy rozhodující soudce, který pěstuje justici
pouliční. obojím případě jsou soudcové nástroji politiky,
bud politiky hůry, nebo politiky dola. Soudce ústavní,
aby mohl konati tento úkol, musí býti neodvislý. Soudce ústavní však
nesmí propůjčiti nástroj ani panovačnosti vlády chout
kami absolutistickými, ani panovačnosti davu dokonce šílené
luzy.
Neodvislost soudcovská jest dvojí, neodvislost nahoru
a neodvislost dolů.
Úkolem justice zřízení ústavním jest chrániti zákony
jak úkladů hůry, tak útoků dola, aby zřízení státní
nevybočilo ani despotism ani anarchii. Soudcem
jest tam lynch.
Za vlády despotické místo zákonů nahrazuje libovůle despoty;
za bezvládí nebo zvrhlé demokracie nahrazuje zákon libo
vůle každého jednotlivce nebo rozmar davů.
Justice, která podrobuje diktátům dola,jest justicí pouliční,
justicí pro dav. Bud servilism zbabělost nebo šplhávost sna-
žilství jsou motivy soudce, který podléhá justici kabinetní. Jen kdo dbá obojí, kdo dovede ohro
žený zákon obhájiti nejen frontě nahoru, nýbrž dolů,
jest vědom ústavního svého úkolu.
Justice, která jest přístupna vlivům hóry, jest justicí
kabinetní. zřízení
despotickém nesmí býti soudců neodvislých, úkol soudcovský
dovede tam nejlépe obstarati policie
