ZÁŘI 1901 ČÍSLO 24. Jen kdo dbá obojí, kdo dovede ohro
žený zákon obhájiti nejen frontě nahoru, nýbrž dolů,
jest vědom ústavního svého úkolu. Soudce ústavní však
nesmí propůjčiti nástroj ani panovačnosti vlády chout
kami absolutistickými, ani panovačnosti davu dokonce šílené
luzy.
Úkolem justice zřízení ústavním jest chrániti zákony
jak úkladů hůry, tak útoků dola, aby zřízení státní
nevybočilo ani despotism ani anarchii.
Za vlády despotické místo zákonů nahrazuje libovůle despoty;
za bezvládí nebo zvrhlé demokracie nahrazuje zákon libo
vůle každého jednotlivce nebo rozmar davů. zřízení anarchickém,
kde panuje luza, není místa pro soudce neodvislé. Bud zbabělost nebo nemístná touha popu
laritě jsou motivy rozhodující soudce, který pěstuje justici
pouliční. obojím případě jsou soudcové nástroji politiky,
bud politiky hůry, nebo politiky dola.
Neodvislost soudcovská jest dvojí, neodvislost nahoru
a neodvislost dolů. Soudcem
jest tam lynch. Soudce ústavní,
aby mohl konati tento úkol, musí býti neodvislý. Soudce ústavní nesmí dbáti ani příkazů hůry, aniž smí
46
.
To, čím zřízení ústavní liší jednak despotismu
a tyranie, jednak luzovlády anarchie, jest stálost zákonů.
Justice ústaVní.
Justice, která podrobuje diktátům dola,jest justicí pouliční,
justicí pro dav.
Justice, která jest přístupna vlivům hóry, jest justicí
kabinetní.KOZHLEbT
TÝbENNÍK PRO POLITIKU VĚDU *
LITERATURU UMĚNÍ
ROČNÍK XI. obojím případě daří svobodě občanů
stejně špatně. Bud servilism zbabělost nebo šplhávost sna-
žilství jsou motivy soudce, který podléhá justici kabinetní. zřízení
despotickém nesmí býti soudců neodvislých, úkol soudcovský
dovede tam nejlépe obstarati policie. PRAZE, ONE 14
