zřízení
despotickém nesmí býti soudců neodvislých, úkol soudcovský
dovede tam nejlépe obstarati policie. Bud servilism zbabělost nebo šplhávost sna-
žilství jsou motivy soudce, který podléhá justici kabinetní. Bud zbabělost nebo nemístná touha popu
laritě jsou motivy rozhodující soudce, který pěstuje justici
pouliční. Soudce ústavní nesmí dbáti ani příkazů hůry, aniž smí
46
.
To, čím zřízení ústavní liší jednak despotismu
a tyranie, jednak luzovlády anarchie, jest stálost zákonů. Soudcem
jest tam lynch.
Neodvislost soudcovská jest dvojí, neodvislost nahoru
a neodvislost dolů. PRAZE, ONE 14. ZÁŘI 1901 ČÍSLO 24. Soudce ústavní,
aby mohl konati tento úkol, musí býti neodvislý.
Justice ústaVní.
Justice, která jest přístupna vlivům hóry, jest justicí
kabinetní. Soudce ústavní však
nesmí propůjčiti nástroj ani panovačnosti vlády chout
kami absolutistickými, ani panovačnosti davu dokonce šílené
luzy. Jen kdo dbá obojí, kdo dovede ohro
žený zákon obhájiti nejen frontě nahoru, nýbrž dolů,
jest vědom ústavního svého úkolu.
Za vlády despotické místo zákonů nahrazuje libovůle despoty;
za bezvládí nebo zvrhlé demokracie nahrazuje zákon libo
vůle každého jednotlivce nebo rozmar davů. obojím případě daří svobodě občanů
stejně špatně.
Justice, která podrobuje diktátům dola,jest justicí pouliční,
justicí pro dav.
Úkolem justice zřízení ústavním jest chrániti zákony
jak úkladů hůry, tak útoků dola, aby zřízení státní
nevybočilo ani despotism ani anarchii. zřízení anarchickém,
kde panuje luza, není místa pro soudce neodvislé.KOZHLEbT
TÝbENNÍK PRO POLITIKU VĚDU *
LITERATURU UMĚNÍ
ROČNÍK XI. obojím případě jsou soudcové nástroji politiky,
bud politiky hůry, nebo politiky dola
