, zkrátka skutečná mezinárodní soutěž., Ameriku sestavení,
jež provedla pařížská kolonie, zejména Gari Melchers, Dannat
(portrét >krásné Otero<), Humphreys-Johnston (Sarah Bern-
hardt úboru prince Medici Lorenzacciu), Hitchcock,
Belgii symbolik Khnopff (nádherné pastely »Kadidlo« a
>Mlčení<), van Rysselberghe, Luyten (»Mladá vdova<), Laer-
maens (>Koleje«, symbol života utlačených, podaný úzkým,
smutným úvozem, obou stran uzavřeným vysokými zdmi
bohatých statků), Léon Frédéric, Holandsko Bjerre, Blom-
mers, Hyner aj. 561
zde předměty může každý ihned odnésti domů.
A konec velké oklice přicházíme malířství, jež
jest tentokráte ostatními výtečnými oddíly výstavy silně za
stiňováno. Milla lady Somersové, Besnard
jiskřivý portrét Mme Réjane, Bjórck známý portrét malíře-
prince Švédského Evžéna, hrabě Kalckrcuth prostý obraz
své ženy, Shannon muže černém plášti, Zul aga obdivu
hodný portrét herečky Consuelo, dále jsou Uhde, Lenbach,
Kaulbach, Leibl, Hugo-Vogel, Konerová, Edelfeldt, Evenepoel,
Lavery atd. Ale nej
poučnější jest to, vystavili zde van Dycka, vlastní
portrét Rembrandtův, jednoho Velasqueza Pavla
Morondo, zvaného Cavazzola, lze viděti, jak tito
pánové 16. 5). 17., Skandinávii především výtečný Zorn
(>Jarmark*, »Svatojanská noc Moře* >Nedělní toaleta
venkovského děvčete*) plný národního svérázu, Kroyer, slavný
krajinář Thaulow, SjOberg, princ Evžen švédský (těžká, snivá
letní noc jezeře mälarském), Španělsko Zuloaga, němž
jakoby probouzel Goya, Francii Besnard, Blanche (Ché-
retův portrét) Monet, Gaston Touche, Simon, Itálii před
dvěma lety zesnulý velikán Segantini, poslední době ná
sledkem svého rodiště stále prohlašovaný Rakušana; jeho
obrazů ovčinci, Návrat stáje, Alpy květnu), jež právě
dovedl namalovati jen člověk tak srostlý horským svým
světem, dlouho každý postojí. Anglii zastupují výborní krajináři
mladého Škótska, dále Watts, Lavery, Swan, Strang, zde slabý,
jinak však dnes najednou neprávem podceňovaný Crane,
Greiffenhagen, Sauter, Brangwynaj.
Jinak jest malířství roztříděno dle národů Německu
dle uměleckých středisk.MEZINÁRODNI UMĚLECKÁ VÝSTAVA DRÁŽĎANECH 1901.
Novinkou třetím >hřebem« letošní výstavy jest zvláštní sál
portrétů (č. Italů dále ještě Laurenti. Velký klasik Watts vystavuje hluboce odu-
ševněné portréty Johna St. století odnášejí vítězství nad mnohým
z moderních slavených portrétistů.
Z Vídně přišla secesse: Klimt (zejména >Filosofie«, níž
tolik zbytečně bylo mluveno, pěkné nadedveří »Schubert«),
. zase, jest opravdu velkého, jest dílem
ciziny, Německo samo celku representováno velice slabě
