Novinkou třetím >hřebem« letošní výstavy jest zvláštní sál
portrétů (č. století odnášejí vítězství nad mnohým
z moderních slavených portrétistů.
A konec velké oklice přicházíme malířství, jež
jest tentokráte ostatními výtečnými oddíly výstavy silně za
stiňováno. 561
zde předměty může každý ihned odnésti domů., Skandinávii především výtečný Zorn
(>Jarmark*, »Svatojanská noc Moře* >Nedělní toaleta
venkovského děvčete*) plný národního svérázu, Kroyer, slavný
krajinář Thaulow, SjOberg, princ Evžen švédský (těžká, snivá
letní noc jezeře mälarském), Španělsko Zuloaga, němž
jakoby probouzel Goya, Francii Besnard, Blanche (Ché-
retův portrét) Monet, Gaston Touche, Simon, Itálii před
dvěma lety zesnulý velikán Segantini, poslední době ná
sledkem svého rodiště stále prohlašovaný Rakušana; jeho
obrazů ovčinci, Návrat stáje, Alpy květnu), jež právě
dovedl namalovati jen člověk tak srostlý horským svým
světem, dlouho každý postojí. 5).
Jinak jest malířství roztříděno dle národů Německu
dle uměleckých středisk. Anglii zastupují výborní krajináři
mladého Škótska, dále Watts, Lavery, Swan, Strang, zde slabý,
jinak však dnes najednou neprávem podceňovaný Crane,
Greiffenhagen, Sauter, Brangwynaj. Italů dále ještě Laurenti. 17.MEZINÁRODNI UMĚLECKÁ VÝSTAVA DRÁŽĎANECH 1901. Milla lady Somersové, Besnard
jiskřivý portrét Mme Réjane, Bjórck známý portrét malíře-
prince Švédského Evžéna, hrabě Kalckrcuth prostý obraz
své ženy, Shannon muže černém plášti, Zul aga obdivu
hodný portrét herečky Consuelo, dále jsou Uhde, Lenbach,
Kaulbach, Leibl, Hugo-Vogel, Konerová, Edelfeldt, Evenepoel,
Lavery atd., zkrátka skutečná mezinárodní soutěž. Ale nej
poučnější jest to, vystavili zde van Dycka, vlastní
portrét Rembrandtův, jednoho Velasqueza Pavla
Morondo, zvaného Cavazzola, lze viděti, jak tito
pánové 16. Velký klasik Watts vystavuje hluboce odu-
ševněné portréty Johna St. zase, jest opravdu velkého, jest dílem
ciziny, Německo samo celku representováno velice slabě.
Z Vídně přišla secesse: Klimt (zejména >Filosofie«, níž
tolik zbytečně bylo mluveno, pěkné nadedveří »Schubert«),
., Ameriku sestavení,
jež provedla pařížská kolonie, zejména Gari Melchers, Dannat
(portrét >krásné Otero<), Humphreys-Johnston (Sarah Bern-
hardt úboru prince Medici Lorenzacciu), Hitchcock,
Belgii symbolik Khnopff (nádherné pastely »Kadidlo« a
>Mlčení<), van Rysselberghe, Luyten (»Mladá vdova<), Laer-
maens (>Koleje«, symbol života utlačených, podaný úzkým,
smutným úvozem, obou stran uzavřeným vysokými zdmi
bohatých statků), Léon Frédéric, Holandsko Bjerre, Blom-
mers, Hyner aj
