ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 567 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mezinárodní umělecká VýstaVa V Drážďanech 1901. Medaile plakety vykazují nejpřednější jména tohoto oboru. Dnes rozlišuje umělce vyšlé různých ná­ rodů jen vnímavost, způsob zorný úhel nazírání jejich na věci lidské. II. Neboť lidské svrchované němu cílí jím obmykáno všecko národní nejen právu lo­ giky, nýbrž právu rozumového vývoje lidstva. 45* . Je-li umělec pravdivým máme právo předpokládat! všude, kde opak není patrný zpodobení a promítnutí svého světového názoru světa viditelných a více nebo méně trvalých, slyšitelných prchavých zjevů, shledáváme jeho díle ideální harmonií jeho lidské indi­ viduality určujícím rozlišujícím znakem jeho umění, kte­ rému říkají >národnost«, před jejíž intensitou ustoupiti musí úzká přehrada výlučného národního umění. Zesnulý zakladatel této keramické plastiky, Ně­ mecku málo, nás tím méně známý Jean Carrifes jest tu zestoupen více než skvostnými pracemi kamenině, bronzu a sádře, jež zapůjčil jeho přítel, velký pařížský dekoratér Jiří Hoentschel. přímých následovníků tohoto mistra zasluhují pozornosti zejména pařížský Dán Niels Hansen-Jacobson, de Rud der, Mmc nard (vesměs hlavně kameninové masky) Louis Dejean.ANTONÍN DVOŘÁK. (Konec. Jsou tu: Roty, Chaplain, Charpentier, Cazini Du Bois, Ponscarme j. 559 společnosti, základy svými kotví půdě dávno prostoupené a stále znova prostupované mísícími živly kmenovými a národními, jen zbytky bývalé jejich ryzosti stanovití může rozlišné srovnávací bádání národozpytné, právě tak národnostní idea umění doznala velikých změn sice tím, že umělecký subjekt, člověk náležející jisté sféře, žijící ur­ čitém prostředí, postaven byl popředí esthetického pozo­ rování místo plynulého, stále různě formovaného objektu národního umění. V tom směru (po mém soudě) bylo třeba také vy­ ložiti slovanskost českost hudby Dvořákovy poměru je­ jího obsahu lidskosti.) Po velké plastice, níž dodatkem dlužno ještě uvést, zatím přibylý nádherný akt Volkmannův, přejdeme malé plastice, vzácně umělecké náhradě pověstných >pařížských bronzů*. EMIL HOFFER