ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 567 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
45* . Zesnulý zakladatel této keramické plastiky, Ně­ mecku málo, nás tím méně známý Jean Carrifes jest tu zestoupen více než skvostnými pracemi kamenině, bronzu a sádře, jež zapůjčil jeho přítel, velký pařížský dekoratér Jiří Hoentschel. Medaile plakety vykazují nejpřednější jména tohoto oboru.) Po velké plastice, níž dodatkem dlužno ještě uvést, zatím přibylý nádherný akt Volkmannův, přejdeme malé plastice, vzácně umělecké náhradě pověstných >pařížských bronzů*. Mezinárodní umělecká VýstaVa V Drážďanech 1901.ANTONÍN DVOŘÁK. II. přímých následovníků tohoto mistra zasluhují pozornosti zejména pařížský Dán Niels Hansen-Jacobson, de Rud der, Mmc nard (vesměs hlavně kameninové masky) Louis Dejean. Neboť lidské svrchované němu cílí jím obmykáno všecko národní nejen právu lo­ giky, nýbrž právu rozumového vývoje lidstva. Dnes rozlišuje umělce vyšlé různých ná­ rodů jen vnímavost, způsob zorný úhel nazírání jejich na věci lidské. Je-li umělec pravdivým máme právo předpokládat! všude, kde opak není patrný zpodobení a promítnutí svého světového názoru světa viditelných a více nebo méně trvalých, slyšitelných prchavých zjevů, shledáváme jeho díle ideální harmonií jeho lidské indi­ viduality určujícím rozlišujícím znakem jeho umění, kte­ rému říkají >národnost«, před jejíž intensitou ustoupiti musí úzká přehrada výlučného národního umění. 559 společnosti, základy svými kotví půdě dávno prostoupené a stále znova prostupované mísícími živly kmenovými a národními, jen zbytky bývalé jejich ryzosti stanovití může rozlišné srovnávací bádání národozpytné, právě tak národnostní idea umění doznala velikých změn sice tím, že umělecký subjekt, člověk náležející jisté sféře, žijící ur­ čitém prostředí, postaven byl popředí esthetického pozo­ rování místo plynulého, stále různě formovaného objektu národního umění. Jsou tu: Roty, Chaplain, Charpentier, Cazini Du Bois, Ponscarme j. V tom směru (po mém soudě) bylo třeba také vy­ ložiti slovanskost českost hudby Dvořákovy poměru je­ jího obsahu lidskosti. (Konec. EMIL HOFFER