(Konec. Neboť lidské svrchované němu
cílí jím obmykáno všecko národní nejen právu lo
giky, nýbrž právu rozumového vývoje lidstva. přímých následovníků tohoto mistra zasluhují
pozornosti zejména pařížský Dán Niels Hansen-Jacobson,
de Rud der, Mmc nard (vesměs hlavně kameninové
masky) Louis Dejean.
EMIL HOFFER.
V tom směru (po mém soudě) bylo třeba také vy
ložiti slovanskost českost hudby Dvořákovy poměru je
jího obsahu lidskosti.
II. 559
společnosti, základy svými kotví půdě dávno prostoupené
a stále znova prostupované mísícími živly kmenovými a
národními, jen zbytky bývalé jejich ryzosti stanovití
může rozlišné srovnávací bádání národozpytné, právě tak
národnostní idea umění doznala velikých změn sice tím,
že umělecký subjekt, člověk náležející jisté sféře, žijící ur
čitém prostředí, postaven byl popředí esthetického pozo
rování místo plynulého, stále různě formovaného objektu
národního umění.
Mezinárodní umělecká VýstaVa
V Drážďanech 1901. Dnes rozlišuje umělce vyšlé různých ná
rodů jen vnímavost, způsob zorný úhel nazírání jejich na
věci lidské. Zesnulý zakladatel této keramické plastiky, Ně
mecku málo, nás tím méně známý Jean Carrifes jest tu
zestoupen více než skvostnými pracemi kamenině, bronzu
a sádře, jež zapůjčil jeho přítel, velký pařížský dekoratér Jiří
Hoentschel.
45*
. Je-li umělec pravdivým máme právo
předpokládat! všude, kde opak není patrný zpodobení
a promítnutí svého světového názoru světa viditelných
a více nebo méně trvalých, slyšitelných prchavých zjevů,
shledáváme jeho díle ideální harmonií jeho lidské indi
viduality určujícím rozlišujícím znakem jeho umění, kte
rému říkají >národnost«, před jejíž intensitou ustoupiti musí
úzká přehrada výlučného národního umění.)
Po velké plastice, níž dodatkem dlužno ještě uvést,
zatím přibylý nádherný akt Volkmannův, přejdeme malé
plastice, vzácně umělecké náhradě pověstných >pařížských
bronzů*. Jsou tu: Roty, Chaplain, Charpentier, Cazini
Du Bois, Ponscarme j.ANTONÍN DVOŘÁK.
Medaile plakety vykazují nejpřednější jména tohoto
oboru
