ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 547 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
(Další. Zde oba projektanti zcela klidně počítají již faktem hrozícího rozboření Greenova domu. Vezměte knihy relativně slušnějších literárních aspirací, jako třebas produkty p. města prahy poctěné... UpraVení Starého města a části dolního NoVého města ulici Jiybernskou a projekty cenou konkursu král.) S daleko menší houževnatostí než fronty jižní hájili autoři uzavřený ráz severní fronty Staroměstského náměstí, posledních letech bohužel tak zbytečně tak zbňhdarma znešvařeného. Šimáčkovy uvažte, jaké vzněty odtud môže kritik čerpati svým úvahám, když není než střízlivé popisování a nekonečné raisonování reků, nejnormálnější, nejprfiměrnější také-psychologie. Luboš Jeřábek. Ale hrobem vší zvědavosti všeho zájmu, nejen to, ale hrobem — kritiky vůbec! 10. JIŘÍ KARÁSEK. Píše Dr. 539 práci. Wagnerovo >Das Nieerlebte*, to jediné, umění může zajímati, českým literátům terra incognita, všechno, popisují, musí býti pověřeno, jako věc, jež smrtelně nudně známa, pak divte bez- krevnosti jich produktů, když namáhala jen paměť když naprosto nefungovala při tvorbě jediná umělkyně Psýché! Český literát, zdá se, nemá jiné námahy jiné ctižádosti, než >předkládat mínění většiny jako své vlastní*, abych užil slov Strindbergových, předkládat city, jež prožije kdo­ koliv kdekoliv, týmž nezajímavým normálním způsobem, a tak stává spisovatelem, němž možno užiti zkarikovaně slov Nietzscheových, přečtouce něho první stránku, určitě víme, nezatoužíme čisti další.NOVÁ ČESKÁ PROSA. hlaV. SRPNA 1901. Všechno třebas >poctivě prožito*, jak by mohl Simáček adekvátním stylu svých románů a polemik namítnouti, ale všechno také úžasně dobře známo svrchovaně fádní. Ovšem, řekne se, takové knihy kritika, chce-li býti seriosní, ignorovati, ale potom vlastně nás kri­ tika musila odsouditi stálému mlčení, neboť vskutku kuriosním zjevem jen kniha vážných uměleckých aspirací, natož kniha, jíž kritik okřál šedi stálých, únavných analys, níž čerpal vzněty chuť další práci, jež by mu byla podnětem nových myšlének