ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 542 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ale jsou jistě asi koncese, něž nesmíme činit zodpovědným básníka Jiráska, nýbrž profesora škol­ ního radu . Vlast jde Jiráskovi přede vším jiným, před každou jinou ideou kulturní, mravní nebo náboženskou. Vyrostl jen prostě, ale nezměnil se. Ale ani tom směru nekráčí Jirásek, zdá mi, všem nutným konsekvencím^ Jeho dílo není obráceno ani proti Římu ani proti Vídni tak, jak jeho vlasteneckých praemis zdálo nutně vy­ plývat. Jeho literární dráha neukazuje žádné takové hluboké krise, nichž duch svléká své staré kůže hledá nové cíle. Mohou ním být spokojeni národní radikálové klerikálové. tomto týdnu šlo to, poklonit se veliké práci.534 KREJČÍ: toho obrazu, jaký dnes máme potencích Jiráskových, nazpět zase dávno snad nečteným >Psohlavcôm*, cizích službách*, >Filosofské histórii* nebo >Maryle«, uvidíme je v docela jiném osvětlení než když jsme před lety nekri­ ticky hltali jako zábavnou vlastenecky rozněcující četbu. Ve svém názoru české dějiny vyhýbá odpověděm na nejbolestnější otázky. Ale tak jako nemá Jirásek předností, které jeho nejnovější práce vyznačují, teprv včerejška, tak zůstává stále stejným i jiných svých rysech. >Zvonečkové královně* jeho historie z doby josefínské, zastavte jeho kněží jezovitů, láskou a sympathiemi líčených, jen proto byli vlastenci, jeho >Emigranta«, kde katolický kněz dokonce jakýmsi pro­ gramovým mluvčím nového českého nacionalismu proti po­ tomku české reformace pochopíte, chci říci. Prvé získává velebením husitského bohatýrství, druhé tím, všech našich vynikajících spi­ sovatelů nejsmírnějším okem dovedl hledět katolickou protireformaci. Jen hlava ovládá vždy větší sféry minulých dějů a postav ruka tuží práci svou sílu odvažuje na plány vždy rozsáhlejší, ale tento individuelní podklad nijak se nemění.. Ani mezi těmi, kteří jsou uvnitř nejcizejší, nebude, tuším, nikoho, kdo necítil úcty Jiráskovi jaka . Míním totiž nedostatek pevné ideové páteře Jiráska. To, bychom nazvali specificky Jiráskovou notou, ať už jeví jeho způsobu nazírání naši historii, té jisté bodrosti, sentimentálním nádechu líčení, rozmyslné komposici, rovnovážném temperamentu, jemuž velký pathos neznámý, idylických zálibách, klidné, jadrné, jen velmi mírně zabarvené dikci, všecko tvoří let jeho Čin­ nosti základní neměnitelný fond pevné, klidné, rozvážné jeho osobnosti. Postavte jej vedle Havlíčka, Nerudy, Karoliny Světlé, čtěte př. němu náleží ještě jeden rys nemohu si odepřít říci, ačkoliv dnech jubilea snad nezdvo­ řilostí. Leč dnes dosti tom