soukromníků peněžníků, kteří penězi ob
chodují jsou velmi dobře živi nic nedělajíce jediná
práce jejich odstřihování kupónků.
Zotročující zhoubný význam peněz ukazuje Tolstoj jasně
a hrůzně pravdivě dějinami ostrovů Fidžijských.
Dobrodiní penězi učiněné tedy vůbec problematické. Největší dobro však pro
káže společnosti ten, kdo peněz možná hledí zbaviti a
jich nejméně užívá, takže nemusí užívat práce jiných a
nedává také jiným práva práci jiných sám může jim
práci svou dávat.
To jest mínění mylné.
Můžeme něm mluvit jen tenkrát, když peníze, jež dáváme,
představují naši skutečnou práci. Říká se, mezi obecným lidem je
domnění, přepychem boháčů živí veliké množství lidí
jiných: kuchařů, lokajů, vozků, komorných, klenotníků atd. Nebezpečí luxu tím větší, výroba práce pře
pychová platívá dráže než práce užitečná (na příklad při
rolnictví). Poněvadž peníze nyní jsou hodnotou samy sobě,
má ten, kdo má, možnost každou chvíli zotročiti lidi,
kteří jich potřebují. Ale tohoto významu již dávno pozbyly a
zvláště nové doby, kdy mají svou vlastní hodnotu. rozdáváním peněz prokazuje lidem
dobrodiní, ale obmezováním požadavků cizí práci ne
chtěním peněz nedáváním peněz. Peníze mají
účel býti prostředkem výměny, pokud jím byly, nelze proti
nim nic namítati.
Za nynější doby jsou peníze jenom prostředkem podmanění
si (zotročení) jiných lidí, neboť berou nejen práci mi
nulou, ale budoucí (poukázka práci) anebo docela berou
se zadarmo. burse vůbec netřeba
mluviti; mravní hlízou všeobecně odsouzenou každým
soudným člověkem.
Tolstoj zavrhuje také vůbec užívání peněz. Jakmile
se objevilo násilí (krádež, loupež), přestal ihned tento nevinný
význam peněz; neboť peníze rukou násilníka, jenž dostal
za věc ukradenou nebo uloupenou, přestaly býti představiteli
majetku práce vlastní staly představiteli práce cizí. Vždyť tito lidé vyrábějí věci přepy
chové lidé potřební obsluze boháčů svěřují musí svě-
řovati své potřeby zase jiným lidem, kteří jsou prací pře
tíženi. Rozumí se,
že zavrhuje také půjčování peněz úroky docela odsu
zuje život zv.STUDIE TOLSTÉM.
. 509
nejméně potřeb; neboť jinačím dobrodiním vracíme chudým
jenom nepatrnou část toho, jsme jim dříve vzali jim
i dále jsme hotovi bráti. nejhorší při tom je, zotročování
(obehrávání) toto děje osobou postiženému neznámou. Čím více věcí přepychových po
třebuje čím větší obnos lidí přepychem živících: tím
hůře, neboť tím méně sil zbývá pro práci skutečně užitečnou
a lidstvu potřebnou
