ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 517 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dobrodiní penězi učiněné tedy vůbec problematické. Říká se, mezi obecným lidem je domnění, přepychem boháčů živí veliké množství lidí jiných: kuchařů, lokajů, vozků, komorných, klenotníků atd. Peníze mají účel býti prostředkem výměny, pokud jím byly, nelze proti nim nic namítati.STUDIE TOLSTÉM. . rozdáváním peněz prokazuje lidem dobrodiní, ale obmezováním požadavků cizí práci ne­ chtěním peněz nedáváním peněz. Rozumí se, že zavrhuje také půjčování peněz úroky docela odsu­ zuje život zv. Za nynější doby jsou peníze jenom prostředkem podmanění si (zotročení) jiných lidí, neboť berou nejen práci mi­ nulou, ale budoucí (poukázka práci) anebo docela berou se zadarmo. Nebezpečí luxu tím větší, výroba práce pře­ pychová platívá dráže než práce užitečná (na příklad při rolnictví). Jakmile se objevilo násilí (krádež, loupež), přestal ihned tento nevinný význam peněz; neboť peníze rukou násilníka, jenž dostal za věc ukradenou nebo uloupenou, přestaly býti představiteli majetku práce vlastní staly představiteli práce cizí. Ale tohoto významu již dávno pozbyly a zvláště nové doby, kdy mají svou vlastní hodnotu. Vždyť tito lidé vyrábějí věci přepy­ chové lidé potřební obsluze boháčů svěřují musí svě- řovati své potřeby zase jiným lidem, kteří jsou prací pře­ tíženi. soukromníků peněžníků, kteří penězi ob­ chodují jsou velmi dobře živi nic nedělajíce jediná práce jejich odstřihování kupónků. Můžeme něm mluvit jen tenkrát, když peníze, jež dáváme, představují naši skutečnou práci. Čím více věcí přepychových po­ třebuje čím větší obnos lidí přepychem živících: tím hůře, neboť tím méně sil zbývá pro práci skutečně užitečnou a lidstvu potřebnou. Poněvadž peníze nyní jsou hodnotou samy sobě, má ten, kdo má, možnost každou chvíli zotročiti lidi, kteří jich potřebují. Tolstoj zavrhuje také vůbec užívání peněz. 509 nejméně potřeb; neboť jinačím dobrodiním vracíme chudým jenom nepatrnou část toho, jsme jim dříve vzali jim i dále jsme hotovi bráti. Zotročující zhoubný význam peněz ukazuje Tolstoj jasně a hrůzně pravdivě dějinami ostrovů Fidžijských. To jest mínění mylné. nejhorší při tom je, zotročování (obehrávání) toto děje osobou postiženému neznámou. Největší dobro však pro­ káže společnosti ten, kdo peněz možná hledí zbaviti a jich nejméně užívá, takže nemusí užívat práce jiných a nedává také jiným práva práci jiných sám může jim práci svou dávat. burse vůbec netřeba mluviti; mravní hlízou všeobecně odsouzenou každým soudným člověkem