. nejhorší při tom je, zotročování
(obehrávání) toto děje osobou postiženému neznámou. Poněvadž peníze nyní jsou hodnotou samy sobě,
má ten, kdo má, možnost každou chvíli zotročiti lidi,
kteří jich potřebují.
To jest mínění mylné. Nebezpečí luxu tím větší, výroba práce pře
pychová platívá dráže než práce užitečná (na příklad při
rolnictví). Největší dobro však pro
káže společnosti ten, kdo peněz možná hledí zbaviti a
jich nejméně užívá, takže nemusí užívat práce jiných a
nedává také jiným práva práci jiných sám může jim
práci svou dávat. Jakmile
se objevilo násilí (krádež, loupež), přestal ihned tento nevinný
význam peněz; neboť peníze rukou násilníka, jenž dostal
za věc ukradenou nebo uloupenou, přestaly býti představiteli
majetku práce vlastní staly představiteli práce cizí.
Za nynější doby jsou peníze jenom prostředkem podmanění
si (zotročení) jiných lidí, neboť berou nejen práci mi
nulou, ale budoucí (poukázka práci) anebo docela berou
se zadarmo.STUDIE TOLSTÉM. 509
nejméně potřeb; neboť jinačím dobrodiním vracíme chudým
jenom nepatrnou část toho, jsme jim dříve vzali jim
i dále jsme hotovi bráti. Peníze mají
účel býti prostředkem výměny, pokud jím byly, nelze proti
nim nic namítati. Říká se, mezi obecným lidem je
domnění, přepychem boháčů živí veliké množství lidí
jiných: kuchařů, lokajů, vozků, komorných, klenotníků atd.
Dobrodiní penězi učiněné tedy vůbec problematické. Vždyť tito lidé vyrábějí věci přepy
chové lidé potřební obsluze boháčů svěřují musí svě-
řovati své potřeby zase jiným lidem, kteří jsou prací pře
tíženi. Čím více věcí přepychových po
třebuje čím větší obnos lidí přepychem živících: tím
hůře, neboť tím méně sil zbývá pro práci skutečně užitečnou
a lidstvu potřebnou. Ale tohoto významu již dávno pozbyly a
zvláště nové doby, kdy mají svou vlastní hodnotu. Rozumí se,
že zavrhuje také půjčování peněz úroky docela odsu
zuje život zv. rozdáváním peněz prokazuje lidem
dobrodiní, ale obmezováním požadavků cizí práci ne
chtěním peněz nedáváním peněz. burse vůbec netřeba
mluviti; mravní hlízou všeobecně odsouzenou každým
soudným člověkem.
Zotročující zhoubný význam peněz ukazuje Tolstoj jasně
a hrůzně pravdivě dějinami ostrovů Fidžijských. soukromníků peněžníků, kteří penězi ob
chodují jsou velmi dobře živi nic nedělajíce jediná
práce jejich odstřihování kupónků.
Můžeme něm mluvit jen tenkrát, když peníze, jež dáváme,
představují naši skutečnou práci.
Tolstoj zavrhuje také vůbec užívání peněz
