* Veškeren náklad školy národní obnášel (str. Uskutečnění návrhu tohoto zna
mená: třicetileté vlády své platnosti nynějších usta
novení, dle kterých školy národní přispívá subsidiárně
celá země celá země nese celý náklad Školy zemské,
pořídili sobě Němci veřejných škol národních (obecných
a měšťanských) veřejných škol jiných (zemských) všude,
kde vůbec chtěli kde zároveň tak dle zákona státi vůbec
smělo, zásobili národními školami veřejnými (nota bene!
o více třídách, kde vůbec bylo přípustno) míře,
že další veřejné školy národní německé ted mohou zařizo-
vati jen tam, kde počet žáků roste následkem vzrůstu oby
vatelstva následkem tlaku odvislé rodiče české, mimo
to jen tím způsobem, zařizují národní školy soukromé
(schulvereinské), naženou nich známými prostředky če
*
. Českokonservativní vět
šina čítala pak poslanců, tedy více než všichni
ostatní dohromady.); toho hradil zemský fond: za
leta 1871 včetně 1899: 44*6 mil. ostatních 108 dostati Němcům: hlasy vi-
rilní (technika německé oddělení zemědělské rady), všech
6 mandátů obchodních komor, města, venkov
a (nové) kurie všeobecné, úhrnem 44; Čechům:
2 hlasy virilní (technika české oddělení zemědělské rady;,
z obchodních komor nic, města, venkov 5
z (nové) kurie všeobecné, úhrnem 64. procent roce 1899: 3’1
mil. Počet mandátů svě-
řenských pěti zvýšen býti vyloučení klerikál-
ního velkostatku nesvěřenské skupiny přidělení jeho ku
velkostatku svěřenskému; statku pak nesvěřenském má
voliti proporcionálně následkem toho obdrží konservativci
ve statku tomto 'mandáty, tak všech mandátů velko
statku konservativního býti 11. 47. procent). Všech poslanců
má býti 140, nich virilisté biskupové mandátů velko
statku.488 ALEXANDER XEKLAXľ
dových Novinách
* dne srpna podána byla dotyčná
čísla posledního návrhu sprostředkovacího.
2. jest: byla většina, níž rozho
dovaly hlasy klerikální. spisu:
»Zcmské finance markrabství moravského*, sepsal Albert Bervid, zem
ský tajemník, vydáno zemským výborem markr. Ohledně školství navrhují Němci: Chceme rozděliti dle
národnosti péči školy správu jejich (školní rady okresní
a zemskou) zemský výbor, pokud projednávati jest zá
ležitosti školní, týče škol nepovinných, nemůžeme,
a sice následkem principielního stanoviska svého, nikdy dáti
svolení své tomu, aby české školy takové zřizovány byly
v městech německých. moravského Brně
1901, komisi Barvičc, 2K) zlatých: leta 1871 včetně 1899:
88*8 milionů roce 1899: 5*2 mil
