Toto stanovisko zaujímali Němci již prvopočátku
a nestavěli stanovisko, mnoho jest jim žádati, aby
co nejvíce dosáhli, proto obmezili postuláty své míru
nejmenší. Stránský od
povědi své praví řeč poslance ďElverta již dopoledne
téhož dne (2. pravím, podmínkou tou, od
které nikdy neupustíme, jest trvalé, pevné naprosté zabez
pečení národnostní državy národnostních zájmů Němců
moravských. Strana, která sama jde menšiny^
musí žádati záruky proti zneužití moci většiny. Když teď ještě tvrdí, Němci pro sebc žá
dají nějakou nadvládu (supremaci) privilegované postavení
v zemi, svědčí budto zlovůli anebo nazírání věci
naprosto nesprávném.482 ALEXANDER NEKLÁN:
toho zajímavou jest též okolnost, doslovné zněni řeči po
slance ďElverta přes to, podává >Neue Freie Presse<
ve rčení přímém, naprosté totožnosti smyslu, téměř nikde
není totožným zněním řeči protokolu stenografickém. Nejsme postavení přemožených proto jsme
v rozhodování úplně svobodni. Jest tudíž poklá-
dati důkaz naší upřímné mírumilovnosti, když přes to
svoliti chceme změně řádu zemského řádu volebního
za jistých podmínek.
Záhadu tuto vysvětliti jest tím, jak dr. Jinak není
věc myslitelná jiná modalita pro shodu neexistuje. Abychom přispěli tomu, aby svor
nosti bylo dále, chceme Němci Moravě vzdáti
se většiny sněmě zemském, která nám přes to, nás
jen asi slabá třetina, zabezpečena jest dosud příznivou našim
národnostním snahám většinou kurie velkostatkářské, které
jsme nikdy proti Čechům nezneužili. Následkem okolnosti
této nemůže většina nám bez svolení našeho býti odňata,
neboť menšina kurie velkostatkářské námi do
ústavy centralisační řeči sprostředkovací stejné zájmy
a přechod městských mandátů našich rukou českých
děje bude dále díti velmi zvolna, pak alespoň
nynější vláda přechodu tomu nenadržuje. Po
třebné záruky lze dle zkušeností našich vzhledem ethno-
grafickým poměrům Moravě nabýti jen tím, abychom
mezi sebou žijíce žili vedle sebe měli každý národ pro
sebe všech národnostních věcech nejúplnější právo sebe-
určování samosprávy, není jiné cesty než té, která-
. července), kdy byla držána, vysázena byla ti
skárně brněnského listu >Tagesbote<, rozumí bez in-
terjekcí českých.
Trest řeči poslance ďElverta jest tato: Uplynulé právě
období říšské rady ukázalo, jak blahodárnou může býti svor
nost Němců Čechy. Dorozumění dojiti lze jen vy
rovnáním, při němž jak každý kompromis sebou nese
— žádná strana nemůže dosíci splnění všech svých poža
davků
