Když byly úlohy výzkumu rozdělovány, při
padl Krejčímu úkol, říditi oddělení geologické.466 procházka:
i přírodovědeckým výzkumem našeho království. Již sněmu
českém, odůvodňuje význam důležitost výzkumu toho,
Krejčí kladl důraz nejen podrobné prozkoumání Čech,
nýbrž jeho geologicko agronomický výzkum doka
zoval, jest třeba poříditi podrobných map jak geologických,
tak geologicko agronomických. Mnoho poučného tkví oněch slovích
Haidingerových jest třeba dobře zapamatovatil
Od založení přírodovědeckého výzkumu Čech všechna
vědecká činnost Krejčího byla soustředěna prácech geo
logického oddělení. 1864) donesl zprávu
o založení přírodovědeckého výzkumu Čech, níž sděloval
s veřejností stručnými slovy jeho program výtah řeči
Krejčího, reagoval Haidinger, tehdejší řiditel
říšského geologického ústavu vídeňského. Jen době oddechu zatoužil své za
.
Když úřední >Centralblatt* (č. Když byl
zajištěn roční zemskou subvencí, bylo jisto, vykoná své
poslání splní všechny tužby něj skládané. Ale jak! Vítal sice
geologické oddělení při přírodovědeckém výzkumu Čech,
nicméně nemohl utajiti nelibost, plnou ježatých narážek a
škodolibé, ničím neodůvodněné vysměvačnosti, jíž uvolnil
úzdu slovy, která jsem položil jako motto stručného tohoto
životopisného nástinu Krejčího. Leč tehdy mluvil hluchým! kolik výhod bylo
by dnes naše zemědělství bohatší, kdyby zemský sněm, ne-
skrble grošem, býval umožnil geologicko agronomický pro
zkum našeho království, zajisté dobře, kdo umí jeho
výsledky oceniti kdo měl příležitost přesvědčili jejich
účinku jinde, kde dbali nejen slovy, nýbrž také skutky. Zaručovalit
to mužové věhlasu Krejčího, rytíře Kořistky, Friče,
k nimž přidružil Bořický, Feistmantl, Vrba
a Nadšenými slovy vítá jej >Zivě< Krejčí. oko vytýká mu, prý
na sněmu českém neocenil dosti práce vykonané Čechách
říšským geologickým ústavem. Cítí, Čechy
jsou skoku vymaniti duševního podružství chtějí
žiti poli přírodovědeckého výzkumu sobě potřebám
svého obyvatelstva. Právem zří
v něm vzpruhu jmenovitě české vědy přírodní doufá, že
nebude bez vlivu duševní rozvoj našeho lidu hmotný
blahobyt země. Zvlášť pak upozorňoval na
výzkum geologicko agronomický jeho význam pro země
dělství. Kdo však poměry let šede
sátých zná, kdo ví, vedlo Krejčího, aby zasadil pří
rodovědecký výzkum Čech, dále komu známo, Krejčí
nikdy nikomu zásluh neupíral, nejméně pak říšskému geo
logickému ústavu vídeňskému, pochopí, slovích Haidin-
gerových něco zcela jiného než stesk
