ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 473 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Leč nás Cislajtanii potrvá tato zvláštnůstka centralisti­ ckého Rakouska ještě asi hodně dlouho. 465 Jan Jírejčí. Koho však zajímalo dovědeti se, kde všude jsou kdy Krejčí práce své mineralogicko geologické publikoval, odkazuji čtenáře k mému Repertoiru literatury mineralogicko geologické Čech, Moravy a Slezska roku 1528—18s6, vydanému nákladem české Akademie pro vědy, slovesnost umění 1897. Ovšem, Ma­ ďaři pomohli velmi snadno.procházka: jan krejčí. Nečinilyť snad jen platonické lásky vědě, než spíše proto, věděly, jaký užitek něho plyne průmyslu, zemědělství obchodu. * Množství statí drobnějších >Živě< jinde Krejčím uveřejně­ ných veliké. Tvoří pestrou směsici, mezi nimiž jsou náčrtky nástiny místy brillantní. Jak již nás zvykem, musíme poříditi sami na vlastní útraty, čehož nejvíce potřebujeme, tak věc .) Statí, * jimiž Krejčí přispěl >Živě«, řada dlouhá. Naše scentralisované Rakousko-Uhersko nevědělo nimi jiné rady, než zatočiti jimi dle své noty. Jenom způsob, jakým uskutečňovaly a uskutečňují, protiví všemu rozumu. Dosáhnuvši politické státní samostatnosti, pořídili ústavy výzkumné, jaké potřebovali. V sousedním Německu skoro všechny státy státečky podporovaly účinně již léta přírodovědecký výzkum svých území. naší říši nebylo ne­ přátel těchto snah. Scentralisoválo také! Pořídilo prostě pro přírodovědecký výzkum říšské ústavy, řízené, rozumí samo sebou, německy, nichž nesmí býti vydána potištěná stránka nebo napsaná řádka jiném jazyku než privilego­ vaného národa německého. Všechny zde uvésti není možno. Čítá jich více než 120. Tolikéž dělo Švýcarsku, jme­ novitě Belgii, Francii Anglii. Úkaz pokud týče těchto posledních věcí nás Rakousku, jak známo, zcela oby­ čejný, ale máme-li paměti, Rakousko není jen Němců, ale také jiní národové ústavy musejí platiti, dále že vše, výzkumem tím souvisí, jednak ryze vědecké, jednak ryze praktické, vrhá toto odmítavé stanovisko pro­ gramu zmíněných ústavů zvláštní světlo nejen ně, ale v první řadě ty, kteří sdělali jejich osnovy. Všechny však ukazují, jak psáti populárně zá­ roveň vědecky správně. Souběžně touto činností popularisující, kteráž měla v zápětí, skoro všichni čeští přírodozpyte! shlukli kolem »Zivy<, nichž mnohý uložil prvotiny vědecké své práce, snaha Krejčího spěla tomu, připraviti vše sou­ stavnému přírodovědeckému výzkumu Čech. (Konec