naší říši nebylo ne
přátel těchto snah. Ovšem, Ma
ďaři pomohli velmi snadno.
Jak již nás zvykem, musíme poříditi sami na
vlastní útraty, čehož nejvíce potřebujeme, tak věc
. Dosáhnuvši politické státní
samostatnosti, pořídili ústavy výzkumné, jaké potřebovali. (Konec. Tolikéž dělo Švýcarsku, jme
novitě Belgii, Francii Anglii.
Souběžně touto činností popularisující, kteráž měla
v zápětí, skoro všichni čeští přírodozpyte! shlukli kolem
»Zivy<, nichž mnohý uložil prvotiny vědecké své
práce, snaha Krejčího spěla tomu, připraviti vše sou
stavnému přírodovědeckému výzkumu Čech. Úkaz pokud týče těchto
posledních věcí nás Rakousku, jak známo, zcela oby
čejný, ale máme-li paměti, Rakousko není jen Němců,
ale také jiní národové ústavy musejí platiti, dále že
vše, výzkumem tím souvisí, jednak ryze vědecké,
jednak ryze praktické, vrhá toto odmítavé stanovisko pro
gramu zmíněných ústavů zvláštní světlo nejen ně, ale
v první řadě ty, kteří sdělali jejich osnovy. Koho však zajímalo dovědeti se, kde všude jsou kdy
Krejčí práce své mineralogicko geologické publikoval, odkazuji čtenáře
k mému Repertoiru literatury mineralogicko geologické Čech, Moravy
a Slezska roku 1528—18s6, vydanému nákladem české Akademie
pro vědy, slovesnost umění 1897. 465
Jan Jírejčí. Všechny však ukazují, jak psáti populárně zá
roveň vědecky správně. Jenom způsob, jakým uskutečňovaly
a uskutečňují, protiví všemu rozumu. Všechny zde uvésti není
možno.)
Statí,
* jimiž Krejčí přispěl >Živě«, řada dlouhá.
V sousedním Německu skoro všechny státy státečky
podporovaly účinně již léta přírodovědecký výzkum svých
území.
Leč nás Cislajtanii potrvá tato zvláštnůstka centralisti
ckého Rakouska ještě asi hodně dlouho. Scentralisoválo také! Pořídilo prostě pro
přírodovědecký výzkum říšské ústavy, řízené, rozumí
samo sebou, německy, nichž nesmí býti vydána potištěná
stránka nebo napsaná řádka jiném jazyku než privilego
vaného národa německého.
* Množství statí drobnějších >Živě< jinde Krejčím uveřejně
ných veliké. Nečinilyť snad jen platonické lásky vědě, než
spíše proto, věděly, jaký užitek něho plyne průmyslu,
zemědělství obchodu. Tvoří
pestrou směsici, mezi nimiž jsou náčrtky nástiny místy
brillantní. Čítá jich více než 120. Naše scentralisované
Rakousko-Uhersko nevědělo nimi jiné rady, než zatočiti
jimi dle své noty.procházka: jan krejčí
