Čítá jich více než 120. Tvoří
pestrou směsici, mezi nimiž jsou náčrtky nástiny místy
brillantní. Naše scentralisované
Rakousko-Uhersko nevědělo nimi jiné rady, než zatočiti
jimi dle své noty. Jenom způsob, jakým uskutečňovaly
a uskutečňují, protiví všemu rozumu.
* Množství statí drobnějších >Živě< jinde Krejčím uveřejně
ných veliké.
V sousedním Německu skoro všechny státy státečky
podporovaly účinně již léta přírodovědecký výzkum svých
území. Všechny zde uvésti není
možno.procházka: jan krejčí. Scentralisoválo také! Pořídilo prostě pro
přírodovědecký výzkum říšské ústavy, řízené, rozumí
samo sebou, německy, nichž nesmí býti vydána potištěná
stránka nebo napsaná řádka jiném jazyku než privilego
vaného národa německého.
Souběžně touto činností popularisující, kteráž měla
v zápětí, skoro všichni čeští přírodozpyte! shlukli kolem
»Zivy<, nichž mnohý uložil prvotiny vědecké své
práce, snaha Krejčího spěla tomu, připraviti vše sou
stavnému přírodovědeckému výzkumu Čech. 465
Jan Jírejčí.
Jak již nás zvykem, musíme poříditi sami na
vlastní útraty, čehož nejvíce potřebujeme, tak věc
. Ovšem, Ma
ďaři pomohli velmi snadno. Tolikéž dělo Švýcarsku, jme
novitě Belgii, Francii Anglii. Úkaz pokud týče těchto
posledních věcí nás Rakousku, jak známo, zcela oby
čejný, ale máme-li paměti, Rakousko není jen Němců,
ale také jiní národové ústavy musejí platiti, dále že
vše, výzkumem tím souvisí, jednak ryze vědecké,
jednak ryze praktické, vrhá toto odmítavé stanovisko pro
gramu zmíněných ústavů zvláštní světlo nejen ně, ale
v první řadě ty, kteří sdělali jejich osnovy.)
Statí,
* jimiž Krejčí přispěl >Živě«, řada dlouhá. Nečinilyť snad jen platonické lásky vědě, než
spíše proto, věděly, jaký užitek něho plyne průmyslu,
zemědělství obchodu. Všechny však ukazují, jak psáti populárně zá
roveň vědecky správně. (Konec. Dosáhnuvši politické státní
samostatnosti, pořídili ústavy výzkumné, jaké potřebovali. naší říši nebylo ne
přátel těchto snah.
Leč nás Cislajtanii potrvá tato zvláštnůstka centralisti
ckého Rakouska ještě asi hodně dlouho. Koho však zajímalo dovědeti se, kde všude jsou kdy
Krejčí práce své mineralogicko geologické publikoval, odkazuji čtenáře
k mému Repertoiru literatury mineralogicko geologické Čech, Moravy
a Slezska roku 1528—18s6, vydanému nákladem české Akademie
pro vědy, slovesnost umění 1897
