ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 473 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Úkaz pokud týče těchto posledních věcí nás Rakousku, jak známo, zcela oby­ čejný, ale máme-li paměti, Rakousko není jen Němců, ale také jiní národové ústavy musejí platiti, dále že vše, výzkumem tím souvisí, jednak ryze vědecké, jednak ryze praktické, vrhá toto odmítavé stanovisko pro­ gramu zmíněných ústavů zvláštní světlo nejen ně, ale v první řadě ty, kteří sdělali jejich osnovy. Tvoří pestrou směsici, mezi nimiž jsou náčrtky nástiny místy brillantní. 465 Jan Jírejčí. Scentralisoválo také! Pořídilo prostě pro přírodovědecký výzkum říšské ústavy, řízené, rozumí samo sebou, německy, nichž nesmí býti vydána potištěná stránka nebo napsaná řádka jiném jazyku než privilego­ vaného národa německého. Jenom způsob, jakým uskutečňovaly a uskutečňují, protiví všemu rozumu. naší říši nebylo ne­ přátel těchto snah. Koho však zajímalo dovědeti se, kde všude jsou kdy Krejčí práce své mineralogicko geologické publikoval, odkazuji čtenáře k mému Repertoiru literatury mineralogicko geologické Čech, Moravy a Slezska roku 1528—18s6, vydanému nákladem české Akademie pro vědy, slovesnost umění 1897. Naše scentralisované Rakousko-Uhersko nevědělo nimi jiné rady, než zatočiti jimi dle své noty. Tolikéž dělo Švýcarsku, jme­ novitě Belgii, Francii Anglii. Všechny zde uvésti není možno.procházka: jan krejčí. Leč nás Cislajtanii potrvá tato zvláštnůstka centralisti­ ckého Rakouska ještě asi hodně dlouho. Dosáhnuvši politické státní samostatnosti, pořídili ústavy výzkumné, jaké potřebovali. * Množství statí drobnějších >Živě< jinde Krejčím uveřejně­ ných veliké.) Statí, * jimiž Krejčí přispěl >Živě«, řada dlouhá. (Konec. Jak již nás zvykem, musíme poříditi sami na vlastní útraty, čehož nejvíce potřebujeme, tak věc . Nečinilyť snad jen platonické lásky vědě, než spíše proto, věděly, jaký užitek něho plyne průmyslu, zemědělství obchodu. Čítá jich více než 120. Ovšem, Ma­ ďaři pomohli velmi snadno. Souběžně touto činností popularisující, kteráž měla v zápětí, skoro všichni čeští přírodozpyte! shlukli kolem »Zivy<, nichž mnohý uložil prvotiny vědecké své práce, snaha Krejčího spěla tomu, připraviti vše sou­ stavnému přírodovědeckému výzkumu Čech. Všechny však ukazují, jak psáti populárně zá­ roveň vědecky správně. V sousedním Německu skoro všechny státy státečky podporovaly účinně již léta přírodovědecký výzkum svých území