Jaká úrodná půda pro doplňování a
>obohacování* jazyka jazykem! Budějovická kolují tyto
dvě vzorné věty: Die Prasatken laufen Uber den Kopetschken,
a: Mutrle vyklepává fotrleti štabrletem Šlofrok..
OzVuky paberky. Všimli jste již někdy jejich řeči? Je
to koberec slátaný tisíce různobarevných hadříčků, pravé
unikum způsobů dorozumívacích, hotové pařeniště slavismů,
dále střepů španělských, tureckých, arabských, assyrsko-
chaldejských, hebrejských bůh jakých, vše arci zdravém
německém podkladě. Rozhledů
reba nám přičinit! opravu.
Dvojjazyčnost celých tříd obyvatelstva, druhdy věc neslýchaná,
je dnes takřka pravidlem, některým lidem dokonce ideálem .
K článku >Národnostní politika pomoci reversů* 15. 405
moleným. —
Doba, kdy takový přechod jednotlivého slova jazyka
do jazyka nastal, ovšem velice nesnadno určiti, ob
zvláště, když mnohdy dělo tak šedé dávnověkosti před-
historické.SLAVISMY NĚMČINĚ. Jde však jeden určitý případ,
ravdou však zůstává, jedná provozování jazykové politiky re-
ersy, jen reversy, jak větší opatrnost káže, dělají jen ústně. tážeš-li některého nich, kde
u všech všudy přišli této strašné hatmatilce, obdržíš nej
spíše obvykle zpívavou, hňuhňavou, tázavou odpověd oblí
beným biblickým podobenstvím: >Enoj, wiach khimpt de
wrun inny khlatkhe?« (Nuž, jak dostala vrána klece?)
A.. Něco podob
ného nenalezneš již celém širém světě, leda snad ještě
u polských židů.
Výsledky jsou pak známy: mluví jakobys česky vyplnil
německý blanket.
. presidiu zem. soudu nebyli zavoláni
íichni předsedové okres, soudů kraji. Jazyky slovanské
vstupují jeden druhém kruh evropských řečí kulturních,
obvod jejich panování rozšiřuje znalost jejich roste. HOFMBISTER. Vždy čilejší styk obchodní, politický,
literární sbližuje ustavičně národy, učí řečem seznamuje se
zvláštnostmi, názory potřebami jiných. Tak jmenují Altenbursku (Durinky) prkna
ve světnicích kol dokola podle stěn běžící pokládání
nářadí sloužící >Boberzge«, snad náš podbedrec? Zvláště
houževnatě zachoval mezi Němci staré svoje jméno čiperný
náš konopásek, čili vlastně jiřice rudá. dolnosaském >Platt-
dtitsch* říkají Artsche dalekém Holštýně dokonce
Irritzl Rekord ale přece jen veverka, která již dob
přírodozpytce Plinia jako viverra zaběhla samého Říma,
snad jediný slavism klasické latiny. Nelze však nikterak proto tvrditi, postup ten
byl již snad zaražen
